Bezprecedentní počet 400 soudních sporů do poslední chvíle, právní nejistota, až o 21 dnů prodloužené termíny dodání hlasu, nutnost rezignovat na tajnou volbu v elektronickém hlasování, odnětí volebního práva milionům voličů, nemožnost přepočítat hlasy v osmi státech, to vše v atmosféře napětí, obvinění z podvodů a zastupování cizích zájmů. Americký volební systém se ocitl pod mimořádným tlakem, zatím to vypadá, že ho ustojí. Mise OBSE oproti původnímu plánu zůstává v USA.
Takový je závěr tiskové konference a průběžné zprávy mise pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která je přítomna volbám amerického prezidenta na pozvání vlády USA. Vláda OBSE přizvala k volbám 2020 už letos v květnu. USA jsou členem OBSE. Misi v USA vede velvyslankyně Polka Urszula Gacek. Mise má 105 členů.
Tiskovou konferenci ze 4. listopadu 2020 lze shlédnout zde:
Jak na tiskové konferenci zdůraznil Němec Michael Georg Link, koordinátor a lídr krátkodobých misí OBSE, ke změně volební legislativy od předešlých voleb na federální úrovni nedošlo, protože Senát návrhy zamítl. Došlo však zejména kvůli koronaviru k právním úpravám v jednotlivých státech, které vyústily v dodatky volebních zákonů na poslední chvíli. Volby v USA jsou decentralizované. Podle Linka je systém v USA pod mimořádným tlakem, ale tento tlak ustojí, věří lídr misí.
Mohlo by vás zajímat
Zprávu v plném znění lze nalézt zde.
O tom, že právní bitva o volby v USA se odehrává dlouhodobě na úrovni federace, státu i okresů svědčí hned úvodní poznatek z průběžné zprávy mise OBSE: „V měsících před volbami došlo k bezprecedentnímu objemu soudních sporů ohledně volebních procesů, kdy bylo podáno více než 400 soudních sporů ve 44 státech, některé se projednávaly před soudem jen několik dní před volbami. Právní nejistota způsobená těmito probíhajícími soudními spory zbytečně zatěžovala některé voliče, kteří chtěli hlasovat, i volební úředníky. Většina soudních sporů se zaměřila na problémy vyplývající ze zdravotní krize, jako je rozšíření předčasného hlasování, prodloužení lhůt pro obdržení poštovních lístků, umístění schránek pro nepřítomné lístky, požadavky na podpis u poštovních hlasovacích lístků a omezení těch, kteří se kvalifikují pro nepřítomné hlasovací lístky,“ uvádí se ve zprávě.
„Obvodní soudy zrušily, pozastavily nebo zrušily platnost několika rozhodnutí státu nebo okresního soudu, jejichž cílem bylo minimalizovat zdravotní rizika spojená s COVID-19 při osobním hlasování, po zdlouhavých soudních sporech usilujících o zachování předchozích pravidel navzdory novým problémům. Široce se rozšířilo vnímání, že federální soudci často hlasovali o záležitostech souvisejících s volbami podle stranických zásad,“ konstatuje mise OBSE svůj poznatek ze současného pozorování.
14 miliard dolarů od korporací přes Super PAC
Ostatně, v amerických všeobecných volbách jde o hodně. Kromě prezidenta a viceprezidenta se volí 35 nových senátorů a všech 435 poslanců dolní sněmovny. V 31 státech se současně volí 66 soudců. Dále probíhají referenda.
Za volby odpovídá a organizuje je celkem 10 500 jurisdikcí po celých Státech. Letos byl snížen počet volebních místností o 21 000, tedy o 20%. Navíc bylo letos mezi státy distribuováno kvůli pandemii 400 milionů dolarů na náklady voleb. Podle poznatků mise však kvůli bezprecedentnímu nárůstu on-line hlasování, hlasování poštou a volebních úředníků finance na volby nestačí a volby jsou těžce podfinancované.
Jiná situace je na straně kandidátů. Ti letos podle OBSE do kampaně investovali 14 miliard dolarů: „Regulace financování kampaní je prosazována na federální úrovni, přičemž jednotlivé dary kandidátům jsou omezené a plně zveřejněné, avšak s neomezenými výdaji, jejichž výše se odhaduje na 14 miliard USD pro tyto volby. Nařízení o financování kampaní umožňuje „nezávislým“ příjemcům (tzv. Super PAC), kteří na rozdíl od oficiálních kampaní mohou dostávat neomezené dary od korporací, pokud tyto Super PAC nekoordinují s kampaněmi kandidátů, což účinně narušuje transparentnost. Zákonný zákaz koordinace se však dá snadno obejít a má omezený účinek. Sociální organizace osvobozené od daně se mohou zapojit do politických kampaní, pokud to není hlavní činností organizace. Tyto organizace mohou samy darovat také Super PAC, a mohou tak zakrýt zdroje financování kampaní a poskytnout možnosti, jak zabránit zveřejnění, což dále snižuje transparentnost,“ uvádí se doslova ve zprávě OBSE.
