České soudy za posledních pět let podle průzkumu veřejného ochránce práv Stanislava Křečka rozhodovaly o 90 žalobách s námitkou diskriminace. Žalobci byli v polovině z těchto případů neúspěšní. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí ombudsmana Iva Hrazdílková. Lidé u soudu nejčastěji napadají diskriminaci v zaměstnání. I když oběti diskriminace u soudu uspějí, je jim přiznáváno jen velmi nízké odškodnění.

Ombudsman zjišťoval, v kolika diskriminačních sporech soudy rozhodovaly v letech 2015 až 2019, čeho se žaloby s námitkou nerovného zacházení týkaly a jak v nich soudy rozhodly. Z průzkumu vyplynulo, že soudy v daném období vydaly 204 rozhodnutí v řízeních o 90 žalobách s námitkou diskriminace. Celkem 104 rozhodnutí vydaly okresní soudy, 56 krajské soudy o odvolání, 25 rozhodnutí vydal Nejvyšší soud o dovoláních a 19 rozhodnutí Ústavní soud.

Celou výzkumnou zprávu najdete zde.

„Antidiskriminační právo je v České republice stále nové a soudy zatím jen pomalu vymezují hranice toho, co diskriminací je a co není. Obrátí-li se na mne někdo s námitkou diskriminace, musím vědět, jestli už soudy podobný případ řešily a s jakým výsledkem. Podle toho mohu posoudit, jestli je namístě doporučovat obrátit se na soud s antidiskriminační žalobou, a jaké by byly vyhlídky na úspěch,“ uvedl Křeček.

Mohlo by vás zajímat

Nejvíce žalob se týkalo práce a zaměstnání, soudy jich projednávaly 59. Z toho v 16 případech lidé namítali diskriminaci z důvodu věku, v 15 případech z důvodu pohlaví. Většina těchto žalob byla podána proti zaměstnavatelům ve veřejné sféře, celkem 27. Žalovanými byly například Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Národní památkový ústav, Úřad práce, městské a krajské samosprávy a další. Celkem 11 případů se týkalo diskriminace pracujících ve školství.

Pět žalob se týkalo zdravotní péče, z toho ve čtyřech případech šlo o odmítnutí přijmout pacienta do péče buď z důvodu zdravotního postižení nebo romské etnicity. Devět žalob se týkalo přístupu k bydlení, v sedmi z nich se lidé bránili proti diskriminaci z důvodu romské etnicity, ve dvou případech z důvodu zdravotního postižení. Soudy také rozhodovaly například o 11 případech namítané diskriminace v oblasti vzdělávání.

(čtk, epa)