Ve známé kauze Bereta od počátku přípravného řízení v roce 2013 docházelo ze strany dozorující státní zástupkyně Lenky Bradáčové k účelové manipulaci s příslušností soudů. Tvrdí to žalobkyně pražského Městského státního zastupitelství Dagmar Máchová, která je v případu obžalovaná a je dočasně zproštěna funkce. Samosoudce Okresního soudu pro Prahu-východ Michal Matouš svolal na 15. října k předběžnému pojednání věci. Přestože „předběžka“ zpravidla nebývají veřejné, to v kauze Bereta bude.
Ve známé kauze Bereta, která se týká vynášení informací z trestních řízení, nařídil Okresní soud Praha-východ na 15. října veřejné předběžné projednání obžaloby. Přestože předběžná projednání zpravidla nebývají veřejné, samosoudce Michal Matouš je v kauze Bereta otevřel. V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, detektiv protikorupční policie Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.
Žalobkyně Dagmar Máchová delší dobu namítá místní nepříslušnost soudu, dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová si totiž, přestože se měla údajná trestná činnost odehrávat v Praze a okolí, nechala odposlechy povolovat u soud v Chebu. Máchová je v kauze obžalována pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a přijetí úplatku. Máchová se kvůli tomu obrátila na Vrchní soud v Praze.
Podle Máchové není Okresní soud Praha-východ místně příslušný ani k projednání obžaloby. A pokud by případně místně příslušný byl, existují podle Máchové důvody pro odnětí věci a přikázání věci soudu jinému. Máchová míní, že věcně i místně příslušný je jen některý z obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze. Společným nadřízeným soudem, rozhodujícím spory o příslušnosti Okresního soudu Praha-východ a pražskými obvodními soudy při odnětí a přikázání věci, je Vrchní soud v Praze. „Z obsahu spisového materiálu spisu vyplývá, že již od samého počátku přípravného řízení v roce 2013 docházelo ze strany dozorující státní zástupkyně k účelové manipulaci s příslušností soudů,“ namítá dle zjištění České justice Vrchnímu soudu Máchová. Chebský soud povoloval úkony až do půlky roku 2016.
Mohlo by vás zajímat
Kde se tedy uplácelo?
Šestého května 2016 pak soudkyně chebského soudu Věra Mathauserová odmítla svým vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze návrhy Bradáčové na vydání příkazů k domovním prohlídkám a k prohlídkám jiných prostor u podezřelých s odůvodněním: „Že soud již není místně příslušný dle § 18 trestního řádu s ohledem na nález Ústavního soudu z 19. dubna 2016 PL ÚS 4/14.“ Nález Ústavního soudu stanovil „správný postup“ při určování příslušnosti soudů do budoucna a neměl dopad na případy řešené do vydání tohoto nálezu, což ostatně sám Ústavní soud v závěru svého rozhodnutí konstatoval.
Postup chebského soudu podle Máchové nemá oporu v trestním řádu, protože změna soudu provádějícího procesní úkony v přípravném řízení je možná pouze za splnění podmínky v ust. § 26 odst. 2 trestního řádu, tedy pokud dojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu. „V dané trestní věci k takovému postoupení nedošlo,“ tvrdí Máchová.
Lenka Bradáčová si 9. května vybrala pro úkony přípravného řízení znovu nepříslušný soud – Okresní soud Praha východ – ke kterému podala návrhy na vydání příkazů k prohlídkám. Z odůvodnění návrhů Bradáčové na vydání příkazů podle zjištění České justice vyplývá, že příslušnost při výběru tohoto soudu se odvíjela od místa spáchání nejtěžšího trestného činu spáchaného podezřelým Pavlem Šímou, kterého se měl dopustit v celním úřadu ve Zdibech v okrese Praha-východ.
