České advokátní komoře se nelíbí, že orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) jejím představitelům nedávají dostatečně v předstihu vědět o plánovaných prohlídkách v místech, kde je vykonávána advokacie. Pokud je prohlídka policií a státním zastupitelstvím ohlášena až po jejím zahájení, mohou mít zástupci ČAK problém sehnat advokáta, který ji má být ze zákona přítomen.
Mluvčí ČAK Iva Chaloupková České justici potvrdila, že na prosincové schůzi představenstva byl diskutován postup OČTŘ při prohlídkách prostor, v nichž je vykonávána advokacie a u nichž je zákonem předepsána součinnost Komory. „V průběhu listopadu a prosince totiž došlo ve třech případech k oznámení prohlídky až po jejím zahájení, přitom tato skutečnost logicky na straně Komory podmiňuje vznik nemalých organizačních problémů,“ vysvětluje mluvčí.
Podle posledního zápisu z jednání představenstva připravil místopředseda Tomáš Sokol rozbor celé situace. „Předseda na základě tohoto rozboru a přehledu jednotlivých
případů zpracovaných JUDr. Schejbalovou zaslal dopis policejnímu prezidentovi se žádostí
o sdělení, zda má Policie ČR nějaký interní předpis ohledně metodiky postupu při těchto
prohlídkách, přitom tento dopis -viz bod 6a) dnešního programu- byl zaslán na vědomí též
JUDr. Zemanovi, JUDr. Bradáčové a JUDr. Ištvanovi,“ stojí v zápise.
Podle informací České justice byl takový problém u prohlídky advokáta v kauze exsoudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka.
Policie musí podle judikatury Nejvyššího soudu popsat, proč od advokáta potřebuje například konkrétní listiny, z jakého trestného činu existuje podezření a také vysvětlit, jak je s tímto trestným činem spojeno místo výkonu advokacie, případně jak jsou s trestným činem spojeny dotčené osoby. O všech návrzích musí rozhodnout usnesením soud. Každé prohlídce advokátní kanceláře musí být přítomen zástupce ČAK. Ten stanoví, jaké materiály z těch zabavených mohou být policii vydány a jaké nikoli. V případě odmítnutých dokumentů musí o jejich případné vydání policie požádat soud.
Ustanovení § 88b trestního řádu, jež institut prohlídek u advokátů rámcově upravuje, neříká, jak má být technicky organizována přítomnost zástupce ČAK. Neurčuje ani to, jakým způsobem a v jakém čase má být Komora o potřebě této přítomnosti vyrozuměna. Komentář k danému ustanovení se sice zabývá tím, v čem by měla spočívat součinnost ČAK, ale nikde není zmíněno, jakou formou a v jakém čase by měl být zástupce Komory k Prohlídce přizván. „Z logiky věci vyplývá, že by se tak mělo stát vždy s přiměřeným předstihem před konáním prohlídky. Tento požadavek, který byl v minulosti ve většině případů ze strany OČTŘ respektován, nijak nekoliduje s potřebou utajení přípravy a samotného data realizace Prohlídky, tj. např. z důvodu obav před koluzivním jednáním dotčené osoby či dotčených osob,“ míní Chaloupková s tím, že v minulosti nikdy k takové koluzi nedošlo. Podle mluvčí je to technicky nemožné, protože zástupce ČAK nedostává předem informaci o konkrétním místě prohlídky a o konkrétní osobě, u níž bude Prohlídka vykonána. OČTŘ oznamují pouze termín prohlídky.
Specializace na trestní právo
Sehnat na poslední chvíli vhodného advokáta je o to obtížnější, že musí jít o odborníka s praktickou znalostí trestního práva, který je ochoten nad rámec své advokátní praxe tuto činnost vykonávat. „Pokud žádost o součinnost obdrží pracovník Komory až v den prohlídky, navíc např. v den pracovního klidu a časově až po jejím zahájení, samozřejmě vzniká se zajištěním zástupce problém. Přitom by nepochybně mělo být i v zájmu OČTŘ, aby prohlídka proběhla v intencích zákonných předpisů, když opačný postup by založil nezhojitelnou nezákonnost zajištěných důkazů,“ dodává mluvčí.
Za těchto okolností, pomineme-li případy neodkladných úkonů, považuje představenstvo ČAK za přinejmenším vhodné jednat o pravidlech postupu při Prohlídkách jak s vedením Policie ČR, tak s příslušnými představiteli státních zastupitelství.
Bývalý soudce pražského vrchního soudu Sovák čelí obvinění z toho, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Advokát Jiří Teryngel, dal podle policie soudci vrchního soudu Sovákovi 100 tisíc za příznivý rozsudek.
Soudce trvá na tom, že úplatky nebral. Únikem informací ze Sovákovy kauzy se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů, a to od poloviny loňského prosince.
Eva Paseková
