V době, kdy nikdo nevěděl, co záhadná nemoc „covid“ přinese a všichni způsobně seděli doma izolovaní od okolí, vymyslel Pepe Rafaj, který mj. studoval dějiny ekonomických teorií, systém virtuální měny na podporu místní ekonomiky. Mluvil o něm s desítkami osob, až se nápad zalíbil starostovi Kyjova Františku Luklovi. Minulý týden začala registrace do projektu a krátce po Novém roce začne jeho měsíční zkušební provoz.
Můžete popsat, jak Corrency vzniklo?
Celý projekt Corrency vzniká zhruba od března. Byl jsem v dobrovolné karanténě a říkal jsem si, že ten Covid je tak neuvěřitelně rozšířený, že nás určitě potkají větší změny, než se dalo tušit. To se nakonec potvrdilo.
Pracovně se zabývám platebními systémy velice dlouho a studoval jsem i ekonomické teorie. Tak jsem si v té dobrovolné karanténě říkal, že by bylo dobré udělat z „Helicopter money“ „dron money“. Tedy finanční pomoc cíleně zamířit a nedistribuovat ji pověstným „rozhazováním z vrtulníku“. To je to, k čemu bych přirovnal Corrent. Dron money v tomto případě znamená, že jsou to zacílené peníze, které vyprchají za stanovenou dobu – v tomto případě 30 dnů – a vy je nemůžete prohýřit, ani uspořit. Musíte je pustit do oběhu.
V našem systému jsme schopni nastavovat omezení pro to, kde lze peníze utratit. Například můžeme stanovit, že část virtuálních peněz – correntů – můžete utratit jen za divadla, nebo za kina. Společnost se podle mého nebude vyvíjet dobře, pokud na nějaké odvětví zapomeneme a budeme tu mít například hladovějící herce.
V jaké fázi je systém dnes?
Startujeme pilotní projekt v Kyjově. Dosud se přihlásilo 400 obyvatel Kyjova a asi 30 obchodníků.
Jak se zabrání tomu, aby lidé neutratili peníze v hospodě za alkohol, nebo v obchodě za cigarety?
Lidé nedostanou žádnou kartu s penězi. Je to virtuální měna a jako identifikátor k virtuální peněžence slouží občanský průkaz, nebo telefonní číslo. Takže lidé neplatí u terminálu, nemohou si „pípnout“ u “bedny“. Je to i na zodpovědnosti prodavačů, aby jim v případě této transakce neprodali alkohol a cigarety, mají to v podmínkách, technologicky to budeme umět omezit v další verzi.
Můžete popsat systém, jak se platí?
Zákazník přijde do obchodu, prodavač mu namarkuje nákup. On řekne, že chce platit correnty, a ukáže obchodníkovi unikátní kód, který mu pošleme SMS anebo číslo své občanky – občanka je takový žolík. Obsluha, zadá číslodo našeho online systému a během okamžiku přijde obchodníkovi info kolik má zákazník doplatit. Do druhého dne přijdou obchodníkovi correnty na jeho bankovní účet, ale už v korunách.
Proč občanský průkaz a ne nějaká karta jako identifikátor?
Cílem bylo, abychom naším systémem pokryli všechny občany dané lokality. No a občan se pozná podle občanského průkazu. Nediskriminujeme nikoho, ani ty, kdo nemají internet v telefonu, ani ty, kdo nemají mobil. Kdo neumí s internetem, může přijít na infocentrum městského úřadu v Kyjově a tam ho do systému zavedou. Aby bylo zajištěno, že ti internetově zdatnější neobsadí místa v projektu těm bez internetu, máme pro osobní registraci vyhrazeno 20 % kapacity, která je 2.000 občanů v pilotní fázi projektu.
Proč je tedy v systému ještě sms kód?
Při projednávání podrobností se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, kde jsme žádali o dotaci v programu Czech Rise-Up jsme zjistili, že ne každý bude chtít ukazovat svůj občanský průkaz. A vzhledem k tomu, že ne každý má internet v mobilu, přišli jsme na systém SMS zpráv. Ten užívají všichni, kdo mají mobil. A kdo nemá mobil – pokud někdo takový existuje – tak má občanku. Navíc systém Corrency má pomáhat lidem, kteří jsou postižení krizí likvidity tzn., že mohou mít obstavený účet, nemusí mít mobil atd. My jim elektronickou měnu vedeme na virtuálním účtu a de facto to nejsou peníze, ale jen sleva. A ten občan rozhoduje, který obchodník kompenzaci dostane.
Co se stane v případě, že polovina hodnoty nákupu bude menší, než zůstatek na virtuálním účtu?
Náš systém obchodníkovi napíše, že dotyčný musí zaplatit více, než polovinu nákupu, protože peníze na účtu jsou nedostatečné.
Jak lidé zjistí, kolik peněz jim na čtu zbývá?
Dostane vždy po transakci informaci o zůstatku.
