V údajné korupční kauze, týkající se lihového bosse Radka Březiny, se objevují zásadní informace. Ty mohou v důsledku vést k tomu, že státní zástupce nemusí s obžalobou Březiny kvůli vážným právním trhlinám uspět. Případ údajného desetimilionového úplatku stojí jen na svědectví bývalého šéfa ostravského ÚOOZ Jiřího Komárka. Ten mohl být podle všeho podjatý, protože jako korunní svědek proti Březinovi nadále v tichosti vedl tým detektivů, kteří na Březinovi pracovali a podřízeným udílel pokyny, jak případ vyšetřovat. Navíc se ukazuje, že někteří z elitních policistů před soudem pravděpodobně lhali.
V prvním zářijovém týdnu 2020 probíhalo na Krajském soudě v Brně hlavní líčení ve věci lihového bosse Radka Březiny ze Zlína a dalších osmi obžalovaných kvůli údajnému ovlivňování trestního řízení. Soud řeší mimo jiné, že měl Březina nabídnout úplatek ve výši 10 milionů korun vedoucímu vyšetřovacího týmu – bývalému vedoucímu expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v Ostravě Jiřímu Komárkovi. Na programu soudu byly výslechy svědků, současných i bývalých policistů ze zrušeného útvaru, kteří se podíleli na vyšetřování Březinova případu.
Soud po červnovém líčení už s dalšími svědky nepočítal, jenže příchod nově povolaných svědků zapříčinil výslech jednoho z vyšetřovatelů Komárkova týmu. O výslechy policistů požádala obhajoba. Jejím cílem bylo potvrdit dřívější zjištění, že se Jiří Komárek, ač jako hlavní svědek v jedné z Březinových kauz, podílel dále aktivně na vyšetřování trestné činnosti Březiny.
A objevila se zásadní svědectví. Ta poukazují na to, že vedoucí detektivové Březinovy kauze nerespektovali trestní řád a jeden z nich mohl být dokonce podjatý.
Mezi čtyřma očima
„Z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly učiněny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení,“ stojí v trestním řádu.
Na Komárkovu možnou podjatost už upozornil už před dvěma lety Ekonomický deník. Jiří Komárek po zatčení skupiny vyrábějící nezdaněný líh a jejího šéfa Radka Březiny v roce 2012 a 2013 se svými kolegy často navštěvoval Březinu ve vazební věznici. V té době ještě detektivové neměli sebemenší tušení, že Březina výrobu a obchod s nezdaněným lihem řídil. Důkazní nouze se markantně změnila po 15. lednu 2013.
V ten den Komárek, který se stal šéfem ostravské expozitury později, už sám, bez kolegy, navštívil Březinu ve vazební věznici. Ze setkání pak sepsal za dva dny úřední záznam, v němž tvrdí, že mu Březina nabídl úplatek. „Pojednou se zeptal, zda by jeho situaci ohledně trestního řízení nevyřešilo deset milionů korun. Jeho dotazem jsem byl překvapen,“ popsal jednání Komárek. Přestože si Komárek nezapamatoval konkrétní fakta z průběhu rozhovoru a ani je nezapsal do popisovaného úředního záznamu, byly povoleny odposlechy prostor vazební věznice, opřené o pokus ovlivňovat průběh trestního řízení, „zejména, aby odstranil případné důkazy z počítačů zajištěných při domovních prohlídkách“.
Komárkovi ale trvalo sepsání krátkého úředního záznamu o údajné nabídce úplatku dva dny. U soudu teď navíc překvapivě zaznívá, že pravděpodobně nevznikl jen jeden jediný úřední záznam. Svědci naznačují, že Komárek napsal první už v den návštěvy Březiny. Proč vznikla druhá verze si lze jen domýšlet. Detektivové zřejmě tušili, že by jim soud o odposlech Březinovy cely i výslechových místností snadno nepovolil, tak text dlouze ladili tak dlouho, aby zvýšili svoji šanci na úspěch.
Pochybnosti přitom vyvolává už jen návštěva samotného detektiva bez kolegů a obhájce podezřelého ve vazební věznici, kam chodili za Březinou vždy dva policisté. Neexistuje totiž žádný jiný svědek, který by mohl potvrdit, že nabídka desetimilionového úplatku skutečně padla.
