Okresní soud v Českém Krumlově nechyboval, když předběžným opatřením nařídil vyšetření dívky po úrazu. Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost rodiny. Podle ÚS existovaly důvodné obavy o zdraví, dívka nebyla očkovaná proti tetanu. Českokrumlovský soud postupoval podle zákona. Předběžné opatření, jímž umístil desetiletou dívku do péče dětského oddělení nemocnice, vydal loni v listopadu. V prosinci pak opatření zrušil. Rodina v mezičase dítě skrývala.
ÚS poukázal na to, že rozvoj nemoci hrozí až 30 dnů po kontaminaci tkáně bakterií způsobující tetanus. Požadavek odborného lékařského dohledu v prvních dnech po úrazu tak nelze považovat za nepřiměřený.
„Nová a nečekaná zkušenost s (neúspěšně) opakovanými pokusy o výkon soudního rozhodnutí, kterým má být dítě odňato z péče rodičů, je nepříjemná a musela být pro celou rodinu stresující, to však samo o sobě nepřiměřený zásah do jejich základních práv nepředstavuje, neboť se tak stalo na základě soudního rozhodnutí vydaného v mezích ústavnosti,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy.
Advokátka Zuzana Candigliota se domnívá, že dítě ohroženo nebylo. „Soudy si tvrzení nemocnice nijak neověřily u nezávislého expertního subjektu, a to ani následně. Dítě ohroženo nebylo a celý zásah státu a pokusy o odebrání dítěte byly jen hon na čarodějnice, který se vyšší instance pouze nedůvěryhodně a agilně pokusily krýt,“ uvedla Candigliota.
Rozhodnutí ÚS je podle advokátky hodnotově vadné. „Tím, že ÚS dává nemocnicím bianko šek k věznění dětí, jejichž rodiče mají na očkování nebo léčbu jiný názor, tak to povede k tomu, že tito rodiče se v případě zranění dítěte budou vyhýbat ošetření dítěte v nemocnici anebo budou nepravdivě lékařům tvrdit, že je dítě řádně očkováno, což může vést k nesprávným léčebným postupům,“ řekla Candigliota.
Spor začal úrazem dívky. Kůň jí způsobil tržnou ránu, kterou dívce ošetřili v českobudějovické nemocnici. Doporučili očkování proti tetanu. Matka vakcínu odmítla, přijala pro dítě jen antibiotika a imunoglobulin.
Zdravotníci dívku propustili na reverz s tím, že není v ohrožení života. Nemocnice ale později prostřednictvím odboru sociálně-právní ochrany dítěte iniciovala vydání předběžného opatření. Matka dcerku nepředala a ukryla. Později rodina požádala o zrušení předběžného opatření, čemuž okresní soud vyhověl s odůvodněním, že dívku sleduje pediatr.
Drastický zásah
Rodina považovala vydání opatření za útok na lidské svobody, který je ve zjevném rozporu se zájmem dítěte. Ve stížnosti rodina přímo psala o „extrémním a drastickém“ zásahu do práv. Prostřednictvím Ligy lidských práv podá rodina další ústavní stížnost. Domnívá se, že ta první byla odmítnuta příliš rychle, nebylo tak možné ji ve lhůtě doplnit. Poté se případně obrátí ještě na Evropský soud pro lidská práva.
Očkování proti tetanu je v ČR povinné. Za očkování dětí zodpovídají podle zákona o ochraně veřejného zdraví rodiče, respektive zákonní zástupci. Zákon říká, že orgány ochrany veřejného zdraví mohou požádat určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby očkování nebo vyšetření provedl.
Problematikou povinného očkování se v minulosti opakovaně zabýval ÚS. V mimořádných případech, například pokud na očkování negativně reagovalo jejich starší dítě, mohou rodiče očkování dítěte odmítnout nejen z náboženských důvodů, ale také s ohledem na svobodu svědomí v širším, sekulárním smyslu. Vždy je nutné posuzovat ústavní rozměr a naléhavost důvodů, sílu a trvalost přesvědčení rodičů, stejně jako společenské dopady jejich rozhodnutí. Prostá pochybnost o prospěšnosti očkování dostatečným důvodem není, odpuštění sankce musí zůstat pouze výjimkou, rozhodl ÚS v roce 2016.
(čtk)