Kdo je Pepe Rafaj
Zakladatel společnosti I, Foundation. Spoluautor projektu první elektronické peněženky v Evropě, I LIKE Q. Přes dvacet let se věnuje střídavě inovacím pro bankovní sektor a produkování filmových dokumentů. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a produkci na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění Univerzity Karlovy v Praze. Vizionář a výkonný ředitel fintech společnosti Red Eggs, jejíž je spoluzakladatelem. Rozvíjí Red Eggs po obchodní stránce a neustále zkoumá nové příležitosti růstu firmy.
Říkáte, že do programu bude zapojeno 2.000 občanů Kyjova a každý dostane 400 Correntů, což je ekvivalent 400 korun. Celkem jde tedy o 800 tisíc korun. To do projektu investovala radnice z obecních peněz?
Původně jsme chtěli do projektu dát peníze z programu Czech Rise-UP. Jenže v době, kdy jsme podávali žádost během asi 48 hodin v první vlně Covidu jsme si neověřili u účetního, jestli to jde. Takže nám na ministerstvu průmyslu vysvětlili, že peníze z programu na to použít nemůžeme a že si musíme sehnat privátní zdroj peněz. Takže emise correntů nakonec půjde z našich zdrojů z firmy “I, Foundation”.
Vrátí se vám peníze nějak?
Ne, dáváme je na dobrý účel.
Na jaké bázi je postavena spolupráce s městem Kyjovem?
Máme podepsané Memorandum o spolupráci.
Bylo těžké přesvědčit starostu Kyjova a předsedu Svazu měst a obcí Františka Lukla ke spolupráci?
Ne, mne velmi potěšilo, jak rychle pochopil, že jde o revoluční nápad, který stojí za to vyzkoušet. On je velký patriot a líbí se mu právě podpora lokální ekonomiky. Přihlásit se totiž můžou jen občané Kyjova a podnikatelé z Kyjova.
Hlásí se vám i podnikatelé odjinud?
Ano, máme takové případy. Nejvíc mne „trápí“ jedna paní, která má pobočku na náměstí v Kyjově 30 let. Té bych chtěl udělit výjimku, chci o tom mluvit i panem Luklem, ale kolegové v týmu mne od výjimek zrazují, že by ji pak chtěli všichni. Tak uvidíme, jak to dopadne.
Navíc my jsme rádi, že kyjovští podnikatelé do toho jdou s námi a tolerují nám naše technická omezení. Takže když se někdo přijde ostříhat ke kadeřnici, zaplatí jí naším systémem, tak i kdyby se sms zpráva trochu zdržela, tak to v té rychlosti odbavení není tak zásadní problém jako třeba v supermarketu. Navíc je skvělé, že lokální podnikatelé dostanou peníze od emitenta correntůa od občanů a nebudou třeba muset kvůli tomu zavřít a spadnout do „sítě sociální pomoci“. Také jim to z mého pohledu více pomůže, než kdyby to bylo směnnýmobchodem. Když se „najede“ na takový systém pomoci, tak by to velmi rychle dopadlo i na stát, protože se přestanou vybírat daně.
Také pro to máte na alkohol výjimku u vinařů?
Jistě, kyjovští vinaři nejsou prodejci alkoholu, jsou to místní podnikatelé – po staletí typičtí pro tento kraj – a navíc jsou nositeli kulturních tradic. Proto jsme je zařadili do systému Corrency.
Uvažujete i nad nějakým modernějším způsobem zpracování, než je sms a webové rozhraní?
Pracujeme se společností Dotykačka na aplikaci platebního API pro Corrency do systému pokladního systému této společnosti. Tyto systémy jsou označovány jako “restaurační systémy 2.0“. Tam bysme se rádi dostali, ale je to časově i investičně náročné. Sice na tom už pracujeme, ale do spuštění pilotního projektu 11. ledna se to nestihne spustit.
Jaký je další možný vývoj vašeho projektu?
Víme, že existují fondy v rámci Evropské unie, které by měly být určeny pro rozdělování osobám postiženým nouzí v souvislosti s covidem. Dále to mohou být privátní peníze, nebo to budou peníze obcí nebo jiných municipalit. Nebo to mohou být tzv. „vertikální emise“. Například by majitel řetězce hotelů mohl dát slevu všem turistům, kteří přijedou do jeho hotelu. Nejpravděpodobnější se nám zdá, že by to ale mohlo fungovat podobně, jako teď v Kyjově, rozhýbat místní ekonomiky.
Případně by se náš systém dal použít i na kampaň MMR pro podporu domácího cestovního ruchu. Tedy, že by ministerstvo, nebo CzechTourism řekli – každý, kdo má NACE kód ubytování v ČR, tak by mohli být příjemci této měny.
Systém je nastaven velmi obecně a každý, kdo by dal peníze do své emise, tak může pravidla nastavit dle svých představ.
Jiří Reichl
Text je převzat z portálu Ekonomický deník, který je, stejně jako Česká justice, součástí vydavatelství Media Network.