Počítání hlasů po 17 dnech, rezignace na tajnou volbu
Kontrola regulérnosti voleb je regulována stát od státu, v některých státech ji vykonávají úředníci, někde je prováděna jinými organizacemi státu, zástupci politických stran a občanskými pozorovateli, v osmnácti státech zakázali přítomnost mezinárodních pozorovatelů. Jak ale zaznělo na tiskové konferenci, OSBE, která spolupracuje s americkou vládou, získala přístup do dostatečně velkého množství okrsků, aby mohla sebrat relevantní poznatky.
Ve všech státech v USA je letos povoleno osobní hlasování i hlasování poštou. Předčasné hlasování bylo povoleno v 39 státech a v DC, a to s předstihem od 43 do 3 dnů před volbami. Podle OSBE panovaly mezi voliči nedůvěra k poštovním službám a obavy, že pošta doručí hlas pozdě. „Ve 23 státech lze započítat hlasovací lístky, pokud jsou obdrženy po dni voleb, čímž se zmírní jedna z hlavních příčin odmítnutí hlasovacích lístků. Navzdory četným veřejným prohlášením dosavadního prezidenta ohledně integrity poštovního hlasování zůstal počet a rozsah údajných a hlášených případů podvodů souvisejících s hlasovacími lístky zanedbatelný,“ uvádí se doslova ve zprávě.
V různých státech mohou být započteny hlasy, které přijdou poštou v termínu od jednoho dne do 21 dní po dni voleb. Přestože pošta učinila mnoho opatření, na některých místech jsou hlasovací lístky vzhledem ke zpoždění odmítány, uvádí zpráva. Přehled státu a termínů, do kdy musí být doručen hlasovací lístek, uvádí například organizace NCSL. Podle tabulky NCSL je příkladně velmi pokrokovým státem Kalifornie, kde předběžné hlasování začalo 29 dní před volebním dnem a v poštovním hlasování bude započítán i hlas, který dojde 17. po volebním dni, pokud nese razítko volebního dne.
„Třicet dva států povolilo určitou formu elektronického podávání označených hlasovacích lístků. V některých případech se voliči museli vzdát tajnosti hlasování, což je v rozporu se závazky OBSE,“ uvádí se doslova ve zprávě OBSE.
Volby bez kontroly: V osmi státech je znemožněno přepočítávání hlasů
Některé jurisdikce v osmi státech nadále používají hlasovací zařízení, která nezajišťují voličskou ověřenou stopu (VVPAT) , upozorňuje dále OBSE. Děje se to například v Indianě, Mississipi, Texasu, Kansasu, Kentucky nebo v New Jersey. „To znemožňuje voličům zajistit, aby jejich hlasy byly zaznamenány jako odevzdané, a současně to úředníkům znemožňuje zjistit, že hlasy byly započítány v eventuálním povolebním přepočítávání hlasů nebo v auditu. Protože povolební audity jsou zásadní pro zajištění integrity a důvěry ve volební proces, používání zařízení, které neumožňuje auditovat výsledky, je v rozporu s dobrou volební praxí,“ konstatuje ve své zprávě pozorovatelská mise OBSE.
Jak dále upozorňuje OBSE, elektronický volební systém, který zajišťuje kyberbezpečnost a funkcionalitu, nebyl od roku 2015 upgradován. Disfunkce vedla k prodlevám a přerušování. Problémy jsou hlášeny z několika míst s elektronickými volebními seznamy. Kvůli nefunkčnosti systému, neměli volební úředníci seznamy voličů, zaznamenali pozorovatelé. V některých státech „spadly“ přehlcené servery už při registracích.
V den voleb ráno různá média uváděla, že miliony voličů po celé zemi přijímaly automatizovaná volání (tzv. Robocall) a textové zprávy, které jim doporučovaly „zůstat doma a zůstat v bezpečí“. Nejméně, v jednom okrese v Michiganu tyto hovory doporučovaly voličům, aby šli volit až příští den, aby se vyhnuli frontám v den voleb. Podle zprávy už FBI zahájila vyšetřování.
Volby nejsou všeobecné: Odsouzení a dlužníci přišli o volební právo
Odhaduje se, že kvůli odsouzení za trestný čin je práv zbaveno 5,2 milionu amerických občanů, přičemž mnozí z nich si již trest odpykali. „Tato omezení se neúměrně dotýkají rasových menšin a odhaduje se, že 1,3 milionu Afroameričanů není v důsledku těchto politik schopno hlasovat. Odsouzení zločinci a osoby s podmíněným propuštěním jsou zbaveni hlasovacích práv ve 48 státech, zatímco osobám odsouzeným za trestný čin v Maine, Vermontu a District of Columbia nejsou jejich hlasovací práva zrušena. Na Floridě po referendu v roce 2018 byla přijata novela ústavy státu, která automaticky obnovila hlasovací práva pro odhadovaných 1,4 milionu bývalých pachatelů trestné činnosti, kteří dokončili trest. Zákonodárce státu Florida však přijal zákon, který vyžaduje, aby občané, kteří byli v minulosti odsouzeni, zaplatili všechny soudní náklady, poplatky a pokuty v plné výši, což je podmínkou registrace k hlasování,“ stojí ve zprávě.
