Advokát Adam Černý podal tento týden k Městskému soudu v Praze další návrh na zrušení plošné povinnosti nosit roušky. Ministerstvo zdravotnictví podle něj už deset po sobě vydaných opatření řádně nezdůvodnilo. Bez zákona podle advokáta nelze plošně omezovat svobodu pohybu v celém státě. Legisvakanční lhůta ministerských příkazů je menší než pět hodin a ještě ve večerních hodinách, upozorňuje Černý.
Stejně jako v předešlých žalobách Černý uvádí, že ministerstvo jako odpůrce není oprávněno omezit plošně právo pohybu jako základní právo dané Listinou. To lze učinit jen zákonem. Svým návrhem advokát napadá poslední opatření ministerstva zdravotnictví z pátku 20. listopadu 2020, které nabylo účinnosti po méně než pěti hodinách.
„Odpůrce svobodu pohybu a pobytu na území České republiky podmiňuje splněním povinnosti zakrývat si dýchací cesty (nos a ústa) na základě přijetí opatření obecné povahy, tj. správního aktu, který nemá povahu právního předpisu, kterým je možné základní právo omezit, tj. nemá povahu zákona, a není ani vydáno na základě konkrétního zákonného zmocnění, které by právě zvolený způsob omezení základního práva umožňovalo. Odkaz na ustanovení § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví v tomto směru nepředstavuje dostatečné zákonné zmocnění pro omezení svobody pohybu a pobytu,“ uvádí v návrhu advokát.
Zákon o ochraně veřejného zdraví totiž předpokládá možnost omezení pohybu jen pro určitý okruh osob nebo území, nikoli pro území celé České republiky. Tento výklad byl ostatně už aprobován rozsudkem Městského soudu v Praze 23. dubna 2020, upozorňuje Černý.
Vyvěšeno na úřední desce v 19:17
Advokát opět trvá na tom, že opatření plošně omezující základní práva občanů ve státě mají být publikována ve Sbírce. „Při takto zásadním a rozsáhlém zásahu do základních práv a svobod jednotlivců je naprosto nezbytné trvat na tom, aby příslušný právní instrument, jímž se takový bezprecedentní zásah realizuje, byl publikován též ve Sbírce zákonů. Je zcela absurdní, že opatření, kterými se takto plošně omezují základní práva a svobody jednotlivců na území České republiky, nemusejí být vůbec na této úrovni publikována,“ míní.
K tomu dokládá, jakou dobu dostávají obyvatelé na to, aby se v nočních hodinách s opatřením, které jsou povinni dodržovat seznámili. „Napadené opatření bylo přitom na úřední desce odpůrce zveřejněno pouze několik hodin před jeho účinností. Odpůrce napadené opatření přijal v pátek 20. listopadu 2020 ve večerních hodinách (certifikovaný elektronický podpis, jež je součástí dokumentu obsahuje časové razítko s časem 19:17:01 hod.), přičemž jeho účinnost je stanovena od 21. listopadu 2020 od 0:00 hod., čímž legisvakanční lhůta určena pro obeznámení se s jeho obsahem širokou veřejností byla méně než 5 hodin a nebylo tak dostatečně dostupné pro seznámení se s rozsahem omezení svobody pohybu a pobytu, který je jím ukládán,“ uvádí advokát doslova v nové žalobě na ministerské opatření.
Desetkrát po sobě se epidemiologická situace nezměnila?
Rovněž způsob, jakým ministerstvo opatření o povinnosti nosit zakrytá ústa a nos zdůvodnilo, není podle Adama Černého opět dostačující. Ministerstvo podle něho znovu pouze opsalo předešlá nedostatečná odůvodnění. „Jediný rozdíl je v datu uvedenému v posledním odstavci, kdy tento byl ve zrušeném opatření 21. října 2020 a v novém, nyní napadeném opatření 20. října 2020. Jedná se o datum, od kterého měla být určena povinnost ochrany dýchacích cest v motorových vozidlech (správné datum je přitom 21. října 2020). Jinak se jedná o odůvodnění zcela totožné,“ upozorňuje Černý.
