Správní orgány musí svá rozhodnutí řádně odůvodnit, včetně uvedení konkrétních podkladů a zdrojů, z nichž vycházely, přičemž nelze ani v časové tísni rezignovat na to, aby uložená povinnost byla přiměřená důvodům, které k jejímu uložení vedly. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud (NSS) v případu, v němž Státní veterinární správa (SVS) zakázala firmě prodej veškerého drůbežího masa z Polska.
Krajská veterinární správa zakázala v dubnu minulého roku firmě uvádět na trh veškeré drůbežího maso, které doveze z Polska, a to na základě výsledku vyšetření jednoho vzorku masa, v němž byla prokázána přítomnost salmonely. Pokud by firma chtěla maso z Polska prodávat, musela každou zásilku masa od všech polských dodavatelů, podrobit testům nezávadnosti.
Rozhodnutí veterinářů zrušil Krajský soud v Ostravě (KS), který vyhověl žalobě firmy. Podle KS bylo rozhodnutí veterinářů nepřiměřené a neodůvodněné. Pokud by chtěli veterináři přikročit k plošnému mimořádnému veterinárnímu opatření, měly se prokázat další případy výskytu salmonely v drůbežím mase z Polska.
SVS podala kasační stížnost, v níž tvrdila, že k mimořádnému opatření postačuje i jednotlivě zjištěné nebezpečí pro zdraví lidí. V opačném případě by se podle SVS zhroutil systém ochrany spotřebitele prostřednictvím vydávání mimořádných veterinárních opatření, včetně jejich preventivního působení. Opatření má SVS za zcela přiměřené, neboť jeho jediným cílem bylo zajistit přiměřenou ochranu veřejného zájmu na ochraně zdraví lidí, který byl prokazatelně ohrožen. Celý systém je totiž podle SVS založen na principu ochrany před závadnými potravinami i jen při pouhém podezření, pokud to odůvodňují konkrétní okolnosti případu.
NSS kasační stížnost zamítl a potvrdil závěry KS v Ostravě. Podle NSS není možné i přes časovou tíseň, v níž se často rozhodování odehrává, rezignovat na to, aby uložená povinnost byla přiměřená důvodům, které k jejímu uložení vedly.
Veterinární správa ovšem plošný zákaz odůvodnila, vedle výsledku jednoho testu, pouze poukazem na údajně veřejně známé a dostupné informace (o dalších případech závadných potravin z Polska, pozn. red.), které však podle NSS za notorietu nelze považovat. V posuzované věci bylo podle KS i NSS povinností správních orgánů i rozhodnutí o předběžném opatření řádně odůvodnit, včetně uvedení podkladů a zdrojů, ze kterých vycházely, a konkrétních zjištění, které z nich učinily.
Petr Dimun
