Bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek dal k přestupkovému řízení podnět na někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu. Ten se podle Grygárka mohl dopustit při vydání své knihy Třicet let pod přísahou přestupku porušení zákonem stanovené povinnosti zachovávat mlčenlivost. Grygárek už na Šlachtu kvůli knize podal i žalobu.
Bývalý náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek podal na Úřad městské části Praha 5 podnět k přestupkovému řízení na někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu. Grygárek tuto informaci České justice potvrdil.
Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Robert Šlachta detaily z vyšetřování velmi košatě popsal nejen v knize ale o Grygárkovi hovoří na diskusích, kterými podporuje prodej knihy a připravuje si vstup do politiky.
Grygárek už kvůli Šlachově knize sepsal žalobu poté, co Nejvyšší soud v Brně odmítl v půlce září stížnost Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti zastavení jeho stíhání. „Na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje,“ stojí v žalobě, o níž Česká justice taktéž informovala.
Mohlo by vás zajímat
V dubnu roku 2020 vyšla ve vydavatelství Euromedia Group kniha s názvem Šlachta – Třicet let pod přísahou. Jejími autory jsou Robert Šlachta a novinář Josef Klíma. Kniha je sepsána formou dialogu, kdy Josef Klíma klade dotazy a Robert Šlachta na ně odpovídá. Kniha má být osobní zpovědí Roberta Šlachty.
„Robert Šlachta je bývalým policistou a později celníkem, v letech 2008 až 2016 vykonával funkci ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky. Od srpna 2016 do listopadu 2019 působil jako náměstek generálního ředitele Celní správy České republiky a vedoucí sekce pátrání celní správy. Robert Šlachta v knize uvádí mnoho informací, skutečností a dohadů, které se týkají oznamovatele a které se dozvěděl nade vší pochybnost při výkonu působnosti příslušníka policejních sborů,“ odůvodnil Grygárek svůj podnět k přestupkovému řízení kvůli porušení mlčenlivosti.
Ministerstvo vnitra se zjevnou indiskrecí Šlachty a porušením pravidel nezabývalo. „Ministerstvo vnitra v minulosti neprověřovalo, a ani v současné obě neprověřuje okolnosti související s problematikou mlčenlivosti pana Roberta Šlachty. Doporučujeme v této věci oslovit Policii České republiky,“ napsal České justici Adam Rözler z ministerstva vnitra. Policie podezření, jestli v knize nedošlo ke zveřejnění informací, o kterých je policista povinen zachovat mlčenlivost i po ukončení služebního poměru, prý prověřila. „Můžeme sdělit, že ve věci nebyly shledány důvody pro zahájení úkonů trestního řízení,“ řekl k tomu Ondřej Moravčík z policejního prezídia.
Libor Grygárek ve svém podání na úřad pro Prahu 5 uvedl konkrétní citace z knihy. „Na straně 158 knihy Robert Šlachta uvádí, že: ´Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty.“
Na straně 159 knihy Robert Šlachta uvádí: „V komunikaci mezi Grygárkem a městskou státní zástupkyní se našel i mail ve znění: ´Byli tady zase ty blbci z ÚOOZ a zase chtěj ňáký ty byty. Zase se zajímali o člověka, o kterém jsi mi říkal, takže jsem je vyhodila.´ Ukazovalo se tedy, že má zase na sebe napojené další státní zástupce, kteří s ním na té krycí činnosti spolupracují.“
Na přelomu stran 159 a 160 knihy Robert Šlachta konstatoval: „Z Grygárkova telefonu a z jeho mailů zjistili, že to byla nejspíš ona, kdo dostal od Grygárka informace o výslechu utajovaného svědka v kauze nákupu obrněných vozidel Pandur.“ Na straně 160 (ve 2. odstavci) knihy Šlachta napsal „a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi.“
Na straně 161 knihy stojí: „Vtipné je, že když jsme potom udělali prohlídku Grygárkovy kanceláře, našly se u něj v trezoru dvě složky. Na jedné bylo napsáno Bradáčová a na druhé Šlachta. A byly tam všechny moje přešlapy, co se nastřádaly za celá léta, co kdo mu na mě řekl.“
O stranu dále knihy Robert Šlachta uvádí: „Oni (rozuměj švýcarské orgány) ty peníze zablokovali, začali to vyšetřovat jako praní špinavých peněz a chtěli vědět, zda je Janoušek u nás čistý. A přestože tady proti němu byla vedena celá řada šetření a prověřování, dokonce snad i přes dvacet, Grygárek jim odpověděl, že je čistý jak lilie, aniž by spis dal do běžné agendy. Prostě si ho schoval v trezoru.“
