Někdejší předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Bohuslav Petr neuspěl u kárného senátu s námitkami proti svému dočasnému zproštění funkce soudce. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) totiž došel k závěru, že obvinění jsou závažná a již samotné odmítnutí vyšetření na alkohol po dopravní nehodě může být kárným proviněním. Kárný senát zároveň naznačil, že se případ může vrátit opět do trestního řízení.
Kárného provinění se měl soudce Petr podle ministryně spravedlnosti dopustit tím, že se ve stavu neumožňujícím bezpečný výkon řízení vydal letos v únoru autem od budovy soudu, způsobil dopravní nehodu a odmítl dechovou i krevní zkoušku, přičemž o okolnostech měl nepravdivě informovat vedení soudu. Soudci Petrovi také dočasně pozastavila výkon funkce soudce, neboť jako kárné opatření navrhla kárnému senátu zbavit jej funkce soudce.
Proti tomu podal soudce Petr námitky, v nichž popsal, že po ráně do hlavy v důsledku nehody byl v šoku a otřesen, a proto odmítl dechovou zkoušku i vyšetření krve, což považuje za své zákonné právo.
Připustil, že v budově krajského soudu se mu udělalo nevolno a zkolaboval, avšak v době, kdy od soudu odjížděl, se již cítil v pořádku a nejednalo se tak o stav neumožňující řízení motorového vozidla. O nehodě ještě ten den telefonicky informoval místopředsedu soudu, ačkoliv mu není znám žádný předpis, který by mu takovou povinnost ukládal či stanovil zvláštní formu tohoto informování. A není mu známa ani povinnost soudce podrobit se při ní vždy dechové zkoušce či vyšetření krve.
V doplnění námitek pak soudce Petr kárný senát informoval, že byl potrestán v přestupkovém řízení pokutou 35 tisíc Kč a ročním zákazem řízení, a to za odmítnutí podrobit se vyšetření na alkohol, nepředložení řidičského průkazu a za nedání přednosti v jízdě. Zároveň navrhl zastavit kárné řízení, a to pro překážku věci rozsouzené.
Kárný senát však námitky zamítl, neboť posoudil kárný návrh jako velmi závažný. „Kárný senát má za to, že toto jednání, jehož se měl kárně obviněný dopustit dle návrhu na zahájení kárného řízení, je mimořádně závažné a za určitých okolností (které bude třeba v průběhu kárného řízení teprve objasnit) by dokonce mohlo představovat trestný čin dle § 274 trestního zákoníku (ohrožení pod vlivem návykové látky), přičemž případné odsouzení pro tento trestný čin by vedlo k zániku funkce soudce [§ 94 písm. c) zákona o soudech a soudcích,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí.
Neakceptovatelné jednání
Podle názoru kárného senátu totiž již jen samotné odmítnutí podrobit se po způsobené dopravní nehodě dechové zkoušce či vyšetření krve „je třeba považovat u soudce za naprosto neakceptovatelné jednání, které vyvolává podezření, zda kárně obviněný nevyužil svých právních znalostí a zkušeností k tomu, aby zastřel spáchaný trestný čin“. Odmítnout podrobit se dechové zkoušce či lékařskému vyšetření v případě podezření na ovlivnění alkoholem při řízení motorového vozidla není podle senátu zákonným právem každého občana, ale jde o porušení povinnosti vyplývající ze zákona o silničním provozu, neboť každý řidič má povinnost podrobit se na výzvu policisty vyšetření. Navíc v odůvodnění pravomocného rozhodnutí o přestupku soudce Petra se uvádí, že podle svědků měl soudce odmítnutí vyšetření odůvodnit obavou o svoji kariéru.
Kárný senát také nepřisvědčil námitce ohledně překážky věci rozsouzené. „Právní úprava kárné odpovědnosti soudců sleduje zcela jiné cíle, než předpisy upravující provoz na pozemních komunikacích a s nimi související skutkové podstaty přestupků. Prvně uvedená zákonná úprava chrání primárně veřejný zájem na důstojnosti funkce soudce a důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jak uvedl Nejvyšší soud (jako soud kárný podle předchozí právní úpravy) v rozhodnutí ze dne 18. 10. 2007, sp. zn. 1 Skno 1/2007, obavy z porušení zásady ne bis in idem při souběhu postižení za skutek, který je současně kárným proviněním i trestným činem (resp. zde přestupkem), nejsou namístě. Vzájemný poměr obou postihů je řešen v § 15 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. Kárný senát tedy (poté, co rozhodne o pokračování v přerušeném řízení o kárném návrhu) bude zvažovat, zda postih v přestupkovém řízení ve vztahu k obviněním vzneseným v návrhu na zahájení kárného řízení je dostatečný, pokud shledá, že nikoli, pokračování v kárném řízení nestojí nic v cestě,“ uvádí se v odůvodnění. Navíc rozhodnutí o přestupku se netýká řízení vozidla ve stavu neumožňující tento výkon a také údajně nepravdivého informování vedení soudu.
A co více, podle kárného senátu není vůbec vyloučeno, že celá věc se opět vrátí policii, neboť v průběhu kárného řízení mohou vyjít najevo okolnosti, které by odůvodňovaly jeho přerušení a postoupení věci orgánům činným v trestním řízení.
„Takovému postupu by nebránilo ani pravomocné rozhodnutí o přestupku spočívajícím v odmítnutí dechové zkoušky a vyšetření krve na výzvu policisty, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu se jedná o odlišné skutky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2011, sp. zn. 8 Tdo 78/2011, č. 3/2012 Sb. NS). Překážkou není ani to, že dle kárného návrhu policejní orgán věc odevzdal Magistrátu města České Budějovice dle § 159a odst. 1 písm. a) trestního řádu. Takové usnesení policejního orgánu totiž nevytváří překážku věci rozhodnuté ve vztahu k dalšímu trestnímu stíhání pro stejný skutek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2008, sp. zn. 3 Tdo 1183/2007),“ vysvětluje se v rozhodnutí.
Kárné řízení se soudcem Petrem bylo obnoveno začátkem listopadu. Jak Česká justice informovala, zastupovat soudce Petra bude jeho kolega z Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka.
Petr Dimun