„Nyní napadené mimořádné opatření odpůrce je tak v pořadí již desátým mimořádným opatřením vydaným v průběhu uplynulých tří měsíců, které obsahuje stejné odůvodnění mimořádného opatření zakazujícího pohyb a pobyt bez používání roušek, přičemž výroková část těchto opatření rozhodně totožná není a epidemiologická situace v průběhu uplynulých tří měsíců rovněž nebyla ustálená a přešla zásadními změnami. Z uvedeného je zřejmé, že odpůrce při vydání mimořádného opatření k epidemiologické situaci nepřihlíží a nezbytnost omezení pohybu a pobytu a efektivitu takto konkrétního opatření nezvažuje, když již tři měsíce používá stejné odůvodnění ve vztahu k různým úpravám zákazu pohybu a pobytu bez použití roušky,“ uvádí v žalobě advokát.
Nepodložené závěry
Podle Adama Černého je odůvodnění znovu jen kompilát předstírající vědecké závěry, aniž by je ministerstvo jakkoli doložilo. „Odůvodnění napadeného opatření obsahuje různé statistické a další údaje vyvolávající dojem odborně zdatného a informačně hodnotného textu, ve skutečnosti se jedná pouze o kompilaci obecných proklamací doprovozených z kontextu vytrženými statistickými údaji, jejíž reálná informační hodnota ve vztahu k materiálnímu obsahu nařizovaných opatření je velmi omezená. To potvrzuje i fakt, že totožné odůvodnění je použito již podesáté, přičemž rozsah omezení je odlišný od předchozích opatření s totožným odůvodněním. Odůvodnění napadených opatření neobsahuje žádné konkrétní údaje a úvahy zdůvodňující konkrétní rozsah přijatého opatření a zdůvodnění existence celé řady výjimek jeho uplatnění, resp. uvedení odbornými závěry podloženého algoritmu, který by byl při stanovování výjimek použitý, stojí v žalobě.
„Není tak jasné, nakolik je konkrétní opatření podloženo vědeckými poznatky (resp. které konkrétní odborné aspekty byly odpůrcem zvažovány), nebo zda jsou určeny jen na principu náhody nebo reakcí jednotlivců na sociálních sítích,“ uvádí doslova advokát.
Soud již rozhodl
Podle advokáta ministerstvo zdravotnictví „absolutně rezignovalo na požadavek řádného odůvodnění mimořádného opatření a neguje tak význam odůvodnění jako prostředku eliminujícího libovůli správního orgánu při vydávání správního aktu“. „Zvlášť nebezpečným z hlediska ohrožení principu právního státu je takovýto přístup odpůrce v situaci, kdy již bylo soudem pravomocně rozhodnuto, že takovéto odůvodnění opatření obecné povahy nemůže obstát a předchozí opatření obecné povahy upravující totožnou problematiku bylo právě pro nedostatečnost jeho odůvodnění zrušené jako nezákonné (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2020, č. j. 18 A 59/2020-224.“
„Odpůrce však k tomu nepřistoupil a rozhodnutí soudu tak absolutně ignoroval, čímž dochází k narušení dělby moci, jako klíčového principu právního státu. Další postup odpůrce tak absolutně ignoruje relevanci soudního přezkumu jeho rozhodování při vydávání mimořádných opatření,“ varuje advokát Adam Černý s tím, že přístup ministerstva nabourává nejen právní jistotu jako jednu z hodnot právního státu, ale rovněž znemožňuje soudní ochranu dotčených lidí, když opakovaně rušil a znovu přijímal opatření.
„Nyní však jeho snaha o znemožnění soudní ochrany proti zásahu do subjektivních ústavně garantovaných práv jednotlivců zašla ještě dál, když navzdory pravomocnému soudnímu rozhodnutí o nezákonnosti přijatého mimořádného opatření po jeho zrušení správným soudem přijal nové mimořádné opatření, které je ale téměř shodné se soudem zrušeným nezákonným opatřením,“ uvádí advokát Adam Černý v žalobě s návrhem na zrušení předmětného opatření v plném rozsahu.
Irena Válová
