V policii se mají udát zásadní změny, ale poslancům sněmovního výboru pro bezpečnost scházejí uspokojivé informace. Místopředseda výboru Pavel Žáček kvůli další schůzi poslanců interpeluje ministra vnitra Jana Hamáčka. Žáček chce znát podrobnosti k plánované reorganizaci centrálních útvarů, i nového týmu policejního prezidenta, do kterého se budou stékat všechny informace. Žáček se ptá i na policejní lustrace, tedy prověrky osob.
Neobjasnili jste nám klíčové otázky k reorganizaci policie, ke vzniku analytického týmu policejního prezidenta, tvrdí o ministrovi vnitra Jana Hamáčkovi (ČSSD) místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Protože se výbor hodlá těmito vážnými zásahy do struktury bezpečnostního sboru do hloubky zabývat, Žáček Hamáčka interpeluje a žádá podrobnosti.
„V souvislosti s nepříliš uspokojivým objasněním některých klíčových otázek na neveřejné 39. schůze výboru pro bezpečnost, a to bodu ´Reorganizace Policie České republiky – vytvoření analytického pracoviště policejního prezidenta´, a s ohledem, že se výbor bude k tématu reorganizace centrálních útvarů a vytvoření střechového orgánu opětovně vracet, obracím se na Vás se žádostí o jejich písemné doplnění. Konkrétně žádám o odpovědi na následující otázky a poskytnutí přehledných statistik vedených Ministerstvem vnitra ČR a Policií České republiky, zahájil interpelaci Hamáčka Žáček.
První otázkou na ministra vnitra je, kdy se plánuje zřízení Národního kriminálního úřadu nebo jeho obdoby. „Opravdu k 1. lednu 2021?“ táže se Žáček. A chce vědět, jak by tento úřad měl vypadat, respektive jaké bude v jeho rámci postavení stávajících centrálního útvarů – Národní centrály proti organizovanému zločinu, Národní protidrogové centrály a dalších.
Dále chce Žáček od Hamáčka vědět, proč bylo už k 1. dubnu letošního roku zřízeno na policejním prezídium centrální analytické pracoviště a nevyčkalo se na vznik střechového útvaru. Do analytického útvaru se stékají z celé republiky ty nejsenzitivnější informace z prověřování i vyšetřování. „Jak se vznik tohoto pracoviště odrazil na činnosti stávajících analytických pracovišť (kompetence, odliv odborného personálu atp.)? Jaké činnosti, předpokládané u tohoto centrálního analytického pracoviště, jsou konkrétně pozastaveny do vzniku Národního kriminálního útvaru? Co tedy vlastně jeho pracovníci dnes dělají?“ klade otázku za otázkou Žáček.
Odbor centrální analytiky (OCA) měl být zpočátku malým metodickým týmem, nyní má ale čtyři oddělení a stékají se do něj kompletní informace z policie. Kupříkladu první oddělení vydává informace nebo zprostředkovává výdej informací ze všech informačních systémů policie dalším útvarům a dalším orgánům veřejné moci. V dostupných informačních systémech vyhledává souběhy zájmových objektů všech útvarů služby kriminální policie a vyšetřování a dává podklady vedení policie k rozhodnutí o vzájemné informovanosti. První oddělení také provádí lustrace v informačních systémech mezinárodních policejních organizací, analyticky zpracovává přijaté zahraniční informace a postupuje je na příslušné útvary policie; dále systematicky sdílí vybrané informace policie se zahraničím. A to není všechno, toto oddělení také provádí analýzu dat z otevřených zdrojů, objektový a tematický monitoring hrozeb a porušení zákona ve virtuálním prostředí a monitoring mediálního prostoru.
