Klíčovou postavou v případu údajného stamilionového podvodu při výstavbě fotovoltaické elektrárny v jihočeském Ševětíně je bratr „pravé ruky“ někdejšího šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Tomáše Sochra – bývalý zaměstnanec ČEZu David Sochr. Soud v této kauze by měl začít v pondělí. Jak zjistila Česká justice, Sochr detektivům mimo jiné tvrdil, že některé jeho podpisy na protokolech k výstavbě elektrárny mnohou být zfalšované. Znalecký posudek kriminalistického ústavu ale konstatoval, podpisy na klíčových listinách falešné nejsou. Sochr také tvrdí, že část peněz, vyvedených z projektu elektrárny, měl inkasovat někdejší ministr vnitra Ivan Langer.
Pražský Městský soud by měl v pondělí otevřít případ údajného stamilionového podvodu při výstavbě fotovoltaické elektrárny v Ševětíně. Před soudem mají stanout tři lidé z dodavatelských firem, konkrétně Milan Bednář a Radek Machačka ze společnosti Mapro a Renata Přikrylová z firmy IES Recycling. Zbývajícími obžalovanými jsou dva dřívější manažeři ČEZ, policie kvůli této věci obvinila v roce 2016 Martina Zemana a Oldřicha Kožušníka. Případ řešil bývalý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) pod vedením Roberta Šlachty, který na něm měl silný osobní zájem.
Elektrárna Ševětín je třetí největší v zemi, za zhruba 2 a půl miliardy ji koupil polostátní elektrárenský gigant ČEZ. Stavitelé si podle detektivů ÚOOZ nechali od elektrárenské společnosti proplatit nad rámec dohodnutého kontraktu vícepráce v hodnotě cca 80 milionů korun, s DPH zhruba 100 milionů korun. Vícepráce ovšem podle Šlachtových detektivů provedeny nebyly a neměly být proplaceny.
Jak se ale ukazuje, výpovědi klíčových svědků mají vady. Navíc, zajímavé jsou i důvody a role některých svědků, jednou z klíčových postav detektivů ÚOOZ stal totiž bratr detektiva ÚOOZ. Jde o Davida Sochra, bývalého projektového manažera ČEZu. Jeho bratr Tomáš Sochr je léta „pravou ruku“ Roberta Šlachty a není vyloučeno, že to byl právě on, kdo bratra Davida Robertu Šlachtovi přivedl. To, jak úzké vztahy jsou mezi Tomášem Sochrem a Robertem Šlachtou dodnes fungují, ilustruje, že po reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 Tomáš Sochr odešel se Šlachtou k celníkům, po odchodu od nich Šlachtovi pomáhá nejen distribuovat knihu „Třicet let pod přísahou“ a pomáhá mu i se zakládáním nové politické strany.
Robert Šlachta ve své knize o kauze Ševětín napsal: „Dalším takovým příkladem politicky zdeformované činnosti policie v Olomouci a v tomto případě nejen v Olomouci, ale i v nejvyšších patrech vedení Policejního prezidia, je pak kauza kolem solární elektrárny v Ševětíně. Jednalo se o případ, kdy se do hledáčku policie dostalo podezření, že při její výstavbě, kterou prováděla polostátní firma ČEZ, došlo k neoprávněnému proplacení stavebních prací ve výši necelých 100 milionů korun. Tyto práce měly ČEZu fakturovat, avšak neprovádět firmy napojené na podnikatele Ivana Kyselého. Neoprávněně čerpané peníze pak měly putovat směrem k Ivanu Langerovi.“
Bratr svědek
Jak detektivové ÚOOZ na tvrzení, že měl peníze ze Ševětína inkasovat Ivan Langer, přišli? Vycházeli z takzvaného operativního úředního záznamu. „Ve věci bylo provedeno finanční šetření, kdy byly zadokumentovány podezřelé platby v řádech desítek milionů korun. Toto zjištění koresponduje se zjištěnými poznatky, kdy měly být fakturovány částky v řádech milionů korun advokátním kancelářím Fučík a Pečený a dále pak společnosti Max Real,“ stojí v úředním záznamu, se kterým měla Česká justice možnost se seznámit. Jde o advokátní kancelář, v níž začal Langer koncipovat, později se pak stal se jejím partnerem.
