České úřady by měly přednostně zajistit skoncování se všemi formami segregace romských dětí ve školách a vytvořit strategii, která pomůže odhalit diskriminaci lidí z komunity LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transsexuálů). Ve své zprávě o situaci v Česku to napsala Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI), která je orgánem pro sledování lidských práv Rady Evropy. S opatřeními proti segregaci romských školáků či proti diskriminaci lidí LGBT počítají připravované vládní strategie, řekla ČTK Olga Jeřábková z Úřadu vlády ze sekce lidských práv.
Ve zprávě ECRI oceňuje prosazování rovnosti a boje proti rasismu v úřadu veřejného ochránce práv i rozhodnutí vybudovat dokumentační centrum o genocidě Romů za 2. světové války na místě někdejšího koncentračního tábora Lety. Zpráva se rovněž zmiňuje o slibném vývoji ve školství zaváděním integrované výuky, jak je tomu například ve škole v Trmicích, a také o snaze měst zlepšit situaci v sociálně znevýhodněných lokalitách, kde často bydlí Romové.
Za slabinu komise považuje fakt, že ČR ještě nezavedla národní strategii nebo akční plán zaměřený na situaci příslušníků komunity LGBT a neprovádí ani zjištění o případné diskriminaci těchto lidí. Připomíná, že ČR uznává registrované partnerství od roku 2006, ale některé problémy zůstávají nedořešené, například vdovské a vdovecké důchody a dávky. V rozporu s verdikty Evropského soudu pro lidská práva se musejí v ČR trangenderové osoby před změnou jména podrobit změně pohlaví a sterilizaci, tvrdí se ve zprávě. ECRI doporučuje změnit občanský zákoník a zákon o zdravotních službách a odstranit podmínku sterilizace pro oficiální uznání změny pohlaví.
Podle Jeřábkové se strategie, která se týká komunity LGBT, začíná připravovat. „Hotová bude příští rok,“ upřesnila Jeřábková.
Organizace gayů a leseb usilují o prosazení manželství pro všechny, nerovnosti v důchodech či dávkách by se tak odbouraly. Novelu občanského zákoníku, která to umožňuje, začala v listopadu 2018 projednávat Sněmovna. Změny v zákonech doporučovala loni i tehdejší ombudsmanka Anna Šabatová. Průzkum jejího úřadu ukázal, že v posledních pěti letech pocítila diskriminaci či obtěžování víc než třetina LGBT lidí.
ECRI tvrdí, že v ČR přetrvávají nenávistné projevy vůči komunitě LGBT. Terčem nenávisti zůstávají i Romové, ale rasistické projevy se nyní zaměřují na muslimy a migranty. Projevy nenávisti vůči muslimům se nyní ozývají v politických diskuzích, a to nejen mezi členy extremistických stran; nenávist proti Romům i muslimům se objevuje i v projevech vysokých politiků. ECRI doporučuje, aby všechny veřejně činné osoby odsoudily projevy rasismu a nenávisti proti LGBT.
Navzdory nenávistným projevům není v ČR podle zprávy zaznamenáno mnoho incidentů nebo rasisticky motivovaných násilností. ECRI oceňuje nekompromisní postoj policie při předcházení protiromským protestům, které se snaží extremistické skupiny pořádat v místech s větší romskou komunitou.
Zpráva konstatuje, že národní strategie integrace Romů prováděná v letech 2014 až 2020 bude doplněna novým šestiletým plánem, který má zlepšit životní podmínky Romů. Mnozí z nich mají stále nedostatečné vzdělání, což zužuje jejich uplatnění na pracovním trhu a vede k segregaci v bydlení. Negativně to pak ovlivňuje přístup k zdravotní péči a sociálním službám. Úřady neshromažďují ucelené údaje o integraci, což komplikuje hodnocení přijatých opatření.
ECRI má dojem, že stále platí, že se romské děti dostávají do kategorie „oslabených“ častěji než ostatní. Doporučuje snížit počty romských dětí ve zvláštních školách. ECRI ocenila, že ČR v roce 2017 zavedla v předškolních zařízeních společný poslední ročník pro pětileté děti.
Nyní se podle Jeřábkové dokončuje vládní strategie romské integrace na roky 2021 až 2030. Kdy by ji měla schvalovat vláda, není zatím jasné. Opatření obsahuje i strategie vzdělávací politiky, kterou chystá ministerstvo školství.
V doporučení ECRI píše, že by měl být rozšířen mandát i kompetence ombudsmana, který by měl mít možnost kontaktovat zranitelné skupiny občanů prostřednictvím místních styčných úřadů. Policie by také do svých řad měla přijímat více příslušníků menšin. Zpráva obsahuje celkem 16 doporučení a její závěry jsou založeny na posouzení situace do 2. července 2020.
(čtk)
