Už čtvrtý den je nefunkční web Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Aplikace, která obsahuje záznamy všech slyšení před Velkým senátem nebo databázi judikatury ESLP je mimo provoz. Vysvětlení uvedla Rada Evropy: Jde o rozsáhlý kyberútok, který přišel po vyhlášení rozsudku ve věci Selahattin Demirtas v. Turecko. Turecko porušilo tři články Úmluvy a bylo Soudem vyzváno, aby skončilo čtyřleté věznění Selahattima Demirtase bez soudu, stojí v rozsudku.
„Poté, co byl vyhlášen rozsudek ve věci Selahattin Demirtas v. Turecko dne 22. prosince, stala se webová stránka Evropského soudu pro lidská práva předmětem rozsáhlého kyberútoku, který stránku přechodně znepřístupnil. Soud této události velmi lituje. Příslušné služby činí v současnosti vše, aby situaci napravily co nejdříve,“ stojí na webu Rady Evropy.
Rada Evropy tak útok dala do nepřímé souvislosti s případem poslance Demirtase, který je od roku 2016 držen v Turecku ve vazbě v souvislosti s odporem Kurdů proti islámskému státu, pokusem zřídit samostatná kurdská města a následných nepokojích a masakrech na tureckých hranicích.
Stěžovatel Selahattim Demirtas je spolupředseda Lidové demokratické strany, což je levé křídlo pro kurdské strany a od roku 2007 poslancem tureckého parlamentu.
Úplný rozsudek je zde:
Začalo to islámským státem a kurdským odporem
Příběh začíná v roce 2014, kdy došlo ke střetům mezi islámským státem a kurdskou organizací YPG v kurdském Kobani. Následovaly výzvy k odporu, varování před masakry i výzva k povstání. Situace nakonec vyústila v demonstrace a chaos. V rozsudku ústavního soudu Turecka stojí, že důsledkem střetů bylo padesát mrtvých, 772 zraněných, zničeno bylo 2 550 budov včetně nemocnic a 1881 vozů.
Demirtas během událostí i po nich dával politická stanoviska a přednášel projevy. Pokračoval v tom i v roce 2015, kdy devatenáct měst na jihovýchodě Turecka vyhlásilo samostatnost. V září 2015 vyzval k sebeobraně proti turecké vládě a ke stavění barikád, protože Ankara plánuje masakr.
Po vyšetřování, během kterého byl Demirtas stále poslancem parlamentu a jehož výsledkem bylo 32 zpráv prokuratury, obdržel parlament žádost o jeho vydání. Následovaly domácí prohlídky a domácí vězení. V roce 2016 byl stěžovatel umístěn do vazby. Kvůli projevům, které veřejně pronášel, byl obviněn ze šíření propagandy pro teroristickou organizaci, napomáhání ilegální organizaci, páchání útoku jménem teroristické organizace, aniž by byl členem, iniciování veřejné nenávisti a nepřátelství a z účasti na nezákonném setkání a demonstracích.
Od roku 2016 ve vazbě bez soudu
Ve vazbě je bez soudu Selahattim Demirtas podle rozsudku ESLP dodnes. Evropský soud pro lidská práva části stížnosti odmítl jako nepřijatelnou s důvodem, že nemá trestní spis, a tedy nemá podle čeho případ posuzovat. Rovněž stížnost na porušení Článku 10 – svoboda slova a projevu Soud zamítl.
Evropský soud pro lidská práva naopak shledal porušení Článku 5 §3 Úmluvy, který říká: „Každý, kdo je zatčen nebo jinak zbaven svobody v souladu s ustanovením odstavce 1 písm. c) tohoto článku, musí být ihned předveden před soudce nebo jinou úřední osobu zmocněnou zákonem k výkonu soudní pravomoci a má právo být souzen v přiměřené lhůtě nebo propuštěn během řízení. Propuštění může být podmíněno zárukou, že se dotčená osoba dostaví k přelíčení.“
V této souvislosti porušilo podle rozsudku Turecko i článek 1 Úmluvy, který říká, že omezení, jež tato Úmluva připouští pro uvedená práva a svobody, nesmí být využívána k jinému účelu než k tomu, pro který byla určena.
Evropský soud pro lidská práva rovněž v rámci rozsudku rozhodl, že odpovědný stát má přijmout nezbytná opatření a ukončit zajištění Selahattima Demirtase ve vazbě před soudem.
Irena Válová