„Následně bude vyslechnut rovněž projektový manažer společnosti ČEZ David Sochr. V případě, že se potvrdí doposud získané informace a poznatky bude celá věc konzultována s dozorujícím státním zástupcem a následně by mohla být provedena dílčí realizace případu. Dále jsou v této věci dokumentovány poznatky, které nasvědčují, že v případě FVE Ševětín bylo rovněž přes společnost IES Recycling vyvedeno 20 procent z celkově vyplacené částky. Uvedené finanční prostředky měly být využity k financování politické strany, konkrétně ODS, kdy celou věc měl zaštiťovat Ivan Langer prostřednictvím osoby Milan Bednář (ze společnosti Mapro – pozn. red.),“ stojí v úředním záznamu ÚOOZ. Česká justice k tomu podotýká, že společnost IES Recycling stavbu částečně financovala, proto není nic divného na tom, že jí byly investované peníze postupně vraceny.
Jak Česká justice dále zjistila, pro detektivy ÚOOZ jsou v této kauze klíčové dvě osoby. Jan Fišer z firmy Mapro, která fotovoltaickou elektrárnu stavěla, která, protože jí chyběly vlastní peníze, neustále hledala zdroje, jak stavbu ufinancovat. A už zmíněný projektový manažer ČEZu David Sochr.
„Znáte osobu Ivan Langer?“ ptali se při podání vysvětlení 29. října 2015 detektivové ÚOOZ Lubomír Daněk, Roman Skokan, a státní zástupkyně Petra Ullrichová. „Ano. Jedná se o bývalého politika. Jeho jméno v souvislosti s FVE Ševětín jsem slyšel poprvé před rokem od Jana Fišera, který mi sdělil, že byl adresátem vyvedených peněz z projektu FVE Ševětín,“ řekl David Sochr na podání vysvětlení.
Jenže už 13. října detektivové ÚOOZ Ivana Langera zadrželi v rámci akce Vidkun. Přestože ve Vidkunu řešili podezření z údajného ovlivňování případů v olomoucké krajské policii, důvodem k předvedení Langera byla ale „kauza Ševětín“.
Dokazuje to příkaz k domovní prohlídce u Langera z půlky října 2015, který Česká justice prostudovala. Policisté se při ní měli zaměřit na písemné poznámky či diáře, „obsahující tyto zájmové údaje se zaměřením na klíčová slova typu: Renata Přikrylová, roz. Michalíková (z firmy IES Recycling olomouckého podnikatele a přítele Langera Ivana Kyselého, která se finančně podílela na výstavbě ševětínské elektrárny), Radek Machačka (podnikatel v solárním byznysu), Martin Shenar (podnikatel v solárním byznysu, podle policistů blízký Ivo Rittigovi), David Michal, Karolina Babáková (oba právníci kanceláře MSB Legal, spojované s Rittigem), Karel Kadlec (náměstek policie olomouckého kraje), Ivan Kyselý, Milan Pospíšek (šéf kriminální policie), Tomáš Uličný (GIBS), Ivan Bílek (šéf GIBS), Jiří Rozbořil (olomoucký hejtman), Martin Major (náměstek primátora), Ivan Kosatík (bývalý radní a náměstek hejtmana), Daniel Beneš (šéf ČEZ) a další osoby Fišera, Senecký, Sochr, organizace GIBS, policie, či společnosti IES Recycling, a.s., a Mapro, s.r.o., Gentley, a.s. (firmy spojené s FVE Ševětín) , Amun.Re a.s., 3L invest a.s., Area Group CL a.s., eEnergy Hodonín a.s., eEnergy Ralko-Kuřivody a.s., eEnergy Ralsko a.s., Wilsea s.r.o,, Frenedor holdings limited, Cheerlade holdings limited, ČEZ a.s., ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s., a projekty Ralsko I. a Ralsko IL, názvy fotovoltaika, fotovoltaická elektrárna…,“ stojí v povolení v prohlídce u exministra vnitra za ODS. Policisty zajímaly i čísla účtů, týkající se opět fotovoltaické elektrárny Ševětín.
