Národní kriminální úřad, pracovně zastřešující pracoviště kriminální policie a vyšetřování, byl měl dle pracovně stanoveného data vzniknout 1. ledna 2021. „Nicméně o termínu vzniku rozhodnutí není. Konečný termín realizace změny bude stanoven teprve v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o všech jejích aspektech,“ odpověděl na interpelaci místopředsedy výboru ohledně vzniku kriminálního úřadu a pro bezpečnost Pavla Žáčka ministr vnitra Jan Hamáček.
V policii se mají udát zásadní změny, ale poslancům sněmovního výboru pro bezpečnost scházejí uspokojivé informace. Místopředseda výboru Pavel Žáček (ODS) kvůli tomu interpeloval na začátku září ministra vnitra Jana Hamáčka ČSSD) . Žáček chce znát podrobnosti k plánované reorganizaci centrálních útvarů, s tím souvisejícího vzniku národního kriminálního úřadu, i nového týmu policejního prezidenta, do kterého se stékají všechny informace. Žáček se ptal i na podrobné informace policejních lustracích, tedy prověrkách osob.
„Termín vzniku zastřešujícího pracoviště služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen ´zastřešující pracoviště SKPV´) je pracovně stanoven na den 1. ledna 2021, nicméně definitivně o termínu vzniku rozhodnuto není. Konečný termín realizace změny bude stanoven teprve v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o všech jejích aspektech,“ začal odpověď Žáčkovi Hamáček. Zastřešující pracoviště SKPV by podle Hamáčka mělo získat silnější kompetence ve vztahu k organizačním článkům a útvarům Policie České republiky, které se v postavení policejních orgánů podílejí na trestním řízení, než je tomu v případě dnes existujícího Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky, jenž je nyní ve vztahu k ostatním pracovištím (včetně útvarů služby kriminální policie a vyšetřování s celostátní působností) metodickým orgánem po linii operativně pátrací činnosti a trestního řízení.
Hamáček tvrdí, že konečná podoba postavení zastřešujícího pracoviště SKPV nebyla dosud stanovena. „Je však možné sdělit že cílem změny je lepší koordinace sil a prostředků Policie České republiky, která by vedla k větší ofenzivnosti a efektivitě trestního řízení. Nic se však nezmění na tom, že útvary služby kriminální policie a vyšetřování s celostátní působností povedou konkrétní trestní řízení autonomně (bez ingerence zastřešujícího pracoviště SKPV či jakéhokoliv jiného útvaru či organizačního článku Policie České republiky).
Pracovní skupina „Reforma“, jejímiž členy jsou dva představitelé soustavy státních zastupitelství, předložila policejnímu prezidentovi návrh změn, o kterých dosud nebylo v celé šíři rozhodnuto. „Stejně jako v případě jakýchkoliv jiných změn, které by byly z pohledu odborné či laické veřejnosti významné, by byly informace o nich včas uvolněny. Poskytnutí informací ve chvíli, kdy nepadlo konečné rozhodnutí, vede vždy ke spekulacím, které se projevují destabilizaci celého bezpečnostního sboru,“ upozorňuje Hamáček. O zamýšlených organizačních změnách, které se týkají služby kriminální policie a vyšetřování, je podle Hamáčka Nejvyšší státní zastupitelství průběžně informováno a má možnost se k jejich koncepci vyjadřovat.
Útlý útvar
Zřízení odboru centrální analytiky služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky (dále jen OCA) nebylo podle Hamáčka bezprostředně spojeno se vznikem zastřešujícího pracoviště SKPV, a proto jeho vznikem ani nebylo podmíněno, odpovídá ministr poslanci. Žáček se na toto ministra ptal, potože sílí obavy z úniku a zneužití dat, centralizovaných a kumulovaných na jednom místě. Cílem jeho zřízení bylo zajištění rozvoje a sjednocování výkonu analytické činnosti která je vzhledem ke stále narůstajícímu objemu i významu informací pro službu kriminální policie a vyšetřování naprosto zásadní. Rozvoj centrální analytiky jako činnosti může probíhat nezávisle na dalších plánovaných organizačních změnách.
OCA stojí na vrcholu hierarchie ostatních analytických pracovišť služby kriminální policie a vyšetřování, která jsou již zřízena v rámci krajských ředitelství Policie České republiky (a to i v rámci jejich územních odborů), vybraných útvarů služby kriminální policie a vyšetřování s celostátní působností a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky.
Vzhledem k tomu, že na centrálním analytickém pracovišti pracuje v současnosti do dvaceti osob (včetně potřebné administrativní podpory), které byly převedeny z celé řady různých policejních pracovišť, nebyla činnost ostatních analytických pracovišť z hlediska personálního negativně dotčena. „Někteří pracovníci si s sebou na centrální analytické pracoviště přinesli agendu, které se věnovali na svých původních pracovištích, a tuto dále rozvíjejí. Jedná se o agendy, které zapadají do koncepce centrální analytiky, např. výdej údajů ostatním orgánům veřejné moci,“ uklidňuje Hamáček Žáčka.
