Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni navrhla podání obžaloby v 91 případech, což je o 13 více než předloni. Stíhání ale zahájila výrazně méně, a to 68 oproti předloňským 116. V minulém roce v Česku dále vzrůstala kybernetická kriminalita, častěji se objevovaly investiční podvody. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou dnes policejní útvar zveřejnil.
Jedenadevadesát návrhů obžalob, které loni centrála podala, se týkalo celkem 378 lidí a 12 firem. Při 68 nově započatých stíháních obvinila 296 lidí a 30 firem. Mluvčí centrály Jaroslav Ibehej řekl k nižšímu počtu zahájených stíhání, že předloňské statistiky výrazně ovlivnil případ vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva, kde NCOZ zvlášť stíhá desítky obviněných.
„Prioritou roku 2019 bylo snížení zatíženosti, a to se nám povedlo. V roce 2018 jsme měli rozpracovaných 386 spisů a loni už to bylo jen 320 spisů. Což se samozřejmě projevilo i na počtu případů, kde bylo zahájeno trestní stíhání,“ sdělil mluvčí. V roce 2017 bylo nedokončených spisů 422.
Nejvíce neuzavřených případů, a to 134, zůstalo na konci loňského roku v sekci závažné hospodářské trestné činnosti a korupce. Dalších 90 se týkalo finanční kriminality, 51 organizovaného zločinu, 30 terorismu a extremismu a zbývajících 15 kybernetické kriminality.
Centrála ve zprávě varovala před tím, že Česko představuje pro zahraniční gangy místo vhodné k uložení prostředků pocházejících z trestné činnosti v cizině. O tuzemských násilných případech organizovaného zločinu uvedla, že kauzy spojené s nájemnými vraždami, vydíráním či únosy mezi podnikatelskými subjekty měly i loni klesající tendenci.
NCOZ se v loňském roce začala zabývat 109 novými případy, u nichž zahájila úkony trestního řízení. Z toho 56 procent odhalila vlastním pátráním. „Rok 2019 byl v krátké historii našeho útvaru rokem, kdy jsme vyhledali nejvíce trestních věcí. Nejsme spokojeni, známe naše rezervy. Odstraňujeme je například tím, že měníme způsob řízení útvaru a zvyšujeme důraz na naše priority, mezi které patří cílené skryté pronikání do struktur organizovaného zločinu provázané s kvalitním vyšetřováním a provedením dokazování,“ napsal v předmluvě ke zprávě ředitel NCOZ Jiří Mazánek.
Centrála vznikla po policejní reorganizaci v srpnu 2016 sloučením protikorupční policie a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Na konci loňského roku v ní působilo 916 policistů a 109 civilních zaměstnanců. Mezi Mazánkovými předsevzetími pro letošní rok byla personální stabilizace NCOZ, výběr nových policistů a rozvoj vzdělávání příslušníků, především formou e-learningu.
Zatímco předloni zajistila NCOZ v trestním řízení majetek za zhruba 3,8 miliardy korun, loni byl v hodnotě 2,03 miliardy. Poklesla i hodnota majetku zajištěného policií celkově, a to ze 7,9 na 5,3 miliardy korun. Centrála to ve výroční zprávě označila za průměrný výsledek. „Propad hodnoty zajištěného majetku částečně souvisí i se snížením evidovaných škod u daňové trestné činnosti,“ uvedla. Pachatelé si také podle NCOZ počínají sofistikovaněji a vytvářejí složitější řetězce firem i lidí, které zajištění majetku znesnadňují. Část majetku navíc zajišťuje již finanční správa, doplnila centrála.
K loňským mediálně známým kauzám NCOZ patřilo obvinění v brněnské korupční kauze Stoka či návrh na podání obžaloby v olomoucké kauze Vidkun, která se týká vynášení policejních informací. Vyšetřovatelé navrhli obžalobu také v případu zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství a zahájili stíhání v kauze údajného ovlivňování zakázek v agentuře CzechTourism.
(čtk)