Ivan Langer partnerskému zpravodajskému portálu Ekonomický deník řekl, že spojení kauzy Vidkun a výstavby ševětínské elektrárny považuje za klasický „fishing“ v podání ÚOOZ, Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Okresního soudu v Ostravě, který povoloval domovní prohlídky. „Něco si vymyslíme, rozhodíme sítě, čekáme, co se nám v nich chytí a pak to nějak zprocesníme. A tak se v soudních příkazech k domovním prohlídkám z důvodu údajné existence ´organizovaného klientelistického uskupení v Olomouci´ objevil i nezákonný ´přílepek´ snad o všech solárních elektrárnách v České republice,“ řekl exministr vnitra Ekonomickému deníku.
„Takzvanou kauzu Vidkun a fotovoltaické elektrárny Ševětín spojuje jeden základní prvek práce tehdejšího ÚOOZ, a to lež – lži. Na jejichž základě jsou pak uměle konstruovány úřední záznamy, zahájeny vyšetřovací úkony, nasazeny odposlechy, realizováno sledování osob, domovní prohlídky, vazby, zablokování majetku fyzických i právnických osob, trestní stíhání a v rozporu se skutečným stavem věci i obžaloby,“ tvrdí Langer. A podotýká, že „nic z toho by nebylo možné bez úzké součinnosti s oběma Vrchními státními zastupitelstvími, ať již v Olomouci či v Praze“.
Zfalšované nebo pravé?
Ale vraťme se k projektovému manažerovi ČEZ OZE (obnovitelné zdroje) Davidu Sochrovi, který „držel palec“ nad výstavbou ševětínské fotovoltaiky, který se pro detektivy ÚOOZ v této kauze stal počátečním klíčovým informátorem. A to i přes riziko možné podjatosti, protože je bratrem „pravé ruky“ Roberta Šlachty Tomáše Sochra. Sochr Šlachtovým mužům do protokolu popsal, jaké nepravosti že se měly při výstavbě elektrárny v Ševětíně údajně odehrávat.
Jeho svědectví je ovšem paradoxní, protože do té doby ani ČEZu, pro který výstavbu Ševětína jako projektový manažer „hlídal“ a podepisoval protokoly, ani policii, poznatky o vyvádění peněz ze stavby ševětínské elektrárny nesdělil.
V roce 2011 se účastnil veřejné exkurze v elektrárně, kde hostům prezentoval zkušenosti s jejím provozem, nikoli však informace o velkém podvodu.
V roce 2012 pak Sochr poskytl podklady o Ševětíně k tvorbě bakalářské práce, ani zde se o vyvádění peněz ze stavby nezmínil. „Nemalý dík rovněž patří Ing. Davidu Sochrovi a Ing. Zuzaně Musilové za poskytnutí cenných informací k fotovoltaice a FV elektrárně Ševětín,“ poděkoval v práci její autor Jan Trnobranský.
Za zmínku stojí i další ze závažných tvrzení Davida Sochra z protokolu, který podepsal na ÚOOZ. A to, že prý nepodepsal některé za zásadních protokolů k výstavbě Ševětína. „Policejním orgánem mně byly předloženy originály zjišťovacích protokolů RD1 až RD5, tak uvádím, že podpis vypadá jako můj, ale já jsem tyto protokoly zcela jistě nepodepsal. Dále uvádím, že na zjišťovacích protokolech chybí podpis pověřené osoby, tedy buď Nenádla (kolega z ČEZu), nebo někoho jiného, kdo jej nahrazoval,“ uvedl do protokolu David Sochr při podání vysvětlení. Toto tvrzení Sochra je velmi vážné, protože energetický gigant by stěží připustil, aby při tak ostře sledované stavbě, jako byla jedna z prvních fotovoltaických elektráren, došlo k falšování podpisů v důležitých dokumentech.
