Stát musí zaplatit bývalé vedoucí Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ) Tamaře Kornasové peněžitou náhradu i proto, že soustava státního zastupitelství dosud neprojevila snahu o nápravu. Krajský soud v Ostravě (KS) také v rozsudku kritizuje nečinnost nadřízených složek státního zastupitelství, které ač o problému věděly, nezasáhly.
Vyplývá to z písemného odůvodnění rozsudku KS v Ostravě, který v polovině září vyhověl odvolání Kornasové proti lednovému, zamítavému rozhodnutí OS v Ostravě.
„Odvolací soud považuje za případný i argument žalobkyně, že k věci přistoupila i opakovaně vyjádřená nevůle ze strany vyšších složek soustavy státního zastupitelství s tímto problémem, který byl zbytkem soustavy celkem jasně vnímán, cokoli činit,“ konstatují soudci podíl vyšších složek soustavy státního zastupitelství na vzniklé újmě.
V odůvodnění rozsudku hodnotí soudci KS chování nadřízených vůči Kornasové jednoznačně jako nezákonnou šikanu a bossing. „Dlouhodobý postup žalované spočívající v „utahování šroubů“ nelze vůči žalobkyni označit jinak než jako nedůstojný, ponižující a nečestný. Jinak řečeno, odvolací soud jej na rozdíl od soudu prvního stupně posoudil jako zneužití výkonu práv ze strany nadřízeného státního zastupitelství a jako projev šikany či bossingu, který představuje neoprávněný zásah do osobnostního práva žalobkyně na důstojnost, vážnost a čest. Podle názoru odvolacího soudu nelze tento postup legitimizovat jako reakci na zjištěné systémové nedostatky, neboť je nepřípustné dosahovat ukončení výkonu funkce prostředky, které k tomu nejsou určeny. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani okolnost, že žalobkyně dokázala tomuto tlaku čelit,“ konstatuje se v písemné rozhodnutí, které má Česká justice k dispozici.
Mohlo by vás zajímat
Soudci KS v rozhodnutí zmiňují například okolnosti pedantské kontroly docházky na OSZ ze strany KSZ, kdy zavedený elektronický systém její evidence označují za „samoúčelný prostředek šikany státních zástupců“. Soudci přitom nijak nezpochybňují možnost takový systém zavést, avšak kritizují způsob, jak s ním bylo za éry někdejší vedoucí KSZ Zlatuše Andělové nakládáno.
„Odvolací soud má na rozdíl od soudu prvního stupně za to, že neexistuje žádný rozumný důvod, proč by nebylo možno použít judikaturu týkající se evidence pracovní docházky soudců a jejího významu na poměry státních zástupců, neboť se jedná o obdobné právnické profese, byť postavení státních zástupců a soudců není totožné. Jediným smyslem rozvržení pracovní doby je i v případě státních zástupců zajištění řádného výkonu působnosti státního zastupitelství. Odvolací soud sdílí názor vyjádřený v rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2014 sp. zn. 16 Kss 10/2013, že evidence docházky má podpůrný význam,“ konstatuje se v odůvodnění rozsudku.
Pomyslné zrcadlo žalobcům
Podle soudu je tak na místě poskytnout Kornasové peněžité zadostiučinění, neboť je potřeba zohlednit, že zásah byl dlouhodobý, intenzivní a měl velký dosah v soustavě státního zastupitelství. „Z hlediska výše náhrady považoval odvolací soud za dostatečně účinné poskytnutí peněžité satisfakce v poměrně „symbolické“ výši 50 000 Kč, odpovídající jedné desetině požadované částky. Samotná skutečnost, že žalovaná bude muset zaplatit tuto peněžitou náhradu, totiž bude působit dostatečně preventivně a nastaví „pomyslné zrcadlo“ celé soustavě státního zastupitelství, která doposud neprojevila snahu o odčinění újmy. Na druhou stranu zásah neměl celoplošný a celospolečenský dosah tak, aby bylo na místě přiznat „řádově“ vyšší peněžitou náhradu,“ vysvětlují soudci, proč nakonec přiznali nižší částku, než kterou Kornasová požadovala.
Nejedná se však o jediný výdaj, který bude muset za celý spor stát zaplatit. Soud vedle peněžité náhrady uložil KSZ v Ostravě zaplatit Kornasové jak výdaje spojené s právním zastoupením, tak náklady řízení. Jedná se především o náklady na svědečné, neboť státní zástupci z OSZ a KSZ v Ostravě nebyli pro účely svědectví u soudu uvolněni a všichni tak požádali o náhradu ušlé mzdy, což dohromady bude stát dalších bezmála 30 tisíc Kč.
KSZ v Ostravě si také pro účely právního zastoupení ve sporu najalo advokáta, neboť se podle něj jedná o „právní věc mimořádně komplikovanou, vymykající se běžné agendě, se kterou se potýkají zaměstnanci žalované“. Proti tomu se Kornasová ohrazovala s tím, že státní zastupitelství má dostatek odborníků na netrestní agendě a je to i v rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Náhradu nákladů právního zastoupení nepřiznal KSZ ani OS v Ostravě, ačkoliv žalobu Kornasové zamítl.
Brněnského advokáta Filipa Horáka KSZ vybralo bez výběrového řízení, což je podle odpovědi vedoucího KSZ v Ostravě Libora Malého pro Českou justici v souladu s příslušnou směrnicí Ministerstva spravedlnosti. K 24. září mu za jeho služby v tomto sporu KSZ vyplatilo 261 tis. Kč. Kornasovou stál její advokát Pavel Uhl 137 tis. Kč. Celkově tak stát, prostřednictvím KSZ v Ostravě, zaplatí za tento spor 478 tis. Kč.
Petr Dimun
