Trestní kolegium Nejvyššího soudu (NS) na svém včerejším jednání rozhodlo, že do tzv. Zelené sbírky zařadí dva rozsudky NS, které se vyslovily pro použitelnost záznamů opatřených podle §158d trestního řádu jako důkazů v jiné trestní věci. Podle informací České justice bylo rozhodování oproti předpokladům poměrně hladké.

Ohledně použitelnosti informací získaných sledováním, při němž bylo zasaženo do nedotknutelnosti obydlí, listovního tajemství či zjišťován obsah záznamů uchovávaných v soukromí, a to v jiné trestní věci, než pro které bylo povoleno soudem, se vede v justici již několik let spor.

K nepoužitelnosti takových informací jako důkazů se například přiklonil Vrchní soud v Praze (VS) v případu údajného tunelování pražského Dopravního podniku. 

Do tzv. Zelené sbírky včera trestní kolegium NS zařadilo rozhodnutí senátů Josefa Mazáka z 1. září (7 Tdo 865/2020) a Věry Kůrkové z 25. srpna (8 Tdo 647/2020), o nichž Česká justice informovala. 

Obě rozhodnutí vyjádřila názor, že ustanovení § 158d odst. 10 trestního řádu se vztahuje jak na jeho odstavec 2, tak na odstavec 3. Tedy že jsou takto pořízené záznamy z jiné trestní věci, a to ať již byly povoleny pouze státním zástupcem, anebo soudcem, využitelné jako důkazu v jiném případu.

Mohlo by vás zajímat

Trestní kolegium NS tak vyšlo vstříc aktuální a medializované poptávce státních zástupců a policistů, zabývajících se jak hospodářskou trestnou činností, tak trestnou činností v justici a oslyšel naopak varování části odborné veřejnosti. Ta upozorňovala na zastaralou právní úpravu a z toho vyplývající konkrétní rizika pro zneužití takového oprávnění v praxi.

Petr Dimun