Obhájce jednoho z obviněných, Oldřich Chudoba, oproti Sochrovu tvrzení namítá, že pravost podpisů na dokumentech k ševětínské fotovoltaice prokázaly znalecké expertízy. „Dělaly se znalecké posudky na osoby, které měly podepisovat předávací protokoly na vícepráce. Posudkem, který si objednala policie, tedy kriminalistickým ústavem, tak posudkem ze strany obhajoby, byl vynesen závěr, že se jedná o podpisy pravé,“ sdělil České justici Oldřich Chudoba.
David Sochr dále tvrdí, že klíčovým dokumentem, který on dostal pouze „na vědomí“, má být dodatek číslo 8. Kvůli tomu se měl Sochr sejít v roce 2011 dle svých slov se zástupce firmy Mapro Radkem Machačkou a právníkem Květoslavem Hlínou. V dodatku se řeší vícepráce, které dle Sochra provedeny nebyly. „Chtěli, abych se vyjádřil k seznamu navrhovaných víceprací. Já jsem si tento seznam pročetl a sdělil jsem jim, že na seznamu uvedené práce nemají hodnotu 80 milionů korun, o kterou chtěli navýšit cenu díla. Tyto práce měly dle mého názoru hodnotu řádově o desítky milionů nižší, Z celého jednání jsem pochopil, že pánové chtějí pouze vyzkoušet, zda budu uzavření dodatku aktivně bránit či nikoliv… …Několik dní po této schůzce mě kontaktoval Oldřich Kožušník (obžalovaný kolega z ČEZu)… …Na schůzce naznačil, že věc okolo dodatku číslo 8 mám nechat být, že tam je něčí zájem… …Z výše uvedených schůzek je jasné, že tímto došlo pouze k fiktivnímu navýšení ceny díla o 80 milionů korun. K tomuto mohu uvést, že Zeman ani Šimon (exkolegové z ČEZu) se mě na soulad dodatku číslo 8 a skutečný stav věci nikdy nezeptali,“ tvrdí dále v podání vysvětlení z roku 2015 David Sochr.
Jeho tvrzení opět rozporuje obhájce Oldřich Chudoba. „Znaleckými posudky už bylo jasně prokázáno, že fiktivní práce nebyly fiktivní, ale že byly skutečně vykonány,“ řekl Chudoba už před časem České justici.
Projekt hlídal, schvaloval faktury
Nyní je na Městském soudu v Praze, jak vyhodnotí někdejším ÚOOZ a žalobkyní Petrou Ullrichovou ke kauze Ševětín nashromážděné důkazy. Soud žalobkyni vrátil letos v únoru případ k došetření. Důvodem bylo, že nebyla stanovena výše škody. „Dále mohu konstatovat, že v rámci předběžného projednání obžaloby dospěl Městský soud Praha k závěru, že tato trestní věc dosud není náležitě objasněna do té míry, aby mohlo být nařízeno hlavní líčení. Soud konstatuje, že základním znakem objektivní stránky zločinu podvodu dle ustanovení § 209 je způsobení škody, když v tomto trestním řízení nebyla tato základní skutková okolnost objasněna, tj. nebyla konkretizována výše škody, včetně její specifikace. Škoda, pokud někomu vznikla, respektive její výše, je stěžejní pro závěr, zda došlo ke spáchání protiprávního jednání či nikoli,“ potvrdil vrácení k případu k došetření další z obhájců Bronislav Šerák.
