Ke konci ledna ministerstvo spravedlnosti opouští ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Martin Richter. Po mnohaleté zkušenosti ve státní správě odchází do advokacie. „Chci vykonávat generální praxi. Už poměrně dlouho jsem chtěl změnit prostředí i styl práce a zkusit dělat něco jiného,“ řekl České justici. Jeho agendu dočasně přebírá vedoucí oddělení soudních znalců a tlumočníků, Jan Benýšek, potvrdil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Na místo nového ředitele odboru bude vypsáno výběrové řízení. Martin Richter odchází v době, kdy začal platit nový zákon o znalcích a také zákon o soudních tlumočnících. Znalci i tlumočníci dlouhodobě kritizují, že normy nejsou dobře připravené. „Bohužel se náš útvar nepodílel na tvorbě nového zákona, protože působnost v oblasti znalců a tlumočníků byla našemu odboru dána až v době, kdy legislativa byla schvalována Poslaneckou sněmovnou. Náš útvar se tedy musel s novou legislativou seznámit úplně stejně, jako její adresáti z řad znalců a tlumočníků,“ reaguje Richter.

Své působení na ministerstvu chtěl podle svých slov ukončil již zhruba o rok dříve, ale protože v té době došlo ke schválení nové úpravy, dohodl se s vedením ministerstva, že ještě pomůže co nejlépe připravit ministerstvo na uvedení nové legislativy v život. „Náš útvar má navíc natolik širokou působnost, že neexistuje doba, kdy by jej šlo opustit bez zbytečných spekulací,“ vysvětluje načasování svého odchodu z funkce a dodává, že ministerstvo nedostalo v rámci přípravy zákona kapacity, které původně dostat mělo. „Lepší tým vzhledem k podmínkám objektivně není možné na ministerstvu sestavit, na druhé straně nelze očekávat zázraky, což by bohužel hladká implementace zákona do praxe za stávajících podmínek vyžadovala“ míní. S šéfkou resortu Marií Benešovou (za ANO) měl podle svých slov korektní vztahy.

Čtěte také: Ředitel odboru znalců Martin Richter: Až třetina znalců je neaktivních. Předpokládáme, že s novým zákonem vrátí razítko

Ve své advokátní praxi by se Richter nejraději zaměřil na trestní, obchodní a insolvenční právo. Známá je jeho publikační činnost s předsedou trestního kolegia Nejvyššího soudu Františkem Púrym. Případnému střetu zájmů kvůli své práci na ministerstvu se chce vyhýbat. „Pracoval jsem v oblasti dohledu a proto bych považoval za neetické, pokud bych měl zastupovat insolvenční správce v jejich problémech před ministerstvem. Proto to ani neplánuji dělat,“ upřesňuje.

Mohlo by vás zajímat

Nové předpisy od nového roku nahradily společný zákon o znalcích a tlumočnících, který pocházel z roku 1967 a podle ministerstva spravedlnosti byl již zastaralý. Smyslem aktuální úpravy je podle vedení resortu zkvalitnit činnost těchto profesí.

Na činnost znalců už nedohlíží předsedové jednotlivých krajských soudů, ale ministerstvo spravedlnosti. Za pochybení znalcům hrozí peněžní sankce.

Samostatný nový zákon, který se týká tlumočníků, rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost – tedy ústní a písemný převod jazyka. Stejně jako u znalců nyní mají zájemci právní nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud splní předem stanovené podmínky včetně vstupní zkoušky. Nebude tak již záležet na vůli předsedů krajských soudů, kteří žadatele nejmenovali například tehdy, když se domnívali, že pro daný jazyk je tlumočníků dostatek.

Eva Paseková