Státní zástupci by se měli prakticky vyvarovat jakéhokoliv zájmu o případy svých kolegů, neboť pokud by v nich vyvolali – byť i nevědomky – dojem snahy o ovlivnění, může se jednat o kárné provinění. Tak lze ve stručnosti interpretovat středeční rozhodnutí kárného senátu v případu státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství (OSZ) pro Prahu 5 Stanislavy Rybové. Ta odešla od kárného senátu s důtkou za to, že ve věci svého zetě volala kolegyni.
Dosud kárně bezúhonnou státní zástupkyni s třicetiletou praxí v soustavě dostal před kárný senát její telefonát z října minulého roku, kdy krátce před jedenáctou v noci volala své kolegyni z OSZ pro Prahu 6 Lucii Horákové. Jejího zetě totiž zadržela policie při odchodu z hobby marketu v Řepích s podezřením na krádež zboží v ceně okolo 7 tisíc Kč. Protože odmítal s přivolanou policejní hlídkou spolupracovat na ztotožnění, byl zadržen a předveden na policejní stanici.
Doma však otce postrádala manželka v pokročilém stadiu rizikového těhotenství a v komplikovaném zdravotním stavu, která se navíc starala o jejich nemocného syna. Jak dnes vylíčila před soudem ve svědecké výpovědi, bezúspěšně obvolávala různé instituce, až se postupně doptala na místním oddělení policie, kde jí sdělili, že její manžel byl zadržen. Podle svědectví policisty získala i informaci o tom, z jakého trestného činu je její manžel podezřelý. Policista dnes potvrdil i to, že byla v telefonu velice rozrušená.
Ženě však nebyl jasný důvod zadržení, policista jí měl pouze sdělit, že tak rozhodla státní zástupkyně. A tak se spojila se svojí matkou, státní zástupkyni Rybovou, která z telefonátu usoudila na velké rozrušení své dcery a dostala o ni strach. Zavolala na policejní oddělení a posléze i na dosahové mobilní číslo státní zástupkyně, která měla právě službu a s níž měli policisté svůj postup konzultovat.
Nepříjemný telefonát
A zde se již interpretace dějů lehce rozcházejí. Zatímco státní zástupkyně Rybová uvedla, že se pouze snažila zjistit informace, aby mohla uklidnit dceru, tehdy již pospávající kolegyni Horákové byl její telefonát nepříjemný. A posléze, když o něm na druhý den informovala své nadřízené, si jej měla vyložit dokonce jako snahu o ovlivnění. „Volala mi, představila se, myslela jsem si, že volá kvůli nějaké služební věci, až posléze vyplynulo, že se ptá na svého příbuzného. Hovor nebyl moc dlouhý, nejsem schopná si vzpomenout na podrobnosti, byla jsem rozespalá. Měla jsem pocit, že to tak je, řekla, že se mají špatně a že ho potřebují doma. Pochopila jsem, že má starost o toho zetě,“ uvedla dnes před kárným senátem státní zástupkyně Horáková. „Měla o něj takovou lidskou starost, asi i věděla, co udělal, ale nejsem si jistá. Nenaléhala na mne ‚pusťte ho‘, takhle to neřekla, byla jsem rozespalá, bylo to krajně nepříjemné, pochopila jsem to z kontextu,“ upřesnila pak na dotaz člena kárného senátu, zda Rybová navrhovala nějaký konkrétní procesní postup.
Horáková také dnes před kárným senátem uvedla, že hlavní pohnutkou, proč nahlásila onen pro ni nepříjemný telefonát nadřízeným, byla její obava, zda není dosahový telefon odposlouchávaný, a naopak by to byla ona, kdo by mohl mít za nenahlášení potenciálně závadového jednání opletačky.
Faktem je, že policisté opravdu státní zástupkyni Horákovou chybně informovali, neboť jí sdělili, že muž byl podmíněně odsouzen, zatímco jeho trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno. A tak muž, jehož totožnost zjistili policisté ze zaparkovaného auta u hobby marketu nejpozději ještě ten den ve 22:05, kdy již mluvili s jeho manželkou, byl zbytečně v jejich péči do šesti hodin večer druhého dne. „Později jsem ho pustila, důvodem bylo, že policisté mne špatně informovali, byl v jiném procesním postavení. Nebyla to chyba, byl zadržen ve lhůtě 48 hodin, kterou zákon umožňuje,“ uvedla k tomu státní zástupkyně Horáková kárnému senátu.
Emočně vypjatá situace
Ve své závěrečné řeči státní zástupkyně Rybová zdůraznila to, co již ve své svědecké výpovědi, totiž že ji celá situace mrzí a lituje toho. Požádala zároveň kárný senát, aby přihlédl k tomu, v jak emočně vypjaté situaci k telefonátu došlo a že již samotné projednání je pro ni ponaučením. Její obhájce Michal Mazel pak poukázal mj. na některé nejasné aspekty případu, kdy z výpovědi Horákové před kárným je podle něj zřejmé, že ani ona sama zprvu nevnímala jednání Rybové jako ovlivňování, ale mělo k tomu dojít až postupně, vlivem dějů uvnitř soustavy. Vyjádřil také pochybnosti nad navrženým opatřením, na jehož uložení kárná žalobkyně setrvala, totiž snížení platu o 30 % na jeden rok. A to v kontextu jiných případů, které kárný senát řešil a kdy uložil mírnější opatření.
Kárný senát nakonec sice shledal v jednání Rybové kárné provinění a potrestal ji důtkou. Podle názoru kárného senátu již sám telefonát kolegyně státní zástupkyně a popis tíživé rodinné situace mohl být v tomto případě vnímán jako pokus o ovlivnění. Byť by to tak třeba Rybová nemyslela, mohla státní zástupkyně Horáková vnímat žádost o propuštění muže mezi řádky, navíc za situace, kdy se Rybová dovolávala kolegiality. Pokud totiž volá jeden státní zástupce druhému, a dává vědět, že se o konkrétní věc mimořádně zajímá, zakládá to podezření o snaze o ovlivnění, konstatoval dnes předseda kárného senátu Petr Mikeš při ústním odůvodnění.
Ohledně kárného opatření kárný senát přihlédl k okolnostem, kdy Rybová jednala primárně jako matka ve strachu o svoji dceru, o jejíž zdraví mohla mít oprávněné obavy. Nejednalo se tedy o jednání promyšlené, systematické a dlouhodobé, u kterého v minulosti kárný senát přikročil k uložení finančních opatření.
Uložit důtku však bylo nutné, neboť opatření formou projednání, jak navrhovala obhajoba, by neodpovídalo závažnosti skutku. A pak také kárný senát získal z vystupování Rybové dojem, že si možnost nepřímého ovlivnění nedostatečně uvědomila, jakkoliv svého jednání dnes lituje.
Petr Dimun