Jiří Komárek v úředním záznamu dále tvrdí, že údajný úplatek odmítl. „Březina se mně zeptal, jak dlouho chci ještě pracovat u policie, že bych přece mohl odejít. Dále uvedl, že zná bezpečný způsob, jak mi peníze předat. Co přesně bych musel udělat, aby mi uvedený úplatek poskytl, blíže nespecifikoval,“ uvedl v záznamu dále Komárek.
Komárek popsal děj ve vazební věznici pak po nějaké době takto. Exdetektiv čelí mimochodem podezření z tvorby smyšlených jiných úředních záznamů v kauze Vidkun, kde jeho texty zpochybnili svědci, s jejichž údajnou argumentací Komárek ve spise v olomoucké kauze pracoval.
Někdo z detektivů lže
Vraťme se ale k aktuálnímu brněnskému soudu. V rámci líčení s Březinou a spol. bylo vyslechnuto několik policistů z bývalého ÚOOZ. Přičemž minimálně pět jich vypovědělo, že byli úkolováni Jiřím Komárkem, i poté, co se měl z případu jako oznamovatel údajného úplatku pro podjatost vyloučit.
Případ dozoruje Miroslav Stoklásek z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který s Komárkem shodou okolností spolupracoval na kauze Vidkun. Na policisty padaly otázky, jestli byli nebo jsou v konfliktu s Komárkem a jestli důvodem jejich odchodu ze služebního poměru byly neshody či osobní averze ke Komárkovi.
Obžalovaný Březina pak svědkům kladl otázky, na které policisté nemohli vesměs odpovědět kvůli nezproštění povinnosti mlčenlivosti. Březina se totiž ptal například na to, kolik bylo celkem nasazeno úkonů operativní techniky.
Předsedkyně senátu brněnského soudu Andrea Svobodová vyslechla všechny policisty, kteří byli rozkazem ustanoveni do pracovní skupiny vyšetřující trestnou činnosti Březiny jako svědky. Jedna skupina, jedná se o stále sloužící policisty, si u soudu už moc věcí z vyšetřování Březiny nevybavila a jejich odpovědi byly nejasné a neurčité. U soudu takto promluvili například náměstek ředitele policie moravskoslezského kraje a Komárkův předchůdce Radim Witta, bývalý příslušník expozitury ÚOOZ v Ostravě Daniel Valouch a další exdetektiv Vlastimil Swierczyna – dnes analytik Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Soud už se chýlil ke konci, jenže jako další svědek vystoupil bývalý člen Komárkova týmu Pavel Leštinský. „Komárek byl vedoucím 1. oddělení a ty porady byly asi takové, jako bychom tady všichni seděli a vy jste byla Komárek, Komárek si všechno řídil, určoval, kdo co bude dělat, Komárkovi se hlásily jednotlivé úkony, jaký tam byl výsledek a podobně,“ popsal předsedkyni soudního senátu dění na ÚOOZ a možnou podjatost Jiřího Komárka v Ostravě Leštinský.
„Já jsem řekl, že to není možné, že z toho může být jen problém. Valouch se na mě díval, ten nikdy vyšetřování nedělal. Pak mi druhý den asi na to řekl, že ty dva to ani nenapadlo, což myslel Wittu a Komárka, pak přišel s tím, že Komárek nesmí být nikde podepsán na žádném protokolu,“ upozornil u soudu Leštinský.
Soudkyně se jej následně zeptala, jak probíhaly porady kauze s krycím názvem Cela, jak byl spis o údajném úplatkářství Březiny pojmenován. „Probíhaly tak, že se sešlo 1. oddělení každé ráno, kdo co bude dělat, když někdo něco udělal, tak jaký byl výsledek, byli s tím seznamováni všichni, Komárek si tady toto vedl,“ zaznělo dále od exdetektiva. Soudkyně se jej dále zeptala, jestli o výsledcích zadané práce na poradách někdo informoval. „Ano, to se probíralo, to je jako by to byl nějaký workshop: ´Co si zjistil?´ ´Uděláte to?´ Já já už teď po sedmi letech nejsem schopen říct, jaké úkoly konkrétně kdo dostal,“ pokračoval detektiv. Soudkyně se jej dále zeptala, jestli byl na poradách přítomen hlavní zpracovatel Březinovy kauzy Daniel Valouch. „Seděl tam, někdy něco řekl, takový slouha, dělal jen to, co mu řekl Komárek,“ zkonstatoval detektiv.
