Soudce Sovák se vinen necítí. Přes soudem vypovídal k návrhu na vzetí do vazby i k obviněním

Soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák, toho času ve vazbě, se necítí vinen z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Vyšetřování se točí kolem údajné možnosti ovlivnění soudu s firmou Metrostav v kauze bývalého poslance a exhejtmana ČSSD Davida Ratha. Při vazebním zasedání vypovídal nejen k návrhu na vazbu, ale i ke skutkům, ze kterých ho obvinila Národní centrála proti organizovanému zločinu.

„Necítím se vinen. Budu vypovídat,“ řekl předminulé pondělí na vazebním zasedání sedmdesátiletý soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Sovák. Soudce, kterému dovršením sedmdesátky končí na sklonku roku funkce, detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili třikrát ze zločinu zneužití pravomoci úřední osoby (z toho jednou ukončeném ve stádiu přípravy), dvakrát zločinu přijetí úplatku, přečinů nadržování, nepřímého úplatkářství a zneužití pravomoci úřední osoby. Česká justice měla možnost seznámit se s protokolem z vazebního zasedání, které se uskutečnilo 7. prosince.

Když soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková přistoupila v rámci vazebního zasedání k výslechu obviněného, Zdeněk Sovák prohlásil: „Necítím se být vinen ve smyslu návrhu. Budu vypovídat jednak k návrhu na vzetí do vazby, k vazebním důvodům, ale i ke skutku.“ Spolu se Sovákem jsou stíháni také podnikatel a Sovákův přítel Milan Bíby, Bíbova přítelkyně Charlotte Mulénová, Gagik Tonyan z Arménie a advokát Jiří Teryngel.

Soudkyně Hájková výslech Sováka začala otázkou: „Já bych se vás nejprve zeptala. Říkáte, že se necítíte být vinen. Můžete mi stručně vylíčit z vaší strany, jak byste se vyjádřil ke skutku, co je vám kladen za vinu?“

Mohlo by vás zajímat

Miloš Zeman se musí opět omluvit Šarapatkovi, rozhodl soud

„Já bych si dovolil shrnout několik svých základních námitek s tím, že eventuelně bych se případně v dalším řízení k věci vyjadřoval podrobněji. Především chci říci, že pan Bíba mně v žádném případě nenabízel nějaké finanční úplatky, dary nebo něco podobného. Já jsem od něho také nic takového nepožadoval ani neočekával a také jsem jakékoli finanční prostředky od něho neobdržel,“ začal svou výpověď Zdeněk Sovák.

K případu Gagika Tonyana soudu sdělil, že se k věci vyjádřil už před policisty. Sovák měl podle policistů ovlivnit jako předseda senátu rozhodnutí druhoinstančního soudu v kauze Arména. Za zprošťující verdikt pro Tonyana měl Sovák dostat cenný obraz.

„Dovoluji si shrnout, že tohoto pána jsem nikdy osobně neviděl. Projednával jsem dvakrát
jeho trestní věci. V prvém případě ta věc byla natolik nepovedená z hlediska soudu prvního stupně, který nebudu jmenovat, že došlo ke zrušení jak jeho věci, tak spoluobviněného bulharského státního příslušníka pana Bojčeva. Ta věc pak dopadla v dalším řízení odsouzením obviněného Tonyana, pan Bojčev byl pravomocně zproštěn. Tím pádem předivo toho obvinění, které mělo spočívat ve společné trestné činnosti těchto dvou pánů, tak ztratilo své opodstatnění a došlo tam podle mne k naprosto zákonnému a spravedlivému rozhodnutí v podobě zproštění pana Tonyana obžaloby,“ vysvětloval Sovák, jaký má vztah k dalšímu z obviněných.

Dodal, že v Tonyanově kauze nebyl podán ani mimořádný opravný prostředek ze strany státního zastupitelství. Čímž se snažil soudu osvětlit, že ani žalobce na rozhodování senátu vrchního soudu neshledal žádnou vadu.

Podle něj pak za nějakou dobu, kterou nebyl schopen přesně specifikovat, mu byl prostřednictvím Milana Bíby doručen jako určité poděkování a vděčnost „jakýsi obraz Staroměstského náměstí“. „Který jsem hodlal vrátit. Poradil jsem se nejprve s jedním galeristou z galerie Kodl, který mi řekl, že se jedná zřejmě o nějaký zcela amatérský obraz neznámého autora, signovaný jménem Mark vročen do roku 2012,“ pokračoval Sovák. Podle jeho slov mu bylo galeristou sděleno, že se zjevně jedná o obraz bez jakékoli zásadnější hodnoty, nebo vůbec hodnoty. „To je asi, co bych mohl uvést k případu,“ uvedl soudce.

