Městský soud v Praze (MS) bude posuzovat návrh na zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZd) ohledně nošení ochranných prostředků dýchacích cest (roušek). Vyhověl tak návrhu žalobkyně, která se domáhá jeho zrušení již od srpna.
První návrh na zrušení mimořádného opatření MZd ohledně nošení roušek ze dne 19. srpna byl podán hned na druhý den. Navrhovatelka se domáhala jeho zrušení pro nedostatek věcné působnosti MZd k jeho vydání dle § 69 odst. 1 písm. i) zákona o veřejném zdraví (ZOVZ). A to z důvodu jak nepřiměřenosti a překročení nezbytně nutného rozsahu zákazu pohybu a pobytu bez ochrany dýchacích cest, tak pro nepříslušnost odpůrce k vydání napadeného OOP dle § 80 odst. 8 ZOVZ. Podle navrhovatelky, zastoupené advokátem Davidem Zahumenským, mělo být totiž opatření vydáno hlavním hygienikem a nikoliv ministerstvem. Dalším důvodem má být absence řádného odůvodnění, neúčelnost opatření a jeho nepřiměřenost sledovanému cíli. Opatření MZd označila navrhovatelka za zmatečné, nekoncepční a nekonzistentní.
Jak MZd postupně rušilo a nahrazovalo toto opatření novými, podávala navrhovatelka soudu žádosti o změnu návrhu. Naopak MZd požadovalo, aby soud návrhům nevyhověl a odmítl je jako nepřípustné. Podle MZd je totiž přípustnost návrhu podmíněna tím, že navrhovatel musí doložit zkrácení svých práv dle § 101a s. ř. s. Napadené mimořádné opatření bylo přitom platné pouze od 19. 8. 2020 do 1. 9. 2020, kdy bylo zrušeno. Uvažovat podle MZd o vyslovení akademického výroku není možné, přičemž odkázalo na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 12. 3. 2008 (1 As 21/2007) a na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2014 (64 A 2/2014). Podle ministerstva neexistence předmětu řízení znemožňuje soudní přezkum podaného návrhu, neboť představuje neodstranitelný nedostatek podmínek řízení a navrhlo soudu postup dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., přičemž odkázalo na usnesení MS Praze ze dne 30. 3. 2020 (15 A 31/2020).
Se stejnou logikou pak ministerstvo postupně navrhlo odmítnout i další návrhy na změnu, neboť nejsou přípustné, protože napadená opatření byla zrušena opatřením novým.
„Ze shora uvedeného je patrné, že první mimořádné opatření odpůrce (opatření 1) bylo nahrazeno obsahově obdobným druhým opatřením (opatření 2), následně druhé mimořádné opatření bylo nahrazeno třetím mimořádným opatřením (opatření 3), třetí mimořádné opatření bylo nahrazeno čtvrtým mimořádným opatřením (opatření 4), čtvrté mimořádné opatření bylo nahrazeno pátým mimořádným opatřením (opatření 5) a páté mimořádné opatření bylo nahrazeno šestým mimořádným opatřením (opatření 6), a to v časovém intervalu, který reálně bránil možnosti soudního přezkumu prvního opatření, resp. i opatření dalších, postupně rušených, a to při zachování všech procesních práv spojených s návrhem včetně práv osob zúčastněných na řízení, které v tomto řízení svá práva ve stanovené lhůtě uplatnily,“ konstatoval k tomu ovšem devátý senát MS v Praze v čele s předsedkyní Naděždou Řehákovou.
Soud tak s odkazem na červnové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) „připustil změnu pěti po sobě jdoucích návrhů navrhovatele k přezkumu opatření obecné povahy mimořádného opatření odpůrce ze dne 19. 8. 2020 pod č. j. MZDR 15757/2020-28/MIN/KAN tak, jak navrhovatelka po soudu požadovala, aby tím navrhovatelce umožnil v soudním řízení ochranu práv a zachoval její právo na spravedlivý proces, zejména na ústavně zaručená práva a svobody“. Předmětem řízení tak bude poslední mimořádné opatření MZd ze dne 19. října.
Petr Dimun