„Omezení volebních práv zločinců a bývalých zločinců jsou v rozporu se zásadami všeobecného volebního práva a se zásadou proporcionality při omezování práv, jak stanoví závazky OBSE a další mezinárodní smlouvy,“ dává k tomu stanovisko OSBE.
Podle zprávy OBSE však existují ještě další skupiny, které nemohly volit, protože jim činila problém identifikace. Požadavky na identifikaci voliče jsou různé stát od státu. Někde je vyžadována jen identifikační karta (34 států) bez fotografie, v 18 státech je žádána fotografie, v 16 státech a v DC je vyžadován identifikační podpis a ověřená osobní informace, které požaduje úředník. Podle některých oponentů to vede k problémům některých voličských skupin s identifikačními doklady a chtěli by volby zcela bez identifikace dokladem. „Mezi tyto skupiny patří původní Američané, lidé se zdravotním postižením, bezdomovci, ekonomicky znevýhodněné skupiny s neúměrně postiženými rasovými a etnickými menšinami a transsexuálové,“ stojí ve zprávě.
Někteří nebyli schopni ani registrace: Někteří občané, jako jsou původní Američané a osoby z ekonomicky znevýhodněných skupin, však měli větší potíže s přístupem k metodám registrace voličů online i osobně,“ uvádí bez dalšího zpráva pozorovatelů OBSE.
Nejvyššímu soudu: Vysvětlete zásadu Purcell
Už před začátkem voleb bylo přijato několik předběžných opatření z důvodu stavu nouze, což mělo významný dopad procesní, jakož i na formální rozhodnutí soudů ve věci samé, uvádí zpráva OSBE ke stížnostem a sporům.
Některé soudy odmítly opatření potvrdit s odůvodněním, že voliči měli mnoho měsíců od začátku pandemie COVID-19, aby se přizpůsobili volebním pravidlům a že obtíže související se zdravotní krizí neodůvodňují změny volebních pravidel, uvádí zpráva: „Ve svých rozhodnutích tyto soudy často uplatňovaly zásadu Purcell, která se snaží zabránit soudně vytvořené zmatečnosti tím, že bude doporučovat federálním soudům, aby postupovali opatrně se změnou volebních pravidel v předvečer voleb, stejně jako doktrínu Andersona-Burdicka. Přesto tyto principy nebyly důsledně uplatňovány a soudy nabídly odlišné výklady toho, co představuje status quo, na který se vztahuje zásada Purcell. Argumentujíc tím, že některé soudy považovaly Purcell za zákaz nařídit potenciálně nezákonné pravidlo hlasování na základě doby podání a posouzení žádosti, podalo několika právních vědců u Nejvyššího soudu USA amicus curiae brief se žádostí o vysvětlení této doktríny,“ uvádí zpráva pozorovatelů OBSE. ˇ
Konkrétně byl „dopis přítele soudu“ se žádostí o vysvětlení doktríny podán šesti univerzitními profesory k Nejvyššímu soudu USA dne 16. října 2020.
Nejvyšší soud USA zdůraznil podle zprávy zásadu soudní zdrženlivosti a dodal, že jednotliví soudci nemohou měnit volební pravidla místo zákonodárců státu. Soudkyně Nejvyššího soudu USA Kaganová ve svém nesouhlasném stanovisku uvedla, že Purcell „není pravidlem, ale opatrností“, protože ne každá změna volebního procesu na poslední chvíli může voliče zmást a soud musí vzít v úvahu i jiné záležitosti, například „pokud by hrozily mimořádné okolností (jako pandemie) a velká míra upření volebního práva voličům. “
„I když jsou rozdíly v jurisprudenci a soudní filozofie nevyhnutelné při zkoumání složitých otázek federálního a ústavního práva, zdá se, že v některých dílčích rozhodnutích a mimořádných příkazech vydaných Nejvyšším soudem USA a odvolacími soudy soudci často hlasovali o záležitostech souvisejících s volbami podle tradičních stranických principů,“ uvádí v kapitole o rozhodování stížností zpráva OSBE.
Na dotaz novinářů na tiskové konferenci uvedla předsedkyně mise pozorovatelů v USA Urszula Gacek, že oproti původnímu předpokladu a vzhledem k vývoji situace volební pozorovatelská mise OBSE v USA dále zůstává. Mise začala už 27. září 2020 a opustit USA měla 12. listopadu 2020. OBSE byla pozorovatelem voleb v USA už osmkrát, naposledy v roce 2018.
Irena Válová
