Nejvyšší soud bude řešit případ, ve kterém byl soudci odňat případ kvůli tomu, že jednoho z obviněných zastupoval před soudem jeho syn. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová kvůli odebrání případu tomuto soudci podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. „Pokud předseda České advokátní komory určí zástupcem advokáta vystupujícího v řízení osobu, která je osobou blízkou ve vztahu k soudci, nemůže být soudce bez dalšího automaticky vyloučen pro podjatost,“ míní Benešová.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová podala k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Chebu z loňského května. Důvodem stížnosti je podle Benešové odebrání kauzy zákonnému soudci kvůli možné podjatosti. Před soudem se sešli za ne úplně běžných okolností otec jako soudce a jeho syn jako obhájce jednoho ze tří obviněných.
Dvaadvacátého listopadu 2018 byla k Okresnímu soudu v Chebu podána obžaloba proti obviněným T. V. V., D. G. V. a T. S. C. V souladu s platným rozvrhem práce byla věc přidělena k vyřízení senátu 4 T, kterému předsedá soudce Jiří Kutílek. Soud obžalobu přijal 14. prosince 2018.
Naposledy se mělo hlavní líčení v této kauze konat předloni 13. listopadu, bylo ale odročeno na 5. února 2020. To bylo ovšem kvůli omluvě obhájce přeloženo na 17. března. Pak na 1. dubna 2020 a 21. března 2020 bylo přeloženo na neurčito. Další hlavní líčení již nařizováno nebylo.
Ve spisu je založena kopie rozhodnutí předsedy České advokátní komory (ČAK) z loňského 27. dubna 2020, jímž byl zástupcem Libora Janků, obhájce obviněné T. S. C. Libora Janků, určen advokát Miroslav Kutílek. Důvodem k tomuto kroku je dlouhodobá hospitalizace Libora Janků.
Okresní soud v Chebu vydal vloni 4. května usnesení, kterým rozhodl z důvodů uvedených v § 30 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že soudce Jiří Kutílek je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v popisované trestní věci z důvodu, že obhájce obviněné T. S. C. Miroslav Kutílek je synem vyřizujícího soudce.
Po vydání tohoto rozhodnutí, které ministryně spravedlnosti napadá, předseda ČAK vloni 19. května ustanovil zástupcem dlouhodobě hospitalizovaného obhájce Libora Janků advokátku Lenku Šrámkovou. A to z důvodu, „aby nedocházelo ke kolizím v případech, kdy je vyřizujícím soudcem Jiří Kutílek“.
Zákonný soudce a předčasné rozhodnutí
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová ve své stížnosti pro porušení zákona ve zkratce míní, že určení syna soudce obhájcem advokátní komorou v projednávané věci automaticky neznamená podjatost soudce.
„Podle článku 38 Listiny základních práv a svobod nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon,“ začíná svou „espézetku“ Benešová.
Podle § 30 odstavce 1 trestního řádu je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, pak nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Benešová se ale domnívá, že tato kauza se běžně známé podjatosti vymyká.
V předmětné věci byl soudce Jiří Kutílek zákonným soudcem třech obviněných, protože mu byla kauza podle platných právních předpisů přidělena k vyřízení. „S ohledem na ústavní zakotvení práva na zákonného soudce v čl. 38 Listiny mám za to, že dojde-li k tomu, že předseda České advokátní komory určí postupem podle § 27 odst. 1 zákona o advokacii zástupcem advokáta vystupujícího v řízení osobu, která je osobou blízkou ve vztahu k soudci, nemůže být soudce bez dalšího automaticky vyloučen pro podjatost podle § 30 a 31 trestního řádu,“ míní Benešová.
Takovým postupem podle ministryně totiž dochází k nepřípustnému systematickému podřízení realizace ústavně zaručeného práva na zákonného soudce ve své podstatě nahodilé okolnosti, kterou je určení konkrétního zástupce advokáta předsedou ČAK.
„Domnívám se, že ve výše popsaném případě má soud ověřit, zda ve věci došlo k odmítnutí poskytnutí právních služeb zástupcem advokáta podle zákona o advokacii. V každém případě pak je na soudu, aby požádal předsedu České advokátní komory o určení jiného zástupce advokáta, který nebude zakládat důvod podjatosti. Takový postup totiž respektuje právo na zákonného soudce a zároveň naplňuje zájem na kontinuitě zastupování účastníka řízení sledovaný § 27 odst. 1 zákona o advokacii. Teprve v případě, že k určení takového jiného zástupce advokáta v přiměřené lhůtě nedojde, přichází v úvahu vyloučení soudce podle § 30 a 31 trestního řádu,“ napsala v „espézetce“ Marie Benešová.
Ministryně má s ohledem na výše uvedené za to, že v předmětné věci soud pochybil, když poté, co byla do spisu založena kopie rozhodnutí předsedy ČAK, jímž byl zástupcem Libora Janků určen Miroslav Kutílek, bez dalšího přistoupil k vyloučení soudce Jiřího Kutílka z projednávané věci.
„V této souvislosti dodávám, že rozhodnutím předsedy České advokátní komory byla jako zástupce Libora Janků dne 19. 5. 2020 určena Lenka Šrámková, a to právě z důvodu, aby byla vyloučena kolize v případech, kdy je vyřizujícím soudcem Jiří Kutílek. Uzavírám tak, že usnesením Okresního soudu v Chebu byl v neprospěch obviněných porušen zákon v čl. 38 Listiny a § 2 odst. 5 trestního řádu, neboť byli v důsledku předčasného rozhodnutí o vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení odňati svému zákonnému soudci,“ tvrdí Benešová.
Ministryně proto Nejvyššímu soudu navrhla, aby vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Chebu ze 4. května 2020 (č. j. 4 T 140/2018-995), byl porušen zákon v neprospěch obviněných T. V. V., D. G. V. a T. S. C. Ministryně navrhuje, aby Nejvyšší soud toto usnesení v celém rozsahu zrušil. „A dále zrušil další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu,“ uzavřela svojí stížnost pro porušení zákona Marie Benešová.
Jan Hrbáček
