Nebývale ostře vystoupil zájmový spolek Unie státních zástupců proti jednání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který měl intervenovat v případu svého známého Petra Habersbergera. Za majitele penzionu u Třeboně se měl osobně přimlouvat a byl také osobně zaujatý v restituční kauze pozemků, na nichž podnikatel hospodařil. Unie nyní požaduje, aby Zeman celou záležitost podrobněji vysvětlil a neohrožoval tak důvěru v justici. Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa pak Zemana rovněž vyzval k tomu, aby se neschovával za tiskový odbor a situaci nebgatelizoval.
Soudci podle vyjádření Baxy pro Českou justici kromě vlastního rozhodování zpravidla kriticky nevystupují a nevyjadřují se ve veřejném prostoru, tím méně na adresu svých profesních kolegů. „Informace soudce Czernina o opakovaném jednání Pavla Zemana s ním v konkrétní záležitosti proto rozhodně nelze brát jako “slova ve větru”. O to naléhavější je rychlá, jasná a konkrétní reakce Pavla Zemana obsahující jeho osobní vysvětlení celé záležitosti bez její bagatelizace a schovávání se za tiskový odbor,“ řekl Baxa. Informace jsou podle něj velmi závažné a v případě jejich potvrzení mohou negativně ovlivnit důvěryhodnost vedoucího představitele státního zastupitelství.
Pozemky získal před lety potomek rodu Czerninů. Zeman podal v kauze třikrát dovolání k Nejvyššímu soudu. Nakonec padl pravomocný rozsudek, který podle serveru nahrává podnikatelským zájmům majitele penzionu. Podle přímého svědectví soudce mladoboleslavského okresního soudu Jana Czernina se Zeman za zájmy podnikatele přimlouval osobně. Habersberger serveru potvrdil, že Zemana zná z opakovaného pobytu v penzionu, a popřel, že by s ním mluvil o sporech kolem restitucí. „Pokud by byla slova Mgr. Jana Czernina pravdivá, šlo by o nevhodné jednání jakéhokoli státního zástupce. Důvěra společnosti k fungování justice jako celku je natolik významná hodnota, že Unie státních zástupců považuje za nutné, aby nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman, jako nejvyšší funkcionář soustavy s nepochybným osobním kreditem veřejnosti i dovnitř soustavy, celou záležitost podrobněji vysvětlil, včetně podání mimořádných opravných prostředků v trestní věci týkající se v důsledcích jedné ze stran jím iniciovaných schůzek,“ uvedli nyní členové Unie státních zástupců na webu s tím, že v momentě, kdy Czernin o celé věci otevřeně promluvil na veřejnosti, „není možno mlčet“.
Zeman ve vyjádření připustil, že v roce 2014 inicioval schůzky s Czerninem, protože chtěl zprostředkovat smírné řešení sporu mezi svým přítelem Habersbergerem a hlavním zástupcem restituentů Karlem Eugenem Czerninem. Mladoboleslavský soudce Jan Czernin je jeho příbuzným.
Iniciativa k podání dovolání podle něj opakovaně vzešla od Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, na NSZ pak prošla standardním schvalovacím procesem.
„Já jsem poté, co jsem se s nástinem dovolání seznámil, důvody dovolání uznal, a proto jsem je podepsal a podal Nejvyššímu soudu. Tedy do věci jsem žádným způsobem nezasahoval či neovlivňoval proces zpracování příslušného dovolání,“ uvedl Zeman. Nebyly podle něj dány ani důvody k jeho vyloučení z rozhodování.
Celou záležitost Zeman označil za svou soukromou věc. Nedávno schválený Etický kodex státního zástupce ale popisuje, že státní zástupce je státním zástupcem 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Ani judikatura kárných senátů Nejvyššího správního soudu Zemanově verzi o soukromých záležitostech nenahrává. Soud se totiž proti jakémukoliv lobbingu žalobců v minulosti vymezil.
Soudce se cítil provinile
Czernin České justici sdělil, že se kvůli schůzkám se Zemanem cítil provinile. „Ve věci setkání s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem jsem se neobrátil na ministra spravedlnosti ohledně možného kárného provinění, protože jsem první setkání nepovažoval za tak významné, že by kárným proviněním mohlo být. Při druhém setkání jsme hovořili o informacích o trestním řízení proti úřednicím magistrátu známých z tisku a po třetím setkání, kdy jsem sice podnět Pavla Zemana k dohodě rodiny Czerninů s p. Habersbergerem s ohledem na souvislosti zcela zavrhl, jsem se přesto sám určitým způsobem cítil provinile, že se tyto schůzky vůbec uskutečnily,“ uvedl pro Českou justici soudce.
Na dodatečnou otázku Jan Czernin upřesnil, jaké informace z trestního řízení na schůzkách Pavel Zeman prezentoval. Tedy zda se jednalo o veřejně známé informace, anebo si pro účely jednání v soukromé záležitosti zjišťoval informace z pozice nejvyššího státního zástupce. „Nejvyšší státní zástupce mi při třetí schůzce řekl, že si informace z trestního řízení zjišťoval a následně některé takto prezentoval, nicméně jsem je měl za nevýznamné, těžko si je proto vůbec vybavuji, snad šlo o některé aspekty toho, v čem je spatřován trestný čin, především brzo přešel k tomu, že by se bratranec a p. Habersberger mohli dohodnout, jak jsem ostatně již popsal v čestném prohlášení,“ uvedl soudce Czernin.
Zeman podle dnešního vyjádření nechce spekulovat o motivech Czernina, který informace předal médiím až po šesti letech od prvního setkání. Pokud však v Zemanově dovolání spatřoval něco nesprávného, měl konat bezprostředně po kontaktu.
Podle serveru Seznam zprávy vystupoval nejvyšší státní zástupce jako neformální prostředník. Neobrátil se přímo na restituenta, ale na jeho vzdáleného bratrance Jana Czernina. Zeman Czerninovi v roce 2014 vzkázal, že chce jako Habersbergerův přítel pomoci spor vyřešit a poté podnítil tři schůzky. Na druhé schůzce probírali zahájené trestní stíhání úřednic a Zeman podle prohlášení soudce Czernina uvedl, že předběžně nevidí příčinnou souvislost mezi rozhodnutím o státním občanství a restitucemi. Když se ale později kauza úřednic dostala k soudům a Zeman se snažil zvrátit jejich osvobozující rozsudky, postavil svoji argumentaci na opačném názoru – že úřednice potvrzením občanství vědomě otevřely cestu k restitucím a způsobily tím státu škodu.
Eva Paseková