Žáček se proto Hamáčka ptá kolik realizují policejní útvary v současnosti průměrně měsíčně lustrací (centrální útvary – ostatní) a kolik po jednotlivých měsících za poslední rok. „Kolik lustračních dotazů za poslední rok požadují další orgány a subjekty od výdejového pracoviště, jehož úkolem je provádět lustrace v informačních systémech policie pro orgány veřejné moci (prosím o přehledné zanesení do tabulky podle následujících subjektů: soudy, státní zastupitelství, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Generální ředitelství cel, Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby, Odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, Vojenská policie, Vězeňská služba, Finanční úřad)? Kde bude v budoucnosti centrálně lustrováno? Bude vyřízení veškerých lustračních dotazů realizovat výhradně centrální analytické pracoviště na Policejním prezidiu? Pod koho bude spadat centrální analytické pracoviště po vzniku Národního kriminálního úřadu?,“ zasypává Žáček dosud nepříliš otevřeného ministra vnitra otázkami.
Kam tečou všechny informace?
OCA je velmi mocným informačním nástrojem uvnitř policie. Druhé oddělení totiž zpracovává na vyžádání operativní (případové) analýzy pro potřeby ostatních organizačních článků služby kriminální policie a vyšetřování všech úrovní. Ale provádí také taktické analýzy na území celé České republiky s cílem vyhledávání a koordinace objasňování sériově nebo organizovaným způsobem páchaných trestných činů všech problematik a za tím účelem ukládá cestou vedení policie konkrétní úkoly útvarům a organizačním článkům by kriminální policie a vyšetřování. Pár nepříliš konkrétních informací k OCA si lze přečíst zde.
Žáček jde proto ve svých otázkách na Hamáčka až „na dřeň“. „Jaké informace bude centrální analytické pracoviště zpracovávat? Po jakou dobu a jakým způsobem bude informace uchovávat a kdo bude případným adresátem těchto informací? Jaké budou důvody pro lustraci na centrálním analytickém pracovišti, kdo ponese odpovědnost za výsledek lustrace a jak bude zajištěna bezpečnost centrálního analytického pracoviště, resp. jednotlivých informačních systémů policie? Jaké jsou další výsledky pracovní skupiny „Reforma“ a dalších pracovních skupin hodnotících práci Policie a spolupráci se státním zastupitelstvím ve vztahu k nadcházející reorganizaci?“ píše v interpelaci Žáček a žádá o odpověď ve lhůtě stanovené jednacím řádem Sněmovny, Hamáček má tudíž na její vypracování měsíc.
Zhruba čtyřicetičlenný Odbor centrálních analýz vznikl v tichosti na sklonku března, v době kdy Českou republiku svírala pandemie koronaviru a země řešila úplně jiné problémy. OCA si může od jakékoli policejní složky vyžádat informace k prověřování i vyšetřování. To znamená k živým, ale i odloženým či uloženým případům. Do odboru, zřízeného policejním prezidentem Janem Švejdarem, se ta stéká neuvěřitelný objemem senzitivních informací a poznatků, které má policie celorepublikově k dispozici, a to i v databázích či archivech. Analytici mají přístup k podání vysvětlení, výslechů, ale i k realizovaným odposlechům, sledováním, a to včetně prověrek účtů, a podobně.
Tato sada informací, respektive jejich kumulace na jednom místě, jsou středobodem letité politické a vlivové přetahované, kdo bude policii vést, a jak bude k tomuto velmi senzitivnímu budgetu upraven přístup. V minulosti už byla totiž některá policejní zjištění zneužita proti soupeřům nejen v politickém ale i ekonomickém boji. A zde se stékají na jednom místě.
Analytické pracoviště by proto mělo být ochráněno proti zneužití takto citlivých informací, mělo by pravidelně reportovat, kdo, za jakým účelem si konkrétní informaci otevřel a k jakému účelu ji použil. Protože tyto garance zatím konkrétně nikde nezazněly, v zákulisí ozbrojených složek i justice se o něm vedou měsíce vášnivé debaty. Analytický odbor vznikal nepříliš transparentním procesem a řada jeho odpůrců se obává velkého rizika zneužití takto se centrálně sbíhajících poznatků.
Jan Hrbáček