Na základě Leštinského výpovědi vystoupili na začátku září před soudem další členové Komárkova týmu. A ti Leštinského svědectví potvrdili.
Je tedy zjevné, že někteří z detektivů museli před soudem lhát. Není proto vyloučeno, že někteří z nich mohou kvůli lživým výpovědím čelit i obvinění z křivého svědectví.
Vyzrazení utajovaných informací
Kvůli údajnému ovlivňování trestního řízení hrozí Radkovi Březinovi navýšení trestu, ten si aktuálně odpykává pravomocně 13 let za mřížemi. Březina kvůli Komárkovu aktivnímu angažmá podal v minulosti trestní oznámení a tvrdí v něm, že se stal obětí policejní provokace. Konstatoval, že cílem Komárkovy návštěvy ve vazbě bylo vyvolat zdání, že je ochoten určitým způsobem ovlivnit vyšetřování. „Vzbudit dojem, že je schopen či ochoten průběh vyšetřování ovlivnit. Neomezil se na pasivní účast, ale aktivně ovlivnil skutkový průběh a stal se jeho hybatelem,“ stojí v textu oznámení, které má Česká justice k dispozici.
Březina dále vylučuje, že by Komárkovi úplatek vůbec nenabídl. „Před návštěvou plukovníka Komárka není ve spise zachycen jakýkoliv náznak toho, že by měl mít oznamovatel úmysl učinit vůči němu nabídku úplatku,“ konstatoval již dříve jeden z Březinových obhájců Mario Hanák. Po podání „trestňáku“ se dlouhou dobu nic nedělo. Státní zástupce pak rozhodl, že Březinovo trestní oznámení bude založeno do jeho spisu jako součást obhajoby.
Situace se ale změnila v létě před dvěma lety, když se GIBS začala zajímat o to, jestli detektiv Komárek Březinovi při návštěvách vazební věznice nevyzradil utajované informace. Březina si ve vazbě psal pečlivě zápisky ze všech návštěv, a ty byly později analyzovány Komárkovými detektivy. V zápiscích mimo jiné stojí, že mu měl Komárek ukázat v rámci snahy po získání důkazů několik policejních spisů, které byly vedeny v utajovaném režimu a velmi úzce se dotýkaly trestné činnosti, kterou Komárek v souvislosti s lihovým gangem vyšetřoval.
Takovýto postup není běžnou policejní praxí, ale někteří detektivové tuto praktiku, že podezřelým ukazují spisy, ve kterých buďto figurují sami podezřelí nebo se dotýkají jim za vinu kladené trestné činnosti, občas používají. Podezřelého tak zákonem tolerovaným způsobem zastrašují, aby svou trestnou činnost takzvaně „sám položil“.
Trestní řád přitom takový postup nezná a neumožňuje. Pokud se kterýkoliv z policistů rozhodne, že je potřeba obviněného, který je ve vyšetřovací vazbě, z taktických důvodů seznámit s jinými spisy, které jsou navíc v utajovaném režimu, nemůže mít taková akce partyzánský rozměr hraničící s možným vydíráním.
Vazebně stíhaný může být seznámen s jinými vyšetřovacími spisy, ale jen v jasně definovaných případech a s jasně danými pravidly a povinnostmi. Takto použité policejní dokumenty pak musí být především odtajněny a za druhé, musí být o takovémto úkonu sepsán řádný úřední záznam. Jak ale vyplývá z Březinova vyšetřovacího spisu, detektiv Jiří Komárek ani jeden z popisovaných kroků neučinil. Tyto vážné zjištění ale GIBS odložila. Jiří Komárek s autorem článku dlouhodobě nekomunikuje.
Poslední výpovědi policistů mohou zásadním způsobem ovlivnit část obžaloby, týkající se údajného Březinova pokusu o uplacení Komárka. Česká justice případ sleduje a v dohledné době přinese další podrobnosti.
Jan Hrbáček
