Pražský městský soud se musí vrátit k žalobě proti ministerským opatřením o jarním uzavření škol kvůli šíření koronaviru. V květnu žalobu zamítl. Rozhodnutí dnes z procesních důvodů zrušil Nejvyšší správní soud (NSS). Verdikt je dostupný na úřední desce.
NSS zároveň naznačil cestu, jak se mohou lidé bránit proti důsledkům mimořádných koronavirových opatření, která pozbudou platnost dříve, než je stihnou přezkoumat soudy. Žaloby mají směřovat proti konkrétním zásahům, v případně přerušení prezenčního vzdělávání by šlo o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dané základní školy.
Právnička Vendula Zahumenská se domáhala zrušení zrušení dvou mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví z března a dubna. Než o jejím návrhu mohl rozhodnout městský soud, opatření byla zrušena a děti se vrátily do škol. Městský soud proto připustil změnu návrhu a v podstatě zpětně posuzoval, zda přijatá opatření byla, či nebyla v souladu se zákonem. Dospěl k závěru, že opatření byla zákonná, a proto žalobu zamítl.
Právnička podala kasační stížnost, nicméně NSS rozhodnutí zrušil spíše z procesních důvodů. Konstatoval, že soudní řád správní neumožňuje správním soudům u zrušených opatření obecné povahy zpětně deklarovat, zda byla, anebo nebyla vydána v souladu se zákonem. Zároveň NSS míní, že se Zahumenská mohla domáhat ochrany svých práv jiným způsobem, a to žalobou proti konkrétnímu zásahu. Soudy mohou o podobných žalobách rozhodovat i po zrušení mimořádných opatření.
„Bylo by v rozporu s principy právního státu, pokud by soud nikdy neměl možnost takového přezkumu, ačkoliv by na základě zrušeného mimořádného opatření došlo k zásahu do konkrétních práv a svobod jednotlivců,“ uvedl předseda senátu NSS Petr Mikeš. Zatímco městský soud připustil možnost „obecné deklarace nezákonnosti“ konkrétních opatření, podle NSS by justice měla zákonnost posuzovat „pouze v rámci konkrétního tvrzeného zásahu, tedy zásadně pouze s účinky vůči konkrétnímu dotčenému jednotlivci.“
Soud si je podle Mikeše vědom, že daný způsob, jak se domoci alespoň nepřímého posouzení zrušených opatření, není v mnoha situacích ideální. Připadá proto v úvahu změna zákona, díky které by správní soudy mohly i v obecné rovině zpětně deklarovat nezákonnost zrušeného opatření obecné povahy, což nyní nelze.
(čtk)
