Obhájci v poslední době čekají na přepis protokolů z hlavního líčení u některých soudů nezvykle dlouho. Česká justice zaregistrovala případy, kdy byly texty rozeslány účastníkům řízení za měsíc i déle. Potíže s délkou dodání přepisu obhajobě otevřeně přiznávají ale jen na krajských soudech v Praze a v Ústí nad Labem. Na vině je nedostatek personálu i nízké platy zapisovatelek. Problém eskalovala také opatření proti epidemii koronaviru. „Rychlost a efektivnost přepisování záznamů z hlavních líčení je dlouhodobým tématem k řešení stran většiny soudů,“ zní například ústeckého krajského soudu. Nízké platy administrativních pracovníků a jejich nedostatek řeší tuzemské soudy dlouhodobě.
Advokáti si už delší dobu v justičních kuloárech stěžují, že na přepis z hlavních líčení čekají neúměrně dlouho. Nezřídka mají dostávat přepisy z hlavních líčení těsně před nařízeným dalším jednáním. Tvrdí proto, že nemají dostatek času na přípravu obhajoby či strategie v civilních věcech.
Česká justice proto oslovila krajské soudy a pokusila se problémy zmapovat a identifikovat jejich příčinu. Otevřeně tento problém přiznávají jen na Městském soudu v Praze a Krajském soudu v Ústí nad Labem. Na jiných soudech prý problémy nemají. „V posledních měsících se skutečně vážně potýkáme s problémem s vyhotovováním protokolů z hlavních líčení. Tento stav můžeme označit za kritický, způsobil ho odchod zkušených protokolujících úřednic do lépe placené sféry. Od měsíce března do září s námi rozvázala pracovní poměr celkem polovina protokolujících úřednic. Ani před tímto obdobím jsme jich neměli dostatek, ale se situací jsme si poradili,“ sdělila České justici mluvčí pražského soudu Markéta Puci.
Nastalá situace má podle Puci logické vysvětlení. Městský soud v Praze jako zaměstnavatel není schopen udržet konkurenceschopné platy takovýmto kvalifikovaným pracovníkům v hlavním městě, kde jsou navíc jednoznačně nejvyšší životní náklady z celé republiky. „Protokolovat v jednací síni a pořizovat protokol z hlavního líčení může jen kvalifikovaná protokolující úřednice po složení odborné zkoušky. Zkoušky se konají přibližně dvakrát ročně, vlivem ´covidové´ situace jeden termín zkoušek odpadl. Krátkodobě jsme požádali asistenty soudců, aby v jednací síni zastupovali chybějící protokolující úřednice, což zákon umožňuje. Situace ovšem udržitelná není, jsou to vysokoškolsky vzdělaní právníci, často dokonce s justičními zkouškami, jejichž vysoce odborná práce pak samozřejmě chybí samotným soudcům,“ vysvětlila Puci.
V polovině října měla Justiční akademie ČR pořádat další termín zkoušek. „Nedá se ale očekávat výrazné zlepšení situace, ke zkouškám jde z našeho soudu jen celkem sedm adeptek, které splňují zákonné předpoklady. Průměrný plat protokolující úřednice na našem soudu činí včetně mimořádných odměn a příplatků 27 164,46 korun měsíčně hrubého. Vedení Městského soudu v Praze na tuto kritickou situaci opakovaně upozornilo ministerstvo spravedlnosti, naposledy na konci svého funkčního období předseda soudu Libor Vávra dopisem adresovaným přímo ministryni spravedlnosti. Pevně věříme, že se problém v nejbližší době podaří vyřešit, že se pro tuto velmi úzkou, zároveň velmi kvalifikovanou specializaci podaří nalézt přiléhavější finanční ohodnocení,“ dodala Puci.
Home-office nejde
Problém s délkou dodání přepisů připouští i v Ústí nad Labem. „Rychlost a efektivnost přepisování záznamů z hlavních líčení je dlouhodobým tématem k řešení stran většiny soudů. Tato skutečnost se bohužel nevyhýbá ani Krajskému soudu v Ústí nad Labem, nicméně jde o nárazové situace odvislé od složitosti a rozsáhlosti spisového materiálu a aktuálního stavu na trestním úseku zdejšího soudu – větší nemocnost, OČR (ošetřovné – pozn. red.) , karanténa atd,“ připustila asistentka předsedkyně ústeckého krajského soudu Veronika Suchoňová.
Personálním posílením by k těmto případům mohlo docházet méně. „Nicméně je důležité upozornit na skutečnost, že přepisy vykonávají protokolující úřednice/úředníci, kteří musí úspěšně absolvovat kurz a zkoušky, což má vliv na případné personální posílení,“ podotkla Suchoňová. Podle ní Krajský soud v Ústí nad Labem nevede statistiky ani evidence týkající se rychlosti přepisu hlavních líčení.