Na straně 181 si lze přečíst, že Šlachta Klímovi řekl: „Proto se rozšířily úkony pro sabotáž neboli snahu o nabourání celého demokratického systému státu. Prvním výrazným činem této organizované skupiny, které odůvodňovalo podezření, že by se osoby v této skupině mohly dopouštět trestného činu sabotáže, byla snaha odvolat ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Zde již bylo patrné, že prověřovaná skupina se zaměřuje zejména na to, jak by úmyslně poškodila ústavní zřízení, a to s cílem působit na moc výkonnou, v tomto případě na ministerstvo spravedlnosti…. Měli tam vrchního státního zástupce Rampulu, měli tam jeho zástupce Grygárka, ale kdyby se Pospíšilovi podařilo změnit strukturu státního zastupitelství, tak by o tyhle své lidi přišli.“
O dvě stránky dál pak ve Šlachtově knize stojí: „My jsme měli kliku, že se všichni scházeli u Grygárka, protože to byl jejich hlídací pes. Bavili se o tom, kdo co u něj má schované, třeba i ten byt v galerii Myšák byla protislužba. Placený byl, jen jsme to nedokázali prokázat.“
Informace ze služebního poměru
Grygárek ve svém podnětu vypichuje, že pro posouzení tohoto oznámení je podstatné, že publikovaná sdělení vycházejí výlučně z informací, které Robert Šlachta získal při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi. „Je v zájmu třetích osob, mimo jiné také oznamovatele, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami ve smyslu § 115 odst. 1 písm. c) zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Přičemž nebyl mlčenlivosti pro účely publikace knihy zproštěn,“ píše Grygárek ve svém podnětu. Jak zjistili reportéři webu Česká justice, Robert Šlachta byl zproštěn mlčenlivosti celkem devětkrát, nikdy však pro účely uměleckého výstupu.
Kromě skutečností týkajících se Grygárka jsou podle něj v knize publikovány také další skutečnosti, s nimiž se Robert Šlachta nade vší pochybnost seznámil rovněž a výlučně při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi. Příkladem podle něj mohou být tato tvrzení: „Měl kolem sebe bývalé policajty, kteří dobře věděli, jak pracuje sledka, takže naši lidé tušili, že Rittig je z hlediska sledování opravdu těžký cíl. Při domovní prohlídce u něj jsme pak viděli, co má dalších bezpečnostních prvků. On měl rámy dveří jako detektory kovů. Měl ajťáka, který pro něho stavěl vlastní servery, vlastní zabezpečené způsoby komunikace, šifrování a maskoval všechny informace, které třeba chodily do Švýcarska ohledně jeho peněz a transakcí. Když jsme otevřeli jednu jeho kancelář, byla tam technika, kterou jsme mu mohli jako policajti jen závidět. Za miliony. Štěnice, rušičky… a to se bavíme o roce 2012. Dneska to bude zase úplně někde jinde.“
Nebo: „Jak jsme do toho vstoupili, začali jsme prověřovat samozřejmě i majetek u těch zájmových osob. A rychle jsme přišli na to, že MSB Legal, advokáti jsou jen na to, aby spravovali Rittigův majetek. A že většina peněz teče ven.“
Šlachta byl podobně indiskrétní i v kauze soudce Ondřeje Havlína: „My jsme měli záznamy, jak se Havlín rozčiluje, že ten dotyčný dal málo, a jak arogantně se chová …“
Libor Grygárek zkonstatoval, že Roberta Šlachtu nemůže z porušení povinnosti mlčenlivosti vyvinit ani skutečnost, že se ve většině případů vyjadřuje k mediálně známým kauzám, o kterých bylo mnohé zveřejněno již před vydáním knihy. „Zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti se totiž nevztahuje pouze k veřejnosti neznámým skutečnostem, nýbrž se vztahuje ke všem skutečnostem, se kterými se policista seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi a je v zájmu dotčených osob, aby tyto informace zůstaly utajeny,“ upozorňuje úřad Grygárek. K prokázání tvrzení z knihy navrhl Grygárek, který se cítí jednáním Roberta Šlachty přímo poškozen, provedení svého výslechu dalších osob, o kterých se Robert Šlachta v knize vyjadřuje.
Šlachtova nekvalitní práce
Libor Grygárek už podal na Roberta Šlachtu žalobu na ochranu osobnosti. Grygárek požaduje omluvu osobní a v České tiskové kanceláři. Dále pak požaduje zaplatit částku půl milionu korun a náhrady řízení, jak Česká justice informovala minulý měsíc.
Bývalého žalobce jak v žalobě, tak v podnětu k přestupkovému řízení, zastupuje advokátní kancelář Toman & Partneři. „Tvrzení žalovaného poškozují právo žalobce na čest, důstojnost, vážnost a dobrou pověst. Žalované výroky zásadním způsobem zasahují do profesního života žalobce, který působí jako advokát. Poškozeny byly také rodinné a další osobní vztahy žalobce, když tento je soustavně neoprávněně žalovaným obviňován z páchání trestné a jiné protiprávní činnosti, a to i přesto, že byla všechna podezření zákonným způsobem vyvrácena,“ stojí v Grygárkově žalobě na Šlachtu.
