Úsek správního soudnictví Krajského soudu v Plzni má od měsíce listopadu 2020 za sebou více jak desítku distančních soudních jednání, kterých se účastníci řízení zúčastnili ze svých kanceláří či z domova. „Jednání proběhla za možnosti účasti veřejnosti v jednací síni,“ řekl České justici místopředseda soudu Lukáš Pišvejc. Rozšířit komplexně možnost distančního jednání soudů plánuje i Ministerstvo spravedlnosti.
„Od listopadu minulého roku, kdy se pandemie opět zhoršila, Krajský soud v Plzni nahradil videokonferencemi všechna jednání úseku správního soudnictví, kde s tím účastníci projevili souhlas. „Nejčastěji jsme se v daňových věcech spojovali s Odvolacím finančním ředitelstvím v Brně a v cizineckých věcech s advokátní kanceláří Čechovský & Václavek v Praze“ vysvětluje Pišvejc s tím, že spojení soud realizuje na platformě, která je pro videokonference daná ministerstvem a kdy se volá na tzv. dožádaný soud. Ta umožňuje připojení jak z počítače, tak z mobilních zařízení, jako jsou tablety nebo telefony.
Pro videokonferenční resp. jednací místnost je vygenerován unikátní kód, prostřednictvím kterého se účastníci řízení připojí. „Už jsme ve stadiu, kdy se běžně stává, že jsou připojeni oba účastníci řízení. V jednací síni v Plzni jsou pak fyzicky přítomni pouze členové senátu. Zástupce žalobce, tak žalovaný, jsou připojeni buď z kanceláří nebo dokonce z domova, tedy virtuálně“ dodává místopředseda správního úseku. „V tomto způsobu videokonference spatřujeme pouze klady. Uživatelsky je systém POLYCOM velmi jednoduchý a nevyžaduje žádné složité systémy či postupy, rovněž nepředstavuje žádnou finanční zátěž, která by mohla od jeho užívání odradit,“ řekl České justici zástupce AK Čechovský & Václavek s tím, že by advokáti uvítali, kdyby daný systém používalo více soudů, a to i po skončení pandemie.
Aby se virtuální cestou mohl připojit i člen senátu, je třeba změnit organizační předpisy. Na tom podle informací České justice intenzivně pracuje Ministerstvo spravedlnosti. Podle Pišvejce se právě na Krajském soudu v Plzni byli zástupci resortu podívat, aby zjistili, jaké mají soudci s videokonferencemi praktické zkušenosti.
Úspora času i peněz
Největší překážkou pro distanční soudní jednání je ověřování totožnosti účastníků řízení. „Náš soud to jako problematické nevidí. Když se podíváme do paragrafu 102a odst. 2 věta první občanského soudního řádu, zaměstnanec soudu pověřený k tomu předsedou senátu ověří totožnost osoby, jíž se úkon týká. Totožnost tak ověřujeme sami v rámci jednání. Máme k tomu k dispozici plné moci či pověření k jednání za účastníky, doklady totožnosti lze zobrazit na obrazovce videokonferenčního zařízení. Objektivně nemůže být pochyb o tom s kým jednáme i z toho důvodu, že se účastníci připojují prostřednictvím unikátního kódu, který jim byl před jednáním soudem zaslán,“ myslí si Lukáš Pišvejc a zdůrazňuje, že konaní distančního soudního jednání je podmíněno souhlasem účastníků. Pro ně takové jednání znamená obvykle značnou úsporu času i finančních prostředků.
To potvrzuje mluvčí Odvolacího finančního ředitelství v Brně Veronika Dvořáková. „Naše zkušenosti s distančním způsobem jednání před správním soudem jsou jednoznačně pozitivní. Mezi nepřekvapivý a nejpodstatnější benefit patří z pohledu pracovníka úspora času, který nemusí být vynaložen na cestu na jednání. Zcela prakticky, Odvolací finanční ředitelství představuje úřad se sídlem v Brně s celorepublikovou působností. Pro pracovníka, který se účastní jednání například v Krajském soudu v Plzni, představuje pouze doprava v ideálním případě tříhodinový časový rámec tam, a to samé nazpět,“ řekla České justici.
Pracovníci tak stihnou více práce a mohou se věnovat i dalším případům.
Jednání u správních soudů ve věcech daní se svým charakterem odlišují např. od jednání ve věcech občanskoprávních či trestních. Jsou totiž veřejná a obvykle jednodušší, neboť se až na výjimky neprovádí dokazování. Co do časové náročnosti zpravidla trvají krátce. V tomto kontextu tak mají pro distanční způsob projednání vhodné předpoklady. „Nicméně, jistě existují mantinely, kdy lze dospět k závěru, že tento způsob není vhodný či možný, například u sporů, kde se předpokládá složitější dokazování, popřípadě s tímto typem jednání nemusí souhlasit žalobce,“ dodává Dvořáková. Krajský soud v Plzni je podle ní jediný, který nyní toto řešení systémově nabízí. Při videokonferencích úřadu pomáhá také Nejvyšší správní soud, který pracovníkům Odvolacího finančního ředitelství zapůjčuje prostory pro jednání se soudním zařízením. Předpokladem plošnějšího využívání tak je zajištění vlastního technického zázemí.
Podle Lukáše Pišvejce je zásadní i ve virtuálním jednání dodržet zásadu veřejného projednání. „Jednání je na Krajském soudu v Plzni vždy veřejné, lidé se za dodržení epidemiologických opatření mohou přijít podívat. Dodržujeme ústavní práva a nikoho neomezujeme,“ dodává místopředseda s tím, že soud chce co nejdříve videokonference rozšířit i na další úseky.“
Eva Paseková