Sovák se vyjádřil i k obvinění, které se týká jeho kontaktu s advokátem Jiřím Terynglem. Ten měl podle detektivů Sováka požádat, aby působil na rozhodovací pravomoc svého kolegy („dosud nestanoveného soudce Vrchního soudu v Praze“), ve prospěch „dosud neustanovené osoby“, která se měla Teryngela obrátit a „v jejímž zájmu Teryngel jednal“.

„Co se týče té kauzy s panem Terynglem, toho znám řadu let z odborné činnosti, kdy on byl člen legislativní rady České vlády a já jsem po něm tuto funkci převzal. Potkali jsme se také při společném přednášení i legislativní práci. Příležitostně jsem s ním konzultoval ryze odborné problémy. Ty se ovšem nikdy netýkaly živých kauz, které by projednával soud, na kterém jsem působil, konkrétně většinou to byl Vrchní soud v Praze. Nikdy jsem od něho jako úplatek, žádné peníze neobdržel. Tím pádem jsem žádné ani nevracel,“ konstatoval Zdeněk Sovák.

Připustil, že se s Terynglem příležitostně stýkali při odborných konzultacích. „On jako úspěšný a vášnivý myslivec mi občas dodával nějakou část zvěřiny, kterou ulovil. To by bylo vše asi k tomuto případu,“ sdělil soudkyni Hájkové Sovák.

Senát jsem ovlivnit nemohl

K obviněním o ovlivnění senátů Vrchního soudu pak Sovák prohlásil: „Myslím si, že přítomné v jednací síni nemusím nějak poučovat o tom, že senáty i odvolacích soudů jednají kolektivně, ve tříčlenných senátech. Já jsem měl to obrovské štěstí, že jsem získal jako členy senátu, které jsem tenkrát vedl úžasné spolupracovníky, kteří jsou konec konců navrhováni i jako svědci v této věci. Mimochodem někteří svědci jsou v tomto navrhováni dvakrát, to je zřejmě přepis jenom, ale to se může stát, samozřejmě, tak toto jsou úžasní soudci, jak kvalitativně, tak podle mého názoru morálně. Vůbec si nedovedu představit, že bych dokázal prosadit jakékoli své osobní rozhodnutí, ať už v jakémkoli zájmu, proti jejich většinovému názoru. Prostě to je absolutně nemožné, což se vztahuje i k některým těm dalším kauzám,“ konstatoval Sovák, který se snažil soud přesvědčit, že není zapotřebí, aby na něj byla uvalena vazba.

Zdeněk Sovák se vyjádřil i k dalšímu z obvinění, podle kterého měl ovlivnit rozhodování soudního senátu. Martin Senecký a Marcel Valový byli Městským soudem v Praze odsouzeni za zločin vydírání, ukončený ve stádiu pokusu, za který dostali podmínku. Případ byl na odvolacím soudu přidělena senátu, jemuž Sovák předsedal. Podle obvinění měl Sovák svého přítele Bíbu neoprávněně seznámit s podstatou této trestní věci, totožností odsouzených, jmen jejich obhájců. Podle policie měl z jeho pokynu Bíba odsouzeným sdělit, že pokud poskytnou finanční plnění, určené pro něj a Milana Bíbu, je připraven jim potvrdit podmíněné tresty. Protože by jim prý hrozily tresty vyšší kvůli nedostatečnému odůvodnění rozsudku.

„Ještě bych se zmínil asi letmo k té záležitosti pánů Seneckého a tuším Valového. Tam jsem měl poskytnout osobní údaje panu Bíbovi. Tak jednak většina těch údajů byla známa z rozsudku soudu I. stupně, který i publikován. Co se týče bydliště obviněných, tak to mne ani nebylo známo, v době, kdy už jsem věc nařizoval, protože oni se vzdálili ze svých bydlišť a ani jeden z nich si nepřevzal předvolání. Ale jejich nepřítomnost byla řádně omluvena jejich obhájci, kteří zároveň i mi sdělili místo jejich současného pobytu, což vyplývá z protokolu o veřejném zasedání. O této skutečnosti Bíba seznámen nebyl, to jen tak na dokreslení. Jinak myslím, že to je asi vše, co bych zatím chtěl k věci uvést,“ uzavřel svou řeč Zdeněk Sovák.

Na žádost obhájce, svého syna Ondřeje Sováka, se vyjádřil i k vazebnímu návrhu. „Musím říci, že prakticky s většinou těch lidí, co jsou tam uváděni v souvislosti s údajnou trestnou činností, tak jsem se prakticky nesetkal,“ sdělil soudu Sovák. Uvedl také, že protože už byla na jeho přítele Bíbu uvalena vazba, nebylo by možné, aby ho nějakým způsobem kontaktoval a koordinoval s ním své výpovědi. „Domnívám se, že ten důvod té vazby není dán a to i z toho důvodu, že moje činnost ze zákona jako soudce končí koncem prosince,“ konstatoval dále Sovák.

