Oddalování projednání a rozhodování věcí působí nejen průtahy v jejich vyřízení, ale především se negativně projevuje v poměrech stran. Předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal to uvedl ve svém dnešním doporučení pro soudce v souvislosti s výzvou ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Ta apelovala na soudy, aby kvůli epidemii koronaviru od středy zvážily nutnost konat jednání.
Předsedové senátů se mají podle ní zamyslet nad tím, zda je nezbytná přítomnost účastníků řízení i dalších lidí a zda existují důvody k bezodkladnému rozhodnutí. Vycházet mají také z organizačních či personálních možností soudů.
Drápal připomněl, že krizová opatření přijatá vládou neukládají soudům, aby se zdržely veřejného projednávání a rozhodování věcí nebo aby je omezily. „V případě, že příslušné procesní předpisy neumožňují, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez nařízení hlavního líčení, veřejného zasedání nebo jednání, musí být k prodlení ve veřejném projednání a rozhodnutí věci důležitý důvod,“ upozornil s tím, že soudci, kteří jednání zruší, musí takový krok oznámit nadřízenému.
„Předsedové senátu (samosoudci), kteří se na základě doporučení Ministryně spravedlnosti rozhodnou odročit již nařízená hlavní líčení, veřejná zasedání nebo jednání nebo nenařídit hlavní líčení, veřejná zasedání nebo jednání, ačkoliv tomu jinak nic nebrání, o tom učiní záznam v příslušném spise a spisovou značku takové věci sdělí příslušnému místopředsedovi Krajského soudu v Praze,“ uvedl předseda Krajského soudu v Praze.
Šéfové dalších krajských soudů České justici vzkázali, že ponechají na úvaze jednotlivých soudců, zda budou v současné epidemické situaci rušit nařízená jednání a nařizovat další. Mluvčí brněnského krajského soudu Klára Belkovová uvedla, že předseda Milan Bořek přijal speciální opatření k zamezení vzniku a šíření onemocnění COVID-19 bránící tomu, aby případná karanténa nebo izolace soudců a zaměstnanců ohrozila plnění úkolů soudu. „Předseda KS Brno v něm mj. požádal předsedy senátů a soudce, aby s ohledem na aktuální nepříznivou epidemiologickou situaci a predikci jejího vývoje zvážili nutnost konání již nařízených jednání a nařízení nových jednání. Při tomto posouzení by měly být zváženy zejména: běh prekluzivních a promlčecích lhůt a jiné důvody vyžadující bezodkladné rozhodnutí soudu a také nezbytnost osobní přítomnosti účastníků a dalších osob na jednání,“ uvedla mluvčí.
Vazeb se doporučení netýká
„Pan předseda dané doporučení ministerstva spravedlnosti reflektuje a v této souvislosti dal ke zvážení všem předsedům senátů Krajského soudu v Ostravě, zda budou v jejich senátech jednání nadále probíhat, nebo budou omezena,“ uvedla mluvčí Klára Krystynová.
Podobné doporučení dal soudcům Vrchního soudu v Olomouci Václav Čapka. „Tato doporučení se nedotýkají věcí, kde je nutné bezodkladně rozhodnout (např. vazební věci v trestním řízení, popř. nutnost bezodkladných rozhodnutí u insolvenčních či civilních věcí),“ připomíná mluvčí Stanislav Cik.
Dörfl se domnívá, že jsou dány všechny důvody pro nekonání soudních jednání, pokud jejich svolání neplyne přímo ze zákona či jiných závažných důvodů zmíněných například v Doporučení ministryně.
Nová předsedkyně pražského městského soudu Jaroslava Pokorná své soudce požádala, aby zvážili nutnost konání již nařízených veřejných jednání zatím do konce letošního října.
Předsedové soudů sídlících v Praze rozeslali text ministerského doporučení „svým“ soudcům. „Ponechal jsem na soudcovské úvaze, zda je nutné všechna nařízená jednání konat, respektive nová jednání v této době nařizovat – s připomenutím, že v jejich rozhodnutí soudit se nyní skrývá i odpovědnost za zdraví jejich kolegů a účastníků řízení,“ sdělil šéf soudu pro Prahu 7 Roman Podlešák.
„Soudce a soudkyně jsem požádal o to, aby nařízená soudní jednání mechanicky nerušili, zejména ne jednání, u kterých lze předpokládat, že se jich bude účastnit malý počet osob. (…) Požádal jsem je též o to, aby při úvahách o tom, která jednání zrušit či odročit, měli na zřeteli jak aktuální vývoj virové epidemie, tak dopady případného rušení či odročování jednání na délku řízení zejména ve věcech vyšších časových řad, vazebních věcech, jakož i v dalších věcech, v nichž existuje zvýšený zájem na jejich rychlém projednání a rozhodnutí,“ napsal předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Michal Princ.
Obdobný vzkaz poslal soudcům i šéf Obvodního soudu pro Prahu 3 Radek Mařík. „Nařizování či rušení již nařízených jednání nechávám na úvaze soudců. Dokonce ani nemohu – byť za dané mimořádné situace – do tohoto soudcům jako funkcionář nějak zasahovat,“ upozornil. Stejný názor má i předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Andrea Lomozová. „Oni nejlépe znají tu kterou věc včetně toho, kolik by mělo přijít k jednání osob,“ uvedla na adresu soudců.
Předsedové explicitně nežádali soudce o to, aby omezili účast veřejnosti. „Jednání mohou přesunout v případě možnosti soudu do větší jednací síně či omezit množství veřejnosti vydáváním vstupenek,“ podotkla Lomozová.
Eva Paseková, čtk
