I ministerstvo spravedlnosti muselo v letošním roce reagovat na koronavirovou pandemii. Na jaře i na podzim připravilo tzv. lex covid justice, tedy změny některých pravidel insolvencí a exekucí. Vláda schválila také návrh na zkrácení délky nových oddlužení na tři roky. Vedle toho ministerstvo předložilo rovněž novelu reagující na problematiku dětských dluhů. S dopady koronaviru se letos potýkaly i soudy nebo Vězeňská služba.
Lex covid justice mimo jiné odkládá povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh, pokud se dostane do úpadku kvůli koronavirovým opatřením. Podnikatelům také umožňuje navrhnout mimořádné moratorium, díky němuž získá čas pro řešení svých finančních potíží.
Novela proti předlužení nezletilých má zase do budoucna zabránit tomu, aby děti vstupovaly do dospělosti s dluhy. Možnost vymáhat peněžité dluhy dětí redukuje jen do výše jmění nezletilého ke dni, kdy nabyl plnou svéprávnost. Vláda letos ministerstvu dále schválila i zvýšení nezabavitelné částky, kterou exekutor nesmí dlužníkovi strhnout ze mzdy.
Kabinet dal zelenou také návrhu zákona o hromadném řízení, který chce ve spotřebitelských sporech umožnit různým lidem uplatnit podobné nároky v jediném řízení. Ministerstvo uspělo rovněž s návrhem na dvojnásobně zvýšení řady soudních poplatků, přičemž argumentovalo tím, že poslední plošné zvýšení nastalo v roce 2011.
V říjnu úřad předložil vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, jehož součástí je i kritizovaný koncept, podle nějž by se whistlebloweři měli obracet na agenturu spadající pod ministerstvo. Legislativní rada vlády návrh vrátila k přepracování.
Úřad také na jaře i na podzim vydával doporučení pro soudy, jak postupovat s ohledem na vyhlášený nouzový stav. Radil jim, aby jednání omezily jen na nezbytně nutná a zdravotně bezpečná. Soudy jednání skutečně častěji odročovaly, a to i kvůli zdravotním omluvenkám účastníků řízení. V trestních věcech měly kvůli riziku nákazy problém se sháněním laických přísedících.
Koronavirus ve věznicích
Protiepidemická opatření musela řešit i Vězeňská služba. Za vězni nesměly na jaře a od podzimu návštěvy. V listopadu se koronavirus rozšířil v heřmanické věznici. V souvislosti s covidem také na přelomu října a listopadu vypukla vzpoura ve věznici v Bělušicích, do které se zapojily čtyři stovky odsouzených.
Koronavirus zkomplikoval činnost i Probační a mediační služby, která na jaře uzavřela pro veřejnost všechna svá střediska. Služba musela řešit i další problém: počátkem roku vyšlo najevo, že izraelská firma SuperCom nedodala nové elektronické náramky pro monitoring odsouzených. Firma kritiku odmítla.
Prezident Miloš Zeman letos na návrh ministryně Marie Benešové (za ANO) jmenoval ve třech vlnách osm desítek nových soudců obecných soudů. Jmenoval také pět nových předsedů krajských soudů, kteří vzešli z výběrových řízení organizovaných ministerstvem. Sám si pak vybral nového předsedu Nejvyššího soudu, Petra Angyalossyho. Soudcovská unie kritizovala proces výběru jako netransparentní.
Koncem roku ministerstvo spustilo databázi, v níž mají postupně přibývat anonymizovaná rozhodnutí okresních a krajských soudů. Právě touto novinkou odůvodnilo, proč na jaře odstranilo z justiční databáze Infojednání jména účastníků řízení. Veřejnost tím ztratila možnost z databáze zjistit, koho se konkrétní jednání týkají.
Ministerstvo letos vytvořilo také web s vlastními správními rozhodnutími a dále portál určený pro soudní znalce, které od 1. ledna čeká nová zákonná úprava jejich činnosti.
(čtk)
