Ústavní soud (ÚS) odmítl dva návrhy plzeňských soudkyň, které by v případě úspěchu mohly přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Částí občanského zákoníku, kvůli které si homosexuálové nemohou osvojit děti svých registrovaných partnerů, se ale bude nadále zabývat na základě staršího návrhu z Obvodního soudu pro Prahu 5.
Odmítnutí pro nepřípustnost je běžným postupem v situaci, kdy soud už vede řízení o návrhu na zrušení stejných ustanovení od jiného navrhovatele, což byl v tomto případě Obvodní soud pro Prahu 5 s předsedkyní senátu Irenou Bartoníčkovou. Další dva návrhy podávaly soudkyně Libuše Nová a Karolina Tolarová z Okresního soudu Plzeň-jih. Nyní budou figurovat jako vedlejší účastnice v prvním řízení. Ústavním soudcem zpravodajem, který by měl nakonec předložit plénu návrh rozhodnutí, je Jiří Zemánek.
Ve všech třech návrzích jde o několik slov, kvůli kterým platí ustanovení první, třetí a čtvrté části občanského zákoníku stejně pro registrované partnerství jako pro manželství. V praxi to znamená, že na registrované partnerství dopadá první, obecná část občanského zákoníku, a poté jeho části o absolutních a relativních majetkových právech, nikoli však druhá část o rodinných právech, včetně úpravy osvojení.
Čtěte také: Homosexuální rodiče žijící v USA chtějí uznání osvojení v ČR, vláda to odmítá
Soudy v Praze i Plzni mají na stole případy registrovaných partnerek či partnerů, z nichž jeden má dítě a druhý žádá o jeho osvojení při zachování práv rodiče. Takzvané přiosvojení partnerova dítěte ale zákon nyní neumožňuje. Cílem partnerů je to, aby právní vztah k dítěti měl i ten, který není rodič – jde například o vyživovací povinnost nebo dědická práva. Například podle návrhu plzeňského soudu znamená odepření možnosti osvojení v takové situaci diskriminaci na základě sexuální orientace a porušení práva na rodinný život.
ÚS už v roce 2016 otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Organizace homosexuálů rozhodnutí přivítaly. ÚS tehdy škrtl ustanovení zákona, které adopci registrovaným partnerům výslovně znemožňovalo, a to i přesto, že svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli.
Nález se nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník dosud umožňuje pouze manželským párům. Šlo jen o individuální adopci. Nález tedy neřešil ani situace, kdy homosexuál chce osvojit partnerovo dítě při zachování jeho rodičovských práv. V případě individuální adopce totiž zaniká příbuzenský poměr mezi dítětem a biologickým rodičem.
(čtk)
