Zavedení stravenkového paušálu může pro státní rozpočet znamenat výpadek více než 20 miliard korun. Navíc hrozí, že jej firmy využijí k optimalizaci mezd, varují odborníci. Podle zástupců restauratérů může navrhovaná změna radikálně proměnit počet strávníků především u poskytovatelů hromadného stravování, firemních kantýn nebo závodních jídelen. Úbytek strávníků mohou očekávat i restaurace a provozy nabízející hlavně výhodné polední nabídky. I přes výhrady expertů již paušál prošel hlasováním v Poslanecké sněmovně a nyní návrh posoudí Senát.
Ministerstvo financí paušál navrhlo jako alternativu ke stravenkám s tím, že lidé by místo poukázek dostávali hotové peníze. Možná i proto, že se v daňovém balíčku krčí vedle superhrubé mzdy a podobných témat, řádná diskuse se mu v podstatě vyhnula.
Stravovací paušál má mezi majiteli restaurací své zastánce i odpůrce, upozorňuje provozovatel populárního pražského podniku Café Louvre Sylvio Spohr. Jedna ze stran se podle něj domnívá, že ze stravovacího paušálu budou profitovat firmy, které chtějí zaměstnancům benefit na stravu poskytovat a nebudou muset platit provizi stravenkovým firmám, budou z něj profitovat také zaměstnanci, kteří si budou moci svobodně vybrat, co udělají se svými penězi, a pozvedne to celé pohostinství, protože se restaurace budou muset snažit, aby si hosty získaly svou kvalitou i cenou. „Osobně tak optimistický nejsem. Domnívám se, že zatímco zaměstnavatelé tento benefit svým zaměstnancům rádi dopřejí, protože to pro ně bude jednodušší a výhodné, peníze v konečném důsledku do gastronomického segmentu z velké části nedorazí, protože je lidé utratí jinde,“ myslí si Spohr. Hrozba zvlášť vyniká po letošních opatření proti Covidu, který znamená hluboký propad tržeb. V centru Prahy tržby podle Spohra ve srovnání s loňským rokem dosahují ve většině případů maximálně jedné třetiny.
„Prodělají na tom všichni, včetně státu. Stravovací paušál není ničím motivující k utrácení za oběd. Není to cílená podpora pravidelného adekvátního stravování. I samo Ministerstvo financí ČR uznává negativní dopady do státního a veřejných rozpočtů. Také si nemyslím, že dojde ke zlevnění, jak slýcháme,“ varuje předsedkyně správní rady Sdružení pro zaměstnanecké stravování Linda Nejezchlebová. Podle průzkumu Spotřebitelského fóra na změně vydělají poskytovatelé finančních služeb, maloobchod se spotřebním zbožím a potravinami. V tomto pořadí by totiž svůj paušál spotřebitelé utratili.
Daňová optimalizace
Paušál na stravování by se podle některých ekonomů také mohl snadno stát nástrojem daňové optimalizace a stát se součástí odměňování zaměstnanců a otazníky rovněž visí nad tím, zda bude možné benefit postihovat exekucí. Peněžitý příspěvek nebude zřejmě širším výkladem spadat mezi peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy. Tím pádem by nebyl exekucí srážkami ze mzdy postižitelný. Hrozí tak, že zaměstnanec se záměrně dohodne se zaměstnavatelem třeba na 15 tisících mzdy a 20 tisících paušálu s tím, že právě částka 20 tisíc nebude exekuovatelná. „Pokud norma projde v současném znění, budou tak soudy zřejmě muset vyjasnit výklad některých ustanovení zákona. „Soud by dle mého názoru musel vyslovit účelové určení takového peněžitého příspěvku, a tedy jeho ochranu před exekucí, jelikož má být použit právě a jen ke stanovenému účelu, a to stravování zaměstnance v průběhu pracovní směny,“ říká daňový specialista společnosti Apogeo Martin Bortlík. Soud by podle něj nutně musel stanovit nějakou hranici, která je co do výše peněžitého příspěvku na stravování chráněná a tedy exekučně nepostižitelná.
Z daňového balíčku navrhl stravovací paušál vyjmout senátor Herbert Pavera. „Současná vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala ke zjednodušování daňového systému a k boji proti daňovým výjimkám, ale tento návrh zavádí další výjimku. Navrhovaný peněžitý příspěvek na stravování je koncipován jako omezeně osvobozený a neomezeně daňově uznatelný. To současné systémy podpory zaměstnaneckého stravování nejsou a jde tedy o výjimku z výjimky. Navrhovaná změna ani nemá žádné podobně koncipované osvobození v současném zákoně o daních z příjmů,“ uvedl senátor v odůvodnění.
Nákup spotřebního zboží?
Stravenkový paušál podle něj umožní příspěvek využít na nákup jakéhokoli jiného zboží nebo služby místo potravin včetně zboží spotřebního charakteru, návykových látek apod. „Odborné studie a studie sociálních partnerů shodně uvádí odhadovaný dopad na veřejné rozpočty až ve výši 22 mld Kč ročně při předpokládané maximální daňové optimalizaci ze strany daňových subjektů. To samozřejmě znamená výrazný zásah do rozpočtů měst, obcí a krajů,“ varuje senátor. Jeho návrh ale v rámci hlasování na senátních výborech neprošel.
Proti zavedení paušálu se ohrazují i zástupci restaurací a firemních kantýn. Podle Asociace malých a středních podniků, která sdružuje největší počet restaurací v České republice, by paušál znamenal pro gastro segment ztrátu 35 miliard korun ročně a zrušení 29 000 pracovních míst. Vzhledem k tomu, že tato ekonomická oblast generuje ročně 195 miliard korun a zaměstnává 150 000 lidí, byla by to pro něj další citelná rána po koronakrizi. „Podle odhadů se původně dvěstěmiliardový byznys propadne o třetinu, tedy zhruba na 140 mld. Kč. Do těchto čísel se kromě ukončení podnikání promítá hlavně ztráta tržeb a taky hodnoty podniků,“ uvádí Sylvio Spohr. 
Výzvu proti zavedení paušálu také podepsalo přes 2.000 restaurací ze všech regionů ČR. Se změnou nesouhlasí ani zaměstnavatelské svazy a odbory včetně Svazu průmyslu a největší odborové centrály ČMKOS.
Mezi jeho podporovatele naopak patří Asociace hotelů a restaurací, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Hospodářská komora či Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).
Stravenky jsou nejrozšířenější firemní benefit. Firmy si mohou odečíst 55 procent hodnoty poukázky z daňového základu. Dostává je kolem 1,5 milionu lidí.
(red)