Je přitom překvapivé, že mezi podezřelými nefiguruje informátor ÚOOZ David Sochr. Projektový manažer, který výstavbu fyzicky ševětínské fotovoltaiky osobně kontroloval, byl na ní mnohem více zainteresován než obžalovaní exkolegové Zeman a Kožušník, a podepsal řadu dokumentů. Přitom při podání vysvětlení detektivům ÚOOZ sdělil: „Staral jsem se o administrativní část projektu, tj. měl jsem na starosti schvalování faktur, organizaci kontrolních dnů, organizaci subdodavatelů, atp. Dále jsem se staral o technickou část projektu, tj. hlídal jsem, zda je provedené dílo v požadované kvalitě a v souladu s předpisy. Jakmile jsem byl pověřen k výkonu funkce projektového manažera FVE Ševětín, tak jsem se dal ihned do práce, což znamenalo, že jsem převzal již uzavřenou smlouvu o dílo, tuto jsem si nastudoval a následně jsem zhotoviteli, což bylo sdružení společností Mapro a IES Recycling, předal staveniště, což byla louka.“
Česká justice Davida Sochra proto telefonicky i emailem kontaktovala, aby se ke svým tvrzením vyjádřil. „V souvislosti s vašimi konkrétními otázkami ohledně trestního řízení, které by mělo být, z hlediska našeho právního řádu, neveřejné, lze usuzovat na skutečnost, že došlo opět k nezákonnému úniku informací z trestního spisu novinářům, což bývá bohužel trendem dnešní doby. Pokud disponujete informacemi z mé výpovědi v rámci podání vysvětlení, tak budete jistě i vědět, že jsem v rámci tohoto úkonu podepsal poučení o povinnosti k zachování mlčenlivosti. Z uvedeného důvodu na žádné vaše otázky nebudu reagovat mailem, telefonicky ani jinak,“ odpověděl emailem David Sochr. Sochr vlastní energetickou firmu Blue Power, která se specializuje na plynové kogenerační jednotky, bioplynové stanice nebo záskokové zdroje energie a pronájem mobilních zdrojů energie. Je členem pětičlenného zastupitelstva středočeské obce Nenačovice, kde je jeho otec Lubomír Sochr starostou.
Jedny soláry padly jiné odsouzeny
Pražský Městský soud se už kauzou jedné solární elektrárny zabýval. Letos v únoru zprostil obžaloby někdejšího předsedu představenstva společnosti Amun.Re Martina Shenara. Ten byl obžalován z toho, že neodvedl daně při prodeji jiných tří projektových společností ČEZu. Podle soudu se neprokázalo, že se skutek stal. Shenar vinu odmítl a řekl, že zákon neporušil. Rozsudek není pravomocný.
Podle obžaloby Shenar koupil v roce 2009 stoprocentní podíly ve třech společnostech zabývajících se pronájmem a provozem nemovitostí. Firmy s projekty solárních elektráren na Českolipsku přejmenoval na eEnergy Ralsko, eEnergy Hodonín a eEnergy Ralsko – Kuřivody. Koncem téhož roku je za 515 milionů korun prodal firmě ČEZ, která je zaplatila v několika splátkách v následujících dvou letech. Shenar ale nezaplatil daň z příjmu, podle obžaloby tím způsobil škodu 76 milionů korun. Případ taktéž vyšetřoval ÚOOZ a dozoruje jej žalobkyně Petra Ullrichová.
Shenar ovšem po celou dobu tvrdil, že společnosti zmíněné v obžalobě koupil už v roce 2007, aby při jejich prodeji daně platit nemusel. Do konce roku 2007 totiž platil mírnější zákon, který dovoloval osvobodit akcie od daní, pokud mezi dobou jejich nabytí a prodejem uplynulo alespoň šest měsíců. Od počátku následujícího roku se pak pravidla zpřísnila a bez odvedení daní šlo prodat podíly až po pěti letech.
Podle předsedy senátu Tome Frankiče je nesporné, že Shenar akcie koupil a prodal a že daň nezaplatil. Obžaloba ale podle něj neprokázala, že by podnikatel akcie skutečně koupil až v roce 2009.
Žalobkyně Ullrichová pro Shenara navrhovala trest v dolní polovině trestní sazby, která činí pět až deset let vězení. Shenarova obhájkyně Karolína Babáková naopak žádala zproštění, poukazovala právě na to, že o vině jejího klienta nesvědčí žádné důkazy. Shenarovu verzi podle ní naopak podporovaly výpovědi některých svědků. Shenar pak před soudem řekl, že kvůli 76 milionům korun by vězení nikdy neriskoval. Podle něj by také bylo nemyslitelné podvádět na daních při obchodování s polostátní firmou ČEZ. Před soudem prohlásil, že po rozsáhlém prověřování solárních projektů chtěli podle něj policisté a státní zastupitelství stíhat kohokoli.