K informacím policie, že se měl pokusit si prodloužit možnost práce na vrchním soudu, pak Sovák uvedl: „Naprosto nepředpokládám, že by tady existoval jakýkoli důvod, nebo i reálná možnost , aby byla prodloužena, a já se nehodlám už do konce letošního roku vůbec na pracoviště vracet. Takže ani s kolegy nebudu patrně v jakémkoli kontaktu. A nehodlám být,“ pokračoval soudce.

K navrhovanému vazebnímu důvodu, že by mohl pokračovat v trestné činnosti pak soudu sdělil: „Co se týče toho céčkového důvodu, tak tam si opravdu myslím, že bych musel být padlý na hlavu, abych se snažil v jakékoli takovéto činnosti pokračovat. I kdybych se jí dopustil, což popírám zcela zásadně.

Zdeněk Sovák pak soudu vysvětlil, proč nebude více vypovídat. „Byť jsem byl podle lékařského nálezu označen jako schopný zúčastnit jednání, což nechci zpochybňovat, ale v takové určité dezorientaci, která souvisí i s tím, v jakém stavu jsem se dneska ráno probudil, a jak se ještě zhoršilo v průběhu dne, bych si zatím netroufal odpovídat na jakékoli položené otázky. Ale není v tom žádný jiný důvod,“ ukončil své vyjádření Zdeněk Sovák.

Státní zástupce Zdeněk Štěpánek posléze zrekapituloval informace, obsažené ve sdělení obvinění. Vypíchl pak informaci o korunním svědkovi – bývalém policistovi a podnikateli Ladislavu Kirschnerovi. Ten by si měl odpykávat sedmiletý trest ve vězení za podvod, jak už Česká justice informovala. Jeho obhájce ovšem v dovolání k Nejvyššímu soudu tvrdí, že trest nastoupit nemůže z vážných zdravotních důvodů. „Dovolatel trpí nevyléčitelnou duševní poruchou,“ uvedl podle zjištění České justice advokát Pavel Švácha v apelu k Nejvyššímu soudu.

„Včerejšího dne (v neděli 6. prosince – pozn. red.) byl vyslechnut svědek Kirschner, který v zásadě potvrdil i to, že to je svědek, kterému si obviněný Bíba řekl o úplatek za ovlivnění kauzy Metrostav. Pak pan Kirschner při své svědecké výpovědi potvrdil, že vlastně se setkal s p. obviněným JUDr. Sovákem a to dvakrát. Jednou na jaře, kde mu měl pan obviněný říci, že vlastně pan Bíba bude jakýsi styčný důstojník mezi nimi. Jednou se s ním měl setkat v listopadu, teď nedávno,“ uvedl žalobce Štěpánek.

Obhájce Ondřej Sovák posléze soudu sdělil, že co se týče vazebních důvodů, tak podle něj nejsou dány ani v jednom případě. „Můj klient je v tuto chvíli natolik mediálně ´známou osobou´, že si nedovedu představit, že by jakýkoli příčetný člověk, a zde alespoň podle titulu se z devadesáti procent jedná o vysokoškolsky vzdělané osoby, by s ním řešily jakoukoli trestnou činnost, domlouvali jakýkoli obsah výpovědi. Zvláště pokud v tomto případě hrozí, že ty osoby budou v postavení svědka ve věci vypovídat,“ řekl Sovák junior.

Obhájce soud zároveň upozornil, že Zdeněk Sovák jako soudce Vrchního soudu v Praze rozhodoval případy závažné trestné činnosti a to i trestné činnosti, která měla násilnou povahu. „Z mého pohledu je umístění do vazby velice problematické, protože tam může narazit jednak na osoby, které byly obviněny, resp. byla na ně uvalena vazba a jednak jsou tam umístěny osoby, které byly pravomocně odsouzeny a to z nemalé části právě zde přítomným Zdeňkem Sovákem. Tato skutečnost zvláště ve spojení s jeho zdravotním stavem, což je věc, která je bohužel poměrně všeobecně známa a byla potvrzena i některými vyslýchanými osobami, tak mám za to, že umístění jeho osoby do vazby je způsobilé ho ohrozit na životě i zdraví. Přitom, pokud se jedná o ochranu života a zdraví, tato je zakotvena i v Listině základních práv a svobod, která je v podstatě postavena na rovinu Ústavnímu zákonu a jako taková, mám za to, je nadřazena i trestnímu řádu a důvodům, které jsou zde uplatňovány,“ uzavřel obhajobu svého otce na vazebním zasedání Ondřej Sovák.

Jan Hrbáček