Praxi udělování nepodmíněných trestů vězení v nouzovém stavu za krádeže v ceně desetikorun považuje Unie obhájců ČR za podivnou a ohrožující důvěru veřejnosti ve spravedlivé rozhodování soudu. Pokud nejde o rabování ani o ohrožení cíle nouzového stavu, není podle Unie jasné, čeho má být takovou represí dosaženo. Soudy rozhodují různě, NSZ jmenuje konkrétní činy.

První letošní stanovisko vydal prezident Unie obhájců ČR (UOČR) advokát Tomáš Sokol v pondělí 25. ledna 2021. Stanovisko je vyvěšeno na webu Unie.

Unie obhájců ve svém stanovisku vychází z informace v médiích, podle kterých soudy v ČR opakovaně ukládají přísné tresty za krádeže v cenách desetikorun nebo stokorun, a to s odkazem na nouzový stav, což je zvláště přitěžující okolnost.

Česká justice o těchto případech dlouhodobě informuje. Případ krádeže vibrátoru za 500 Kč naposledy ilustroval dvojí rozhodování soudu v těchto věcech. Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že ke kvalifikaci činu nelze přistupovat bezmyšlenkovitě. Plzeňský odvolací soud se zabýval samou podstatou nouzového stavu. Podle soudu v ČR zatím nedošlo k situaci válečného stavu a nouzový stav byl přijat jen z preventivních důvodů. Naopak podle předsedy Nejvyššího soudu ČR Petra Angyalossyho přísnější tresty za drobné krádeže v době nouzového stavu odpovídají zákonu i okolnostem.

Mohlo by vás zajímat

Krádež housky neohrožuje cíl nouzového stavu

Také Unie obhájců ústy Tomáše Sokola vidí praxi vysokých trestů za bagatelní činy jako ve válečném stavu za spornou: „Unie obhájců má jednak pochybnosti o tom, zda lze samotný fakt vyhlášení nouzového stavu považovat za okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, tedy za stav ohrožení, válečný stav, situaci živelní pohromy nebo jiné události ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nemíníme zpochybňovat, že epidemie korona viru sama o sobě ohrožuje zdraví lidí a jejich životy. Současně ale máme za to, že zmíněné drobné krádeže cíl sledovaný vyhlášením nouzového stavu nijak neohrožují a také je nelze považovat za zneužití tohoto stavu,“ uvádí Unie ve svém prvním stanovisku roku 2021.

„Je rozdíl mezi krádeží vibrátoru nebo několika housek v normálně fungujícím obchodě, byť v režimu nouzového stavu, tj. s omezeným počtem zákazníků, povinností zákazníků i zaměstnanců nosit roušky atd., a mezi rabováním v obydlích opuštěných v důsledku povodně. Z pohledu zmíněného zloděje vibrátoru, housek nebo láhve rumu, ale i z pohledu majitele obchodu, v němž ke krádeži došlo, je situace zcela stejná jako kdyby žádný nouzový stav vyhlášen nebyl,“ vysvětluje prezident unie Tomáš Sokol.

Unie: Přitěžující okolnosti neexistují

Podle respektovaného právníka je na místě otázka, čemu takový postup slouží: „Po tomto konstatování se nutně nabízí otázka, čeho má být dosaženo uložením poměrně přísného trestu, podle zmíněných médií trestu odnětí svobody, navíc nepodmíněného. Je nesporné, že trest by měl reflektovat konkrétní stupeň škodlivosti spáchaného skutku, která je dána jednak osobou pachatele a jednak okolnostmi případu. Jak již naznačeno, vyhlášený nouzový stav nic nemění na osobě pachatele ani na okolnostech, za kterých k drobným krádežím dochází. Lze mít tedy pochybnosti o tom, zda je splněna materiální podmínka pro kvalifikaci takového jednání jako jednání spáchaného za zvlášť přitěžujících okolností, když žádné takové okolnosti neexistují,“ uvádí ve stanovisku Unie obhájců.

„Unie obhájců samozřejmě respektuje nezávislost soudního rozhodování, ale i přesto považuje tuto praxi za nešťastnou a ohrožující důvěru veřejnosti ve spravedlivé rozhodování,“ uzavírá stanovisku Unie Tomáš Sokol.

Už v březnu roku 2020 vydalo na svém webu stanovisko k posuzování trestných činů za nouzového stavu Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle NSZ vyhlášení nouzového stavu odůvodňuje obecně přitěžující okolnost a tím vyšší trestní sazby v konkrétních situacích a jen u některých trestných činů. „Těmi jsou šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, krádež, zpronevěra, podvod, lichva a také šíření poplašné zprávy,“ informovala už loni v březnu Česká justice.

Irena Válová