Státní zástupkyně Petra Ullrichová chtěla v kauze původně podle ČTK vyslechnout i Babákovou. Právnička podle ní byla nejen ve statutárních orgánech firem, kvůli kterým je Shenar před soudem, ale také zastávala funkci jednatelky ve společnosti, která jim dělala účetní závěrku. Požadovala proto, aby ji soud vyloučil z obhajoby. Soud jí ale nevyhověl.
To v kauze solární elektrárny Čekanice už padl pravomocný rozsudek, obžalován byl i už v textu zmiňovaný bývalý zaměstnanec ČEZu Oldřich Kožušník. Případ ale nevyšetřoval ÚOOZ, ale protikorupční policie. Olomoucký vrchní soud v září snížil někdejším jednatelům společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Liboru Kičmerovi a Oldřichu Kožušníkovi tresty o rok na závěrečné čtyři roky. Trest padl za podvod při neoprávněném udělení licence solární elektrárně Čekanice. Oba dostali také vysoké peněžité tresty a zákaz činnosti.
Licenci elektrárna získala na sklonku roku 2009. „Oba muži byli původně obžaloby zproštěni, jejich případ však loni v dubnu vrátil odvolací soud zpět krajskému soudu, který je poté uznal vinnými. Mužům původně hrozilo za podvod pět až deset let vězení, soud jim trest snížil pod hranici trestní sazby s ohledem na dobu, která od spáchání trestné činnosti uplynula,“ konstatoval dle ČTK soud.
Podle soudu je však vina obžalovaných prokázána. „Obžalovaní byli ve vedoucích pozicích, byli přímo odpovědni za výstavbu fotovoltaické elektrárny Čekanice, která byla ve své době druhou největší fotovoltaickou elektrárnou patřící do skupiny ČEZ,“ řekl mluvčí soudu Stanislav Cik.
Kromě čtyřletého trestu byl Kičmerovi uložen také peněžitý trest 800 tisíc korun a pětiletý zákaz činnosti výkonu funkce statutárního orgánu. Kožušníkovi soud udělil navíc peněžitý trest 1,5 milionu korun a rovněž pětiletý zákaz činnosti.
Oba muži vinu od začátku popírají, tvrdí, že nemohli vědět, že elektrárna není dostavěná a že nebyli informováni o průběhu každé stavby. Podle obhájců neměli ani žádnou motivaci. „Pohybujeme se na tenké hranici mezi nedbalostí a mezi úmyslem. Soud se může domnívat, že jako jednatelé a odpovědné osoby měli podstatně více možností a měli si tyto informace ověřit. Toto je fakt a můj klient se k tomu hlásí. Nebylo však jednáno s úmyslem páchat podvod. Žádný důkaz o tom, že by jednali úmyslně, není,“ uvedl Kičmerův obhájce.
Obhajoba také poukázala na délku trestního řízení a bezúhonnost obou mužů. „Naše konání rozhodně nebylo vedeno se zištnými úmysly. Kdybychom se dozvěděli od podřízených, že je jakýkoliv problém, tak bychom licenční řízení zastavili,“ prohlásil u soudu Kožušník.
Podle soudu však obžalovaní věděli o rizicích nepřipojení elektrárny do konce roku 2009 a pravidelně se účastnili porad se svými podřízenými týkajících se její výstavby. „Byli proto minimálně srozuměni, že fotovoltaická elektrárna Čekanice nebyla do konce roku 2009 postavená, není schopna bezpečného provozu a že podklady k vydání licence jsou nepravdivé,“ doplnil mluvčí soudu.
Manažery však krajský soud nejprve zprostil obžaloby z podvodu s odůvodněním, že se nepodařilo prokázat úmysl. Vrchní soud měl však jiný názor a kauzu vrátil krajskému soudu. V souvislosti s licencemi získanými pro solární elektrárny již policie vyšetřovala řadu podvodů, které skončily i u soudů. Ve většině případů jsou to ale projekty, které měly být dokončeny o rok později, v roce 2010. Tehdy se totiž změnil zákon a stát znovu od roku 2011 snížil výkupní ceny elektřiny. Tentokrát ale o polovinu s platností na dalších 20 let. Investoři se tak snažili dokončit své projekty za každou cenu.
Jan Hrbáček