Problém spočívá především v tom, že přepisy nelze realizovat doma. „Zaměstnanci, jejichž pracovní náplní je přepis hlavních líčení mohou vykonávat práci pouze v prostorách pracoviště. Těmto zaměstnancům tak není práce z domova přiznávána, neboť to jejich pracovní zařazení nedovoluje. V době březnových a dubnových koronavirových opatření byli podle Suchoňové tito zaměstnanci pár dní v týdnu na překážce ze strany zaměstnavatele, což se mohlo na délce přepisu hlavního líčení projevit.
„Přivítali bychom větší počet těchto zaměstnanců, ale jsme vázáni rozpočtem a systematizací těchto míst. Měsíční plat zaměstnanců, jejichž náplň práce zahrnuje mimo jiné i přepis hlavních líčení, vychází z platových tabulek. Tato částka je dále pak navýšena o osobní ohodnocení, které je individuální. Přetrvávající situace ohledně nákazy Covid-19 výrazně ovlivnila pořádání kurzů na protokolující úřednice/ úředníky, které byly pozastaveny na dobu neurčitou. Jedním z řešení by tak mohlo být zpuštění kurzů formou distanční výuky. Dále pak by mohlo pomoci zavedení automaticky přepisujících zařízení (např. Newton Dictate), kterým by v případě zajištění jeho spolehlivosti a výskytu minimálního množství chyb, mohlo rovněž dojít ke značnému zrychlení procesu přepisování.“ dodala Suchoňová.
Problémy? Nejsou
Přestože si na problém s délkou přepisu protokolů stěžují obhájci i u jiných soudů, jejich zástupci tvrdí, že o žádných prodlevách nemají informace. „Počet protokolujících úřednic působících u Krajského soudu v Brně je dostatečný. Délku přepisů protokolů ovlivňuje počet nařízených hlavních líčení v měsíci u konkrétního senátu a s tím související pracovní vytížení jak protokolující úřednice, tak soudce, který vyhotovené protokoly kontroluje. Délka potřebná pro písemné vyhotovení rozhodnutí se proto různí,“ odpověděla na otázky České justice Klára Belkovová z brněnského Krajského soudu.
Za trvání jarního nouzového stavu se podle Belkovové protokolující úřednice v kancelářích střídaly tak, aby nepřišly do vzájemného kontaktu. Hlavní líčení a veřejná zasedání nařízená do 30. dubna byla odročena. V případě, že to charakter pracovního úkonu umožňoval, vykonávaly úřednice práci v rámci střídání „směn“ také v home-office režimu. Akreditované zapisovatelky prý v Brně nescházejí. Výše platu je odvozena ze zařazení do 8. platové třídy. K platu dále náleží příplatek odvozený podle toho, zda protokolující pracuje na I. stupni nebo na II. (odvolacím) stupni Krajského soudu, a osobní ohodnocení.
S vyhotovením protokolů o hlavních líčeních prý nejsou žádné podstatné problémy ani u Krajského soudu v Českých Budějovicích. „Obecnou průměrnou dobu, v níž protokolující úřednice vyhotovují protokoly z hlavních líčení, vám sdělit nemohu. Vždy totiž záleží na složitosti jednání a počtu jednacích dnů. Obecně mohu konstatovat, že téměř vždy (až na naprosté výjimky) je protokol o hlavním líčení vyhotoven ve lhůtě dvou týdnů od skončení jednání,“ zareagoval na otázky České justice místopředseda soudu Ondřej Círek.
Protikoronavirová opatření se dané problematiky – vyhotovování protokolů o hlavních líčeních – podle Círka žádným podstatným způsobem nedotkla. „Počet protokolujících úřednic na trestním úseku našeho soudu je v současné chvíli dostačující. Platy protokolujících úřednic se pohybují (v závislosti na počtu odpracovaných let) v rozmezí cca 22 000 až 26 000 korun hrubého měsíčně. Mimo to jsou jim vypláceny ještě mimořádné odměny, které jsou však nenárokové, nepravidelné a jejich výše se v jednotlivých letech liší. Zpravidla se jedná o částku cca 10 000 až 20 000 korun hrubého ročně,“ dodal Círek.
Problémy s délkou přepisu protokolů nemají prý ani na Krajském soudu Praha. „Musíme klepat na všechno dřevo, které kolem sebe mám, ale v tuto chvíli zásadní problémy ve vztahu k přepisům protokolů z hlavního líčení v trestních věcech naštěstí nemáme. Jelikož máme nyní stabilní obsazení v pozicích protokolujících úřednic, tak jsou protokoly vyhotovovány z našeho pohledu včas,“ oznámil České justici předseda senátu I. stupně trestního úseku soudu a tiskový mluvčí Jiří Wažik.
Na otázku: „Jak dlouho průměrně trvá přepsání z hlavních líčení u vašeho soudu?“ Wažik odpověděl: „To je velmi složitá otázka, na kterou nelze odpovědět jedním zjednodušeným údajem. Každý senát má v běhu celou řadu věcí a těm popřává náležitou pozornost a rozděluje si je dle logických priorit. Řekněme, že přepisy z hlavních líčení lze obecně rozdělit dle otázky priority na tři základní okruhy.“
V prvé řadě, jako priorita číslo jedna, stojí podle Wažika věci, kde je obžalovaný stíhán vazebně, tato řízení soud vede přednostně, aby ve věci vazebně stíhaných obžalovaných bylo rozhodnuto co nejrychleji. Protokolující jsou v těchto věcech předsedy senátů nabádáni, aby protokoly z těchto řízení přepisovali přednostně. Ostatně i předsedové senátu v případě skončených věcí jsou povinni ve vazebních věcech vyhotovovat rozhodnutí (viz § 129 tr. řádu) ve zkrácených lhůtách.
