Podle insolvenčních správců se do oddlužení za současným podmínek hlásí ve větším počtu lidé, kteří nemají stálý příjem, ale pouze „darovací smlouvu“, tedy zaručený přísun peněz od jiné osoby. „Ministerstvo tuto praxi zaregistrovalo, třebaže jej nepovažuje za překvapující,“ potvrdil praxi, která je podle některých odborníků nekalá, mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka.
Darovací smlouva je nástrojem, kterým se jiná, třetí osoba zavazuje poskytovat dlužníkovi po dobu jeho oddlužení finanční příspěvek k příjmům dlužníka, aby dlužník plnil podmínku pro povolení oddlužení v podobě minimální úhrady svým věřitelům. Závazek mezi dárcem a obdarovaným je smluvní. „Nejednou se setkávám s názorem, že darování je věcí jen toho, kdo chce dar dát, ale tak tomu není. Darování je však vždy věcí dvou, tedy jde o dvoustranné právní jednání – dárce, který chce darovat a obdarovaného, který chce dar přijmout. Slovy zákona (občanského zákoníku) – darování je jednání, při kterém dochází k převodu vlastnictví věci bezplatně a obdarovaný nabídku přijme. Vztah je tedy nastaven na principu bezplatnosti a dobrovolnosti. Darovat se dá věc movitá či nemovitá (také ochranné známky, obchodní podíly apod.),“ vysvětluje advokát Jiří Matzner. V praxi jsou nejčastěji dárci osoby blízké dlužníkovi, například rodinní příslušníci, potomci a předchůdci dlužníka.
Darovací smlouvy i smlouvy o důchody byly dlouhodobě v minulosti využívány ke splnění minimální 30 % hranice uspokojení nezajištěných věřitelů. „Koneckonců i před účinností oddlužovací novely mohl dar či důchod poskytovaný třetí osobou představovat část nebo i celý postižitelný příjem dlužníka (typicky se jednalo o část nutnou k dorovnání zmiňovaných 30 %),“ uvedl Řepka. Ministerstvo podle něj průběžně vyhodnocuje efekt oddlužovací novely, a tedy i problematiky darovacích smluv. „Prostřednictvím analýzy statistických dat z insolvenčního rejstříku se snažíme nejprve analyzovat, o jakou kategorii dlužníků se zpravidla jedná, co je příčinou nulového postižitelného příjmu a jaký dopad na uspokojení věřitelů tato praxe má,“ vysvětluje.
Soudy nevidí jako překážku, pokud dlužník vstoupí do oddlužení s tím, že „prozatím“ bude oddlužení plněno z podpory třetí osoby. Dlužník je však po dobu trvání oddlužení povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. „Musí vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Toto by měl po celou dobu trvání oddlužení sledovat insolvenční správce a porušení těchto povinnosti by mělo vést ke zrušení schváleného oddlužení i v těch případech, kdy je sice oddlužení plněno z podpory třetí osoby, ale dlužník, pokud je toho schopen, se sám aktivně nesnaží svojí výdělečnou činností k uspokojení pohledávek věřitelů přispět,“ vysvětluje místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové Jolana Maršíková.
Šestina oddlužení
První výsledky analýzy ministerstva ukazují, že se dary či důchody vyskytují zhruba v šestině oddlužení (17,4 %). Tito dlužníky typicky jistý příjem mají, ovšem jeho nízká výše nepřevyšuje nezabavitelnou částku. Proti celkové populaci dlužníků v oddlužení se v této kategorii mnohem častěji vyskytují ženy (62,2 % případů oproti 41,1 % v celkovém vzorku) a výrazně vyšší je i průměrný počet vyživovaných dětí v domácnosti dlužníka (1,06 oproti 0,65 v celkovém vzorku). „Nabízí se tedy hypotéza, zda darů či důchodů v oddlužení nevyužívají zejména nemajetné ženy vyživující dítě. Překvapivé ovšem je, že i za této situace – využívání darů – je očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů v takových typech oddlužení průměrně 30,2 %. Tuto skutečnost podporuje též fakt, že významná část dlužníků má relativně nízké dluhy v řádu nižších stovek tisíc korun,“ dodává mluvčí.
Soudci uvádí, že při povolení oddlužení u dlužníka zjišťují, proč nemůže pracovat. „Kolikrát to je třeba žena na rodičovské tak to dál neřešíme. Ale jestli to je mladý muž, který 4 roky nepracuje, tak s ním to řešíme. Takovému člověku oddlužení neschvalujeme,“ řekl soudce pražského krajského soudu Tomáš Jirmásek na konferenci Insolvence 2020. Podle něj musí dlužník doložit, že přiměřeně pracuje a případná zdravotní či sociální situace mu neumožňuje vyšší výdělek. „Alespoň v mých řízení se ukazuje, že i po novele dlužníci vstupující do oddlužení v průměru nějaké příjmy mají, ale už nemusí dokládat darovací smlouvy, aby dosáhli na 30%,“ dodal.
Podle názoru ministerstva jde o nekalou praktiku pouze v případě, že jde o účelový dar pocházející z šedé ekonomiky dlužníka. Takové odhalení by pak mělo vést k neschválení či zrušení oddlužení. „Z pohledu insolvenčního soudu se o problém nejedná. Zákonná úprava je plně v rukou zákonodárce a soud se proti ní může vymezit pouze v případě, že by její aplikace zasahovala do ústavně zakotvených práv, což není tento případ. Ostatně se nejedná o žádný nový jev a tyto situace zde existovaly i před poslední velkou novelou insolvenčního zákona. Do jisté míry jsou průběh oddlužení a jeho úspěšnost závislé i na procesní aktivitě a bdělosti věřitelů,“ vysvětluje mluvčí ústeckého krajského soudu Jiří Barč.
Pro zranitelné dlužníky může být dar podle zástupců resortu jedinou možností, jak dosáhnout úniku z dluhové pasti. Soudci připomínají, že k problematice existuje již z minulosti obsáhlá judikatura. „Problém v tomto směru proto zásadně nevidím, zejména pokud je z takové smlouvy řádně plněno. Pokud není, tak procesní důsledky budou pro dlužníka stejné jako u ztráty jiného příjmu, tedy zrušení schváleného oddlužení a zastavení insolvenčního řízení. Problémem může být, pokud by dlužník kromě příjmu ze smlouvy měl i jiný příjem z šedé ekonomiky, ale nebylo by možné mu jej prokázat,“ uvedl místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar.
Vliv na přibývání oddlužení můžou mít i opatření kvůli epidemii koronaviru. „Je nezbytné mít na paměti, že osvobození dlužníka od placení pohledávek se odvíjí nejen od míry uspokojení věřitelů, nýbrž i od aktivity samotných dlužníků, kteří mají vyvinout takové úsilí, aby uspokojení věřitelů bylo v maximální možné míře. Je třeba zmínit, že v souvislosti s opatřeními vlády v souvislosti s epidemií, měla tato vliv na zvýšení počtu dlužníků, jimž se v souvislosti s těmito opatřeními příjem snížil, a příjem zajišťují či jej zvyšují prostřednictvím darovacích smluv a smluv o důchodu,“ vysvětluje Soňa Kacovská z Krajského soudu v Plzni s tím, že dlužníci nyní v průběhu řízení žádají o nižší splátky, kdy žádosti odůvodňují karanténou, případně snížením příjmu v důsledku dopadů omezujících opatření na zaměstnavatele.
Eva Paseková