Šímovo jednání Bradáčová označila jako zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku, trestní sazba je vyšší u přijetí úplatku. V návrzích Bradáčová napsala, že celník Pavel Šíma měl převzít úplatek od Igora Gáboríka před celním úřadem ve Zdibech. V návrhu u chebského soudu ale Bradáčová Zdiby nezmínila. V původních návrzích napsala, že k předání jednoho úplatku – zapůjčení vozu – došlo v autopůjčovně na Hlavním nádraží v Praze 1 a k předání nezjištěné finanční hotovosti neuvedla místo žádné. Ani detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ve svých záznamech Zdiby neuvádějí. Zdiby se v dokumentech objevují až později a nejsou dle Máchové doloženy konkrétním důkazem. „Proto se právem domnívám, že důvodem uvedení této nepravdivé informace státní zástupkyně měla pouze přesvědčit Okresní soud Praha-východ o tom, že je místně příslušným soudem. Většina skutků… …Měla být, dle důkazů obsažených v trestním spise, spáchána na území hlavního města Prahy,“ míní Máchová.
20 povolení za dva dny
Soudkyně Okresního soudu Praha-východ, které byl spis přidělen podle Máchové návrhy Bradáčové náležitě nepřezkoumala ani věcně, ani z hlediska příslušnosti soudu. Což podle obžalované státní zástupkyně zapříčinilo, že nesprávně dovodila příslušnost zmiňovaného soudu. Navíc už znala nález Ústavního soudu, který jasně stanovil striktní dodržování zákonného určování příslušnosti soudů v přípravném řízení.
Jak ale zjistila Česká justice, soudkyně po dvou pracovních dnech po obdržení návrhů 11. května vydala 21 příkazů, když přijala verzi, že nejtěžší skutek měl být spáchán ve Zdibech. Povolení systémem Control C – Control V kopírovaly návrhy Lenky Bradáčové. Máchová namítá, že soudkyně se v průběhu dvou „pouhých dvou pracovních dnů“ nemohla náležitě seznámit s rozsáhlým spisovým materiálem, který viděla poprvé. Máchová si na to stěžovala předsedovi soudu, ale ten stížnost zamítl jako nedůvodnou s tím, že soudkyně si spis náležitě prostudovala.
Soud pro Prahu-východ není podle Máchové místně příslušný ani k projednaní obžaloby, kterou k němu Lenka Bradáčová podala v srpnu. „S ohledem na zcela zjevnou účelovost při určování místní příslušnosti soudu v přípravném řízení i při podání obžaloby se obviněná právem obává, že Okresní soud Praha-východ byl k projednání obžaloby ve společném řízení s ostatními obviněnými zvolen státní zástupkyní právě pro vstřícný přístup ke všem jejím návrhům v průběhu přípravného řízení bez toho, že by byly náležitě soudem přezkoumávány. Tato vstřícnost však nikterak neodpovídá nashromážděným důkazům ve spise a bude předmětem dokazování u nalézacího soudu,“ napsala Máchová Vrchním soudu v Praze, který žádá o rozhodnutí o příslušnosti soudu. Máchová je přesvědčena, že k projednání obžaloby bude vhodnější jiný soud mísntě rovněž příslušný. „Neboť o soudcích Obvodního soudu Praha-východ i o jejím předsedovi má pochybnosti, že zajistí v dalším řízení nestranné a zákonné projednání věci, náležitě zjistí skutkový stav a umožní uplatnění všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení v ustanovení § 2 tr. řádu, které byly systematicky a zjevně porušovány v průběhu přípravného řízení právě i za přispění tohoto soudu Praha-východ. Nelze ani vyloučit solidaritu ostatních soudců Okresního soudu Praha-východ právě při zjišťování, posuzování a odhalování nezákonností v tomto trestním řízení,“ napsala vrchnímu soudu Máchová.
Česká justice se pokusila Dagmar Máchovou kvůli podrobnostem kontaktovat. „Nebudu se k tomu vyjadřovat. Vývoj v této věci je nepředvídatelný a není vyloučeno, že se vrátí do přípravného řízení,“ sdělila Máchová České justici.
Jan Hrbáček