Grygárek je podle žaloby vystaven nevyžádané medializaci své osoby. „Žalobce byl v důsledku nekvalitní práce žalovaného a jím řízeného ÚOOZ ve spolupráci s nekvalitní prací státních zástupců z VSZ v Olomouci několik let prověřován, následně také obviněn a obžalován. Na základě zákonem stanovených postupů v trestním řízení mohl být žalobce uznán vinným, anebo mohl být obžaloby zproštěn a očištěn. Tak se také stalo, když bylo po několika letech trestní řízení soudem pravomocně zastaveno,“ konstatuje v žalobě na Šlachtu Grygárek.
Grygárek už uplatnil vůči České republice nárok na náhradu škody způsobené nezákonným trestním stíháním. „V této době se žalovaný, tentokrát již svým vlastním jménem, rozhodl pokračovat v nezákonných zásazích do osobnostních práv žalobce, a to právě vydáním knihy obsahující nepravdivá tvrzení. Tvrzení žalovaného obsažená v knize zasahují do práv žalobce ještě intenzivnějším způsobem, jelikož na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Žalovaný nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje.
Grygárek v žalobě vypichuje, že pro bývalého státního zástupce („nelze přehlédnout, že žalobce opustil státní zastupitelství v důsledku nezákonného postupu ÚOOZ a VSZ v Olomouci“) a současného advokáta je čest a dobrá pověst největším kreditem, který může svým současným i potenciálním klientům nabídnout. „Po celou dobu trestního řízení žalobce prokazoval svoji nevinu, což se mu nakonec úspěšně podařilo. Žalovaný – namísto omluvy – se však v knize snaží vyvolat u čtenářů dojem, že i přesto je žalobce pachatelem závažné trestné činnosti. Jen se mu ji nepodařilo prokázat. Očistný účinek mnohaletého, pro žalobce úspěšně skončeného trestního řízení tak nezákonně zpochybňuje. Žalobce, který po skončení trestního řízení oprávněně očekával očištění svého jména, musí v důsledku nezákonných kroků žalovaného čelit dalším nepodloženým obviněním, osobním urážkám, zpochybňování své cti a dobrého jména.
I to je podle Grygárka důvodem, proč po vydání knihy pociťuje další, dokonce intenzivnější útrapy, když namísto satisfakce ze zdárného ukončení trestního řízení znovu zažívá obavy, co si o něm jeho okolí (zejména osoby blízké) myslí a jak se to dotkne jeho současného povolání advokáta, zda bude do budoucna mít klienty, kterým by mohl poskytovat své služby, a tedy zda vůbec bude schopen se živit a postarat se o svou rodinu.
Grygárek poukázal na zjevnou manipulaci s fakty ze Šlachtovy strany. Na několika místech knihy Šlachta naznačuje nebo uvádí, že měl Grygárek za protislužby maskovat trestnou činnost pachatelů z řad významných podnikatelů, lobbistů či politiků ODS. Jedním ze způsobů měla být nepovolená analýza obsahu trestních spisů a poskytování informací z nich dotčeným osobám. Grygárek v žalobě konstatoval, že studium spisů byla součástí jeho práce státního zástupce. „Není pravdou, že by žalobce poznatky zjištěné analýzou příslušných spisových materiálů sděloval komukoliv, kdo na tuto informaci neměl právní nárok,“ tvrdí s odkazem na své pravomocné „očištění“ Grygárek.
480 tisíc a omluva
Ministerstvo spravedlnosti za za nezákonné trestní stíhání přiznalo Liboru Grygárkovi odškodné 480 tisíc korun a také se mu omluvilo. „V návaznosti na výše uvedené ministerstvo spravedlnosti konstatuje, že v trestním řízení vedeném proti žadateli došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které je třeba považovat usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, o zahájení trestního stíhání ze dne 6. 12. 2013 a usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě, o zahájení trestního stíhání ze dne 26. 10. 2016. Za vydání těchto usnesení se zdejší úřad omlouvá,“ stojí ve sdělení ministerstva Grygárkovi.
V souvislosti s požadavkem na přiznání přiměřené zadostiučinění v peněžité formě, pak ministerstvo uvedlo, že shledal důvody pro přiznání přiměřeného zadostiučinění v peněžité formě. „Avšak nikoli v požadované výši, ale pouze ve výši 480 000 korun. Při stanovení výše odškodnění byla zohledněna zejména délka trestního stíhání a skutečnost, že se jednalo o trestnou činnost přímo související s profesí žadatele. Rovněž bylo přihlédnuto k zásahům do profesní sféry, když rozhodnutím České advokátní komory ze dne 14. 5. 2018 byl žadateli pozastaven výkon advokacie, k přetrvávajícím zásahům do zdravotní a soukromé sféry žadatele, přičemž došlo k rozvinutí posttraumatické stresové poruchy,
masivní medializaci a narušení dobrého jména a pověsti žadatele,“ lze se dočíst ve vyjádření ministerstva spravedlnosti, o kterém v pondělí informovaly Seznam zprávy.
Jan Hrbáček
