Nejvyšší soud Spojených států ve středu dal za pravdu křesťanským a židovským skupinám, jež napadly nejnovější restrikce v koronavirových ohniscích v New Yorku, informovala agentura Reuters. Podle agentury AP to v praxi znamená, že stát dočasně nesmí omezovat maximální účast ve svatostáncích, které se nacházejí v částech New Yorku těžce zasažených koronavirem.
V praxi nyní podle agentury ale nebude mít rozhodnutí soudu bezprostřední dopad. Římskokatolický kostel v Brooklynu a dvě ultraortodoxní židovské synagogy v Brooklynu a Queensu, které stížnost podaly, se totiž již nacházejí v oblasti s mírnějším stupněm rizika.
Soud rozhodl pěti hlasy ku čtyřem ve prospěch římskokatolické diecéze Brooklynu a dvou ortodoxních židovských kongregací. Podle Reuters šlo o jedno z prvních zásadních rozhodnutí soudkyně Amy Coneyové Barrettové, kterou prezident Donald Trump jmenoval krátce před listopadovými prezidentskými volbami. Konzervativní předseda soudu John Roberts spolu se třemi liberálními soudci v nejnovějším rozhodování senátu hlasoval proti, rozhodující hlas ve prospěch náboženských skupin tak měla Coneyová Barrettová.
Guvernér New Yorku Andrew Cuomo 6. října nechal zavřít v oblastech s prudkým nárůstem nakažených koronavirem obchody, jež neprodávávají nepostradatelné zboží. V některých oblastech byl počet lidí, již se mohou setkávat v náboženských institucích omezen na deset, jinde na 25.
Římskokatolická diecéze a kongregace ortodoxních židů však uvedly, že omezení porušuje jejich náboženská práva garantovaná prvním dodatkem ústavy Spojených států. Namítaly také, že na jejich svatostánky byla cíleně uvalena přísnější opatření než například na obchody s potravinami.
Ve dvou podobných případech soud letos zamítl podobné žaloby křesťanských skupin v Nevadě a Kalifornii v poměru pěti ku čtyřem. Hlasování se uskutečnilo ještě přes zářijovou smrtí liberální soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové, kterou Coneyová Barrettová v doživotním postu nahradila. Roberts tehdy také hlasoval se svými liberálními kolegy.
(čtk)