Druhým okruhem jsou dle předseda senátu I. stupně trestního úseku soudu věci, kde je hlavní líčení odročeno na další termín. „Může se tak stát z různých důvodů, nepřítomnosti svědků a nutnosti jejich předvedení; nutnosti volat nové svědky, jejichž potřeba vyplyne z provedeného dokazování; nutnosti vyhledat další důkazy apod. V takovém případě předsedové senátu apelují na protokolující, aby tyto protokoly vyhotovili tak, aby je strany měly k dispozici v dostatečném předstihu před konáním dalšího hlavního líčení.
Posledním okruhem jsou pak protokoly z hlavních líčení, při kterých je vyhlášen rozsudek. „Tyto protokoly jsou naším soudem obvykle zasílány až se samotným písemným odůvodněním rozsudku (aby je měly strany k dispozici pro případné opravné prostředky), zde je spěch na vyhotovení řekněme nejmenší, neboť dřívější doručení protokolů stranám by žádný zásadní přínos nemělo,“ vysvětluje dopodrobna Wažik.
Ale jde to i doma
Na krajském soudu I. stupně trestního úseku soud podle Wažika často řeší věci, kde se hlavní líčení koná několik dnů po sobě. „Protokolující vyhotovují protokoly postupně, a ty jsou pak stranám zasílány pohromadě. Pokud si chceme pro zjednodušení vybrat nějakou vzorovou obvyklou průměrnou věc, zvolme hlavní líčení, které se soudu podaří skončit ve třech jednacích dnech. V takové situaci – a odhlédneme-li od shora uvedených priorit (tj. vazební věc, odročení, kolize s dalšími věcmi atp.) – bych průměrný přepis protokolu odhadoval na jeden až dva pracovní týdny,“ pokračoval v podrobné analýze systému Wažik.
Dosud se vyhlášená koronavirová opatření se Krajského soudu v Praze nikterak zásadně nedotkla. Na rozdíl od jiných soudů, mohou zapisovatelky přepisovat protokoly z hlavních líčení oi doma na home-office. „Dle doporučení předsedy soudu a i s ohledem na zkušenost z jarního lockdownu, lze vyslovit, že protokolující, pokud je jim nařízen nebo doporučen home-office, mohou doma kupříkladu přepisovat protokoly z hlavního líčení. Mají k dispozici veškeré technické možnosti, které lze s příslušným zabezpečením převést do domácích zařízení. Tj. konkrétně zabezpečené flash disky s protokoly a dalšími dokumenty ze spisů či zabezpečené vzdálené přístupy,“ vypíchl Wažik.
Krajskému soudu v Praze prý akreditované zapisovatelky nescházejí. „Opět klepu na všechna dřeva kolem sebe – že jsme v tuto chvíli téměř na kýženém stavu. Konkrétně na I. stupni trestního úseku nám v tuto chvíli schází toliko jedna protokolující. Je to jen proto, že zapisovatelka, která již v tuto chvíli splňuje všechny formální podmínky praxe, dosud neměla možnost složit zkoušky protokolující úřednice. Moc nám v tom nepomáhá ministerstvo spravedlnosti, které na potřebu soudu nereaguje příliš flexibilně. Jarní zkoušky protokolujících byly zrušeny kvůli epidemii koronaviru, nový termín byl však nařízen až na podzim (a je otázka, jestli se znovu nezruší). Znamená to, že kolegyně, která mohla zastávat pozici protokolující již půl roku, čeká na termín zkoušek v pozici zapisovatelky a její místo musí sanovat protokolující z jiných senátů. To však není jen otázka koronavirového období. Ministerstvo by nám zásadně pomohlo, pokud by zkoušky pro protokolující pořádalo častěji než jednou za půl roku. Půl roku výpadku chybějící protokolující je pro soud fakt dlouhá doba a může v konkrétním senátě vést k neúměrným průtahům,“ shrnuje Wažik.
Plat zapisovatelky na středočeském krajském soudu je kolem 23 000 korun hrubého měsíčně, plat protokolující úřednice se pohybuje i se zákonnými příplatky (na trestním úseku se jedná kupříkladu o kontakt s obžalovanými osobami atp.) v částce kolem 27 000 Kč hrubého. „U našeho soudu zatím k problematické situaci chválabohu nedošlo. Domnívám se však, že je to jen souhrou náhod, nicméně obecně by odlivu soudních zaměstnanců bezpochyby zabránilo jejich zařazení do režimu služebního zákona, kde mají plat vyšší,“ nabízí alternativu, jak by bylo možné udržet si na soudech kvalitní zapisovatelky Jiří Wažik.
Jan Hrbáček
