Širší změny zákona o soudech a soudcích v pátek posvětili poslanci. Ve vládní novele upravila například tvorbu komisí pro výběr nových soudců. Zákon má podle vládního návrhu mimo jiné zakázat opakované jmenování předsedů soudů a zavést povinnou praktickou přípravu justičních kandidátů. Předloha nyní putuje k posouzení do Senátu.
Cílem novely je podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů. Vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO). Předloha má být účinná od příštího roku.
Komisi pro výběr nových soudců nebude podle schválené podoby novely sestavovat ministr spravedlnosti, když kritici se obávali možného vlivu politiků na soudní moc. Podle doporučení ústavně-právního výboru by měli být zapojeni do tvorby komise předsedové krajských soudů a obou nejvyšších soudů.
Pochyby budil také princip, podle kterého by s předsedou soudu končil i jeho místopředseda. Poslanci dali přednost řešení, podle kterého funkce místopředsedy zaniká do tří měsíců od jmenování nového předsedy soudu, přičemž dosavadní místopředseda bude moci být jmenován v tomto případě znovu. Dominik Feri z TOP 09 neprosadil zachování současného stavu.
Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Vládní novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.
Justiční kandidáti
Asistenti se složenou justiční zkouškou i uchazeči z jiné právní praxe s rovnocennou odbornou zkouškou se budou moci přihlásit do výběrového řízení na nově vytvořenou pozici justičního kandidáta. V rámci roční přípravy by si tito vybraní kandidáti měli osvojit dovednosti nezbytné pro práci soudce. Potom se budou smět přihlásit do výběrového řízení na post konkrétního soudce.
Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu.
Přísedící, tedy takzvaní soudci z lidu, by měli podle vládní novely i nadále spolurozhodovat v trestních věcech jen u případů úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let. Výjimkou mají být majetkové a hospodářské činy, o nichž má nově rozhodovat pouze samotný soudce. Sněmovna zamítla úplné zrušení přísedících v civilních sporech, což dlouhodobě prosazuje opoziční TOP 09.
Poslankyně ANO Taťána Malá uspěla na plénu s návrhem na vytvoření databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů. Sněmovna schválila také úpravu Kateřiny Valachové (ČSSD), podle níž by evropské příkazy k obstavení účtu posuzoval výhradně Obvodní soud pro Prahu 1. Dolní komora naopak zamítla zavedení psychologické pomoci pro soudce a také možnosti půlročního studijního volna pro soudce jak prosazoval Feri.
(čtk, epa)