A podotýká, že už při vzniku centrálního analytického pracoviště nebylo očekáváno, že by bylo schopno veškerou jemu do budoucna určenou agendu vykonávat od samotného začátku, jelikož v některých případech jde o agendu zcela novou (např. provádění strategické analýzy potřebné pro rozhodování nejvyššího vedení policie, analýzy otevřených zdrojů nebo vyhledávání souvislostí mezi odděleně vedenými trestními řízeními). Tyto agendy jsou teprve postupně budovány, resp. dle Hamáčka rozvíjeny.
V současnosti prý tvoří největší podíl na celkové činnosti i počtu pracovníků OCA nikoli sběr, ale výdej dat. Ostatní pracovníci se věnují např. správě a rozvoji stávajících analytických nástrojů a informačních systémů, případně i jejich tvorbě či pořizování. „Centrální analytika, ať už bude začleněna v organizační struktuře policie kdekoliv, bude dále metodicky vést analytická pracoviště na ostatních úrovních řízení služby kriminální policie a vyšetřování, zpracovávat případové analýzy a v případě potřeby se bude podílet na činnosti pracovních skupin a týmů zřízených ad hoc,“ tvrdí Hamáček.
Hamáček Žáčka ujišťuje, že analytická centrála si nemá vést žádné vlastní evidence, „žádné takové zpracování údajů nebude centrální analytické pracoviště provádět“. Postavení centrálního analytického pracoviště se od ostatních analytických pracovišť neliší rozsahem údajů, k nimž má přístup, nýbrž tím, že je na vrcholu jejich hierarchie a metodicky je řídí. Dále se liší tím, že za Policii České republiky provádí výdej dat ostatním orgánům veřejné moci. „Žádné zpracování osobních údajů, které by mělo sloužit pouze centrálnímu analytickému pracovišti, probíhat nebude, a to i proto, že centrální analytické pracoviště žádné vlastní informace, které by mohlo samo zpracovávat, nemá. Obecně platí, že na shromažďování informací a jejich vkládání do policejních informačních systémů se podílejí všichni policisté, kteří se danou agendou v rámci celé policie zabývají,“ tvrdí dále Hamáček.
Lustrace jako každodenní chléb
Poslanec Žáček se ministra Hamáčka také ptal na provádění a počty lustrací, tedy prověrkly v evidentních. „Zadávání dotazů (provádění lustrací) do informačních systémů a evidencí je součástí každodenní práce každého policisty. Okruh informací, k nimž může mít policista přístup, stanoví jeho nadřízený vedoucí policista v závislosti na náplni služební činnosti policisty. Naprostou většinu informací je policista oprávněn získávat sám bez asistence jiného pracoviště a k tomu má zřízen přístup do příslušných informačních zdrojů, přičemž jimi nejsou výhradně informační systémy provozované Policií České republiky, ale i registry, evidence a informační systémy provozované jinými orgány veřejné moci (např. základní registry, evidence obyvatel, registr vozidel, registr řidičů, katastr nemovitostí, pátrací evidence mezinárodních organizací jako je např. Interpol),“ popisuje Hamáček.
Hamáček podotkl, policie provádí nejen lustrace osob, ale také jiných identifikovatelných objektů, jako jsou např. události, vozidla, adresy, zbraně atd., výhradně však v souvislosti s plněním konkrétního úkolu. Evidence přístupů (databáze logů) je vedena u každého informačního systému, kterých Policie České republiky provozuje mnoho desítek. Obecně řečeno je účelem evidence přístupů zpracování informací potřebných pro případné pozdější ověření oprávněnosti dotazu, nikoliv údajů statistických. Kvantitativní hledisko je z hlediska policie irelevantní, jelikož lustrace jsou prováděny podle aktuálních potřeb odvislých od konkrétních plněných úkolů. Neoprávněné lustrace jsou přitom meritem věci řady kauz poslední doby.
„Požadované údaje o počtu lustrací tedy nejsou k dispozici, jejich shromáždění by bylo mimořádně náročné. Získaný součet by přitom nevypovídal o celkovém počtu lustrací, protože by nezahrnoval Ilustrace provedené policisty do informačních systémů, evidencí a registrů provozovaných jinými orgány veřejných mocí,“ ospravedlňuje Hamáček, proč Žáčkovi nesdělil celkový počet lustrací.
Na otázku Žáčka: „Jaké budou důvody pro lustraci na centrálním analytickém pracovišti, kdo ponese odpovědnost za výsledek lustrace a jak bude zajištěna bezpečnost centrálního analytického pracoviště, resp. jednotlivých informačních systémů policie?“ Hamáček odpověděl takto: „Stejně jako u všech analytických pracovišť služby kriminální policie a vyšetřování i v případě centrálního analytického pracoviště platí, že důvod pro lustraci vyplyne z konkrétního plněného úkolu. V případě centrálního výdejového pracoviště je právní titul pro provedení lustrace vždy na straně orgánu veřejné moci, pro který je lustrace prováděna, a vyplývá z obecně závazných právních předpisů, o které se činnost těchto orgánů opírá. Podobně pokud by centrální analytické pracoviště provádělo např. případovou analýzu pro jiné policejní pracoviště, musela by potřeba provést
lustraci vyplynout z okolností případu, pro jehož potřeby se analýza zpracovává. Zjednodušeně lze říci, že jakékoliv analytické pracoviště, centrální analytické pracoviště nevyjímaje, provádí lustraci vždy na žádost, protože je servisním pracovištěm,“ konstatoval