Soudce je povinen v oznámení o majetku, příjmech a činnosti podle zákona o střetu zájmů uvést přesné a úplné údaje, nestačí pouze odkázat na registry či daňové přiznání. K tomuto závěru dospěl kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s předsedkyní Miluší Doškovou, který projednával kárnou žalobu na soudce Okresního soudu v Mělníku Jana Veselého.
Na soudce Veselého podal minulý rok kárnou žalobu předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy. Mimořádnou kontrolu přiznání podaných soudcem Veselým od roku 2017, kdy zákon povinnost podávat majetková přiznání soudcům zavedl, nařídil však ještě jeho předchůdce Pavel Šámal.
Oddělení střetu zájmů NS v rámci kontroly zjistilo, že soudce do příslušných formulářů místo předepsaných údajů vepsal odkaz na katastr nemovitostí, popřípadě odkázal na svá daňová přiznání či dědické řízení.
Úředníci NS došli k závěru, že takový způsob vyplnění formulářů jednak nelze považovat za splnění povinnosti, a navíc nejsou schopni údaj ověřit, neboť nemají přístup do dědického řízení a daňového přiznání. Za rok 2018 pak soudce uvedl chybný údaj o nabytí nemovitosti, ačkoliv žádnou v daném roce nenabyl.
Vedoucí oddělení střetu zájmů NS Ivana Zámečníková proto doporučila udělit soudci za nesplnění povinnosti výtku. Což, jak vyplynulo z dnešní její svědecké výpovědi před kárným senátem, byl dosud maximální udělený postih v souvislosti s prohlášeními, která soudci podávají. Předseda NS Angyalossy se však rozhodl podat kárnou žalobu, v níž požadoval uložení kárného opatření v podobě snížení platu o 30% na 6 měsíců.
Explicitní povinnost
Podle předsedy NS se totiž jedná o explicitní povinnost uloženou soudcům zákonem. Tu pro vysokoškolsky vzdělaného člověka není problém splnit a formuláře odpovědně vyplnit. Pochybení se podle něj soudce Veselý dopustil vědomě, a nikoliv z pouhé nedbalosti.
Veselého, který je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a z jednání kárného senátu se proto omluvil, zastupoval bývalý ústavní soudce, advokát Stanislav Balík. Ten v úvodu svého vystoupení upozornil na únorové rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil část ustanovení zákona o střetu zájmů, přičemž Nejvyšší správní soud pak na základě tohoto nálezu rozhodl, že komunální politici nemusí platit uložené pokuty za nesplnění povinnosti odevzdat majetková přiznání podle tohoto zákona.
Podle něj by tak bylo absurdní, pokud by komunálním politikům nehrozil za nesplnění povinnosti postih žádný, a naopak soudce by za uvedení pravdivých informací, byť nevhodnou formou, byl stižen kárným opatřením snížením platu v řádu desítek tisíc korun.
Podle jeho názoru nelze sledovat čistě formalistický a pozitivistický pohled, tedy zda byly či nebyly splněny podmínky posuzovat jen podle toho, zda soudce správně vyplnil formulář. Forma je dána vyhláškou ministra spravedlnosti a soud je vázán pouze zákonem.
Podle Balíka je proto nutné se zaměřit na smysl zákona, nikoliv vyučovat se v tom, jak správně vyplnit formulář. A jeho smyslem je zpřístupnění informací o majetku soudce, aby bylo zabráněno nekalostem.
V době informačních technologií se do katastru nemovitostí dá jednoduše nahlédnout. Pokud tedy soudce na něj odkázal, je to efektivnější pro opatření si informací, neboť úřad si v něm zjistí např. nabývací titul nemovitosti i pořizovací cenu.
Pokud jde o odkaz na dědické řízení, to je podle Balíka vedeno to notářem a spis je k dispozici u příslušného okresního soudu. Je také možné si opatřit daňové přiznání, k čemuž soudce Veselý při minulém kárném řízení bez okolků svolil.
„Sáhněme si do svědomí: Není na místě provést důkaz všemi oznámeními soudců, aby se ukázalo, v kolika případech se nevyplnilo správně? Pokud totiž řekneme, že chybné vyplnění formuláře je kárným proviněním, pak budu stát před kárným senátem České advokátní komory, který musí rozhodnout, že Balík je blb, neboť neumí vyplnit formulář pro katastr nemovitostí a bude vyškrtnut ze seznamu advokátů,“ uzavřel Balík.
NS nemá povinnost vyzývat k doplnění
S Balíkem polemizoval Angyalossy, podle něhož nelze srovnávat soudce a advokáty, neboť soudce je v postavení veřejného činitele. Pokud je tedy soudci uložena konkrétní povinnost něco uvést, není možné se odkazovat na veřejné rejstříky. NS nemá podle něj povinnost soudce vyzývat k doplnění, sám soudce je povinen uvést přesné údaje a NS kontroluje pouze formální správnost podání.
Vedoucí oddělení střetu zájmů NS Ivana Zámečníková kárnému senátu popsala, že její oddělení je dlouhodobě poddimenzované a agendu každoročních přiznání do konce minulého roku řešila ve dvou lidech.
Po podání přiznání kontrolují na NS pouze jejich formální náležitosti, tedy například podpis a počet odevzdaných stran, což zabere jejím odhadem tři měsíce. Při zjištění chyb buď vyzvou soudce k doplnění, anebo, v případě chyby, kterou nelze napravit, jsou soudci vyzváni k novému podání. Za minulý rok bylo těchto výzev přibližně 50.
Hlubších kontrol je podle Zámečníkové minimum, v řádu desítek, a provádí se namátkově. Nikdy si ovšem nezkoušeli vyžádat daňové přiznání soudce, ani bankovní údaje.
Kárný senát došel k závěru, že soudce Veselý se kárného provinění dopustil za což mu udělil důtku.
Neúplná a zkreslená oznámení
Podle kárného senátu soudcům ukládá povinnost jak zákon o střetu zájmů, tak výslovně zákon o soudech a soudcích. Tuto povinnost má soudce splnit formou čestného prohlášení a způsobem, který stanoví právní předpis. Navíc to má soudce zjednodušené předepsaným formulářem.
Oznamovací povinnost pak nestojí na tom, že evidenční orgán si informace bude zjišťovat, ale že je bude pouze ověřovat. Navíc přístupné jsou pro evidenční orgán jen některé registry.
Soudce Veselý podal prohlášení neúplná a zkreslená, způsobem, který nenaplňuje zákonné povinnosti. Podle kárného senátu Veselý vědomě podcenil význam oznamovací povinnosti.
Za polehčující okolnost vzal senát jeho doznání a především, že neměl v úmyslu zakrýt své majetkové poměry. Přitěžující bylo naopak to, že se ledabylost opakovala. Jak ovšem zmínila předsedkyně kárného senátu Miluše Došková, celé to bylo umožněno tím, že nebyla ze strany státu, respektive Nejvyššího soudu, zajištěna účinná kontrola. „Je věcí státu, aby zajistit včasnou a účinnou kontrolu uložených povinností,“ konstatovala Došková.
Soudce OS v Mělníku Jan Veselý čelil dvěma kárným žalobám v minulém roce. Kárný senát jej však zčásti kárné žaloby, týkající se údajného nepovolené podnikání, zprostil a kárné provinění shledal toliko v neodůvodněném nahlížení do justičních databází.
Petr Dimun
