Od příštího roku musí velké obchody nikoli jen nabízet, ale i prodávat minimálně 55 procent potravin českého původu. Tak zní totiž ve skutečnosti text ustanovení o povinném podílu tuzemských potravin v obchodech, který včera ve třetím čtení schválili poslanci. Podle senátora a předsedy Ústavně-právního výboru Tomáš Goláně (SEN 21) se jedná o takový nesmysl, že není možné, aby poslanci ANO nevěděli, pro co hlasují.
Šlendrián nebo úmysl? Tak včera na svém facebookovém profilu komentoval senátor a předseda Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (SEN 21) schválení pozměňovacího návrhu z dílny poslanců SPD k novele zákona o potravinách, který stanovuje povinný podíl potravin českého původu v obchodech. Text návrhu totiž nehovoří o povinném podílu potravin „nabízeném“ obchody, ale o „prodávaném“:
Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod je povinen zajistit, aby podíl vybraných základních potravin….. prodaných konečným spotřebitelům činil v každé jím provozované maloobchodní provozovně a) minimálně 55 % v kalendářním roce 2022, b) minimálně 58 % v kalendářním roce 2023……
Zákon je v praxi nepoužitelný
Skutečně si lze asi těžko představit, že by prodejny mohly přikazovat zákazníkům, co mají nakupovat, aby dostály požadavkům zákona. „Že by poslanec Faltýnek (předseda Zemědělského výboru a předseda největšího poslaneckého klubu hnutí ANO – pozn.red.) ani nevěděl, pro co dnes hlasoval? Je to naprostá neznalost nebo úmyslné lhaní veřejnosti?,“ ptá se Goláň, podle něhož je takový zákon v praxi neaplikovatelný.
Návrh se týká prodejen potravin o ploše 400 m2, nikoli malých specializovaných obchodů. Povinný podíl potravin českého původu by měl od příštího roku postupně růst až na konečných 73 procent v roce 2028. Ve Sněmovně byl schválen hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD, nyní míří právě do Senátu.
Zastánci kvót jako ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), Agrární komora a Zemědělský svaz argumentují například tím, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční. Jako o vítězství tuzemských agrobaronů hovoří o kvótách naopak Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, proti je také Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR, podle nichž jsou s ohledem na nízkou soběstačnost ČR v produkci potravin kvóty nereálné a povedou ke snížení sortimentu a navýšení ceny pro konečného spotřebitele. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.
Návrh na zavedení kvót kritizovala také Evropská komise, která již dříve aktivně vystupovala proti podobným snahám znevýhodňujícím potraviny z dovozu ze strany vlád v Rumunsku, Maďarsku nebo Bulharsku. Před diskriminací zahraničních výrobků varovali Jaroslava Faltýnka i velvyslanci osmi zemí EU, včetně největšího obchodního partnera ČR Německa.
(sed)
