V roce 2019 vstoupila v platnost zásadní novela insolvenčního zákona, která mimo jiné zásadně zjednodušila vstup do procesu oddlužení. Fungování novely „rok poté“ hodnotí zástupci soudů, ministerstva spravedlnosti, sepisovatelů návrhů i insolvenčních správců, kteří se dnes sešli na již sedmém ročníku Konference Insolvence 2020. Akce tentokrát probíhá kvůli epidemiologickým opatřením čistě online a Česká justice je opět mediálním partnerem.
Více než rok od vstoupení novely v platnost se ukazuje, že nápad nových návrhů na povolení oddlužení vzrostl zhruba dvojnásobně, a nenaplnily se tak obavy ze zhroucení insolvenční struktury a kolapsu soudů. „Oddlužovací novela splnila svůj účel, pustila do systému více méně majetných dlužníků, ale zároveň stále vykazuje jistou robustnost proti zneužívajícím tendencím,“ prohlásil v úvodu konference Ondřej Zezulka, vrchní ministerský rada oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy Ministerstva spravedlnosti ČR, podle něhož zafungovaly pojistky, ať již v rovině ekonomické (stále je třeba něco splácet) či psychologické (určitě nejistota, zda podmínky nakonec budou splněny).
Nepotvrdily se ani obavy, že nápad návrhů na povolení oddlužení se zvýší až několikanásobně. „Zvítězily“ nakonec konzervativní odhady, které hovořily o dvojnásobném nárůstu. „K výraznému zvýšení nápadu došlo především v nejbližších měsících po vstupu novely v platnost, nicméně ve třetím čtvrtletí 2019 opět začal klesat,“ vysvětlil Zezulka. Katastrofické scénáře se tedy nenaplnily a insolvenční struktura se nezhroutila, i když za cenu velkého osobního nasazení insolvenčních správců. Podle něj se však změnilo portfolio dlužníků (vysoký podíl nemajetných dlužníků, v nichž výrazně převládají ženy), struktura jejich příjmů a zvýšil se dluh, který v průměru dnes činí přes milion. Globální míra uspokojení nezajištěných věřitelů se snížila ze 64 procent na 45 procent. „Neklesla tedy na nulu, jak se někteří také obávali,“ dodal Zezulka.
„Jedním z důvodů, proč se systém nezhroutil je ale skutečnost, že mnoha dlužníkům se stále vyplatí zůstat v exekucích. Tam však nemají co dělat,“ myslí si poslanec za KDU-ČSL a předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marek Výborný. Zde podle něj hraje roli odlišný způsob výpočtu minima, který dlužníkovi zůstane v mnohačetných exekucích a v oddlužení – často dlužníkovi na konci měsíce zbude více, pokud setrvává v exekucích a preferuje vyšší disponibilní částku okamžitě než budoucí osvobození od všech dluhů. „Přitom zůstat v exekuci může znamenat doživotní setrvání v dlužnické spirále. Zato oddlužení nabízí možnost restartu,“ dodal Výborný.
Mohlo by vás zajímat
Podle soudce Krajského soudu v Praze Tomáše Jirmáska novela naplnila většinu očekávání, i když na druhou stranu například nová pravidla pro doručování („všechno všem věřitelům“) se ukázala jako velmi zatěžující, a to natolik, že v souvislosti s koronavirovou krizí a „lex covid“ bylo rozhodnuto o přechodném návratu ke „starým“ pravidlům. „Apeloval bych na to, aby tato přechodná doba byla prodloužena natrvalo,“ prohlásil Jirmásek.
Upozornil také na problém s opakovaným zvyšováním nezabavitelné částky, která vede k tomu, že se značně snižuje reálná částka, kterou dlužník splácí. „Dlužník by měl vědět již od začátku, že něco jako nezabavitelná částka existuje a že se bude pravděpodobně zvyšovat, takže by měl počítat s tím, že by měl časem splátku zvýšit,“ uvedl soudce.
Příští rok můžeme čelit nové vlně žádostí
Do letošního vývoje značně zasáhl vývoj v souvislosti s šířením nemoci covid-19 a mimořádná opatření, k nimž vláda přistoupila na jaře. Tehdy došlo podle Zezulky k zásadnímu poklesu nápadu návrhů na povolení oddlužení (měsíční nápad před březnem 2020 byl zhruba 2,500, po březnu necelých 1.900).
K tomu přispěla i „koronavirová“ legislativa, která insolvenční prostředí zmrazila a především umožnila odklad splátek, jehož platnost ovšem končí teď v říjnu. Podle analýz České národní banky bylo odloženo kolem 360.000 úvěrů ve výši zhruba 450 miliard korun a očekává se, že v následujících třech letech vzroste portfolio nesplácených dluhů asi o 120 miliard korun. „Uvidíme, co s ohledem na tento vývoj přinese rok 2021. Může se stát, že budeme čelit nové vlně žádostí o oddlužení. A lze očekávat, že lidé nebudou mít vyšší příjmy, než mají teď,“ komentuje to Zezulka.
„Nepřijde mi, že by justice byla zahlcena, ale nenudíme se,“ shrnul ze svého pohledu vývoj posledních dvanácti měsíců soudce Tomáš Jirmásek. Podle něj však bylo zapotřebí se na to dobře připravit a změnit organizaci práce. Budoucí zahlcenosti insolvenčních soudů lze podle něj předejít především stabilitou právního prostředí. „I horší novela jednou za pět let je lepší než smršť kvalitních novel každou chvíli,“ prohlásil Jirmásek s tím, že pokud se insolvenční zákon mění každých 17 týdnů, někdy dokonce ten samý paragraf, tak je to opravdu problém. Za nedostatečné považuje také personální zajištění soudů a značnou fluktuaci administrativního personálu. „Jako naprosto stěžejní pak vidím automatizaci administrativního procesu, aby se soudci mohli soustředit na ty zásadní věci,“ apeluje Jirmásek. Strojově čitelné formuláře, automatický přenos dat nebo centrální tisk mohou podle něj přinést značnou časovou a personální úsporu a zkvalitnit celé řízení.
Helena Sedláčková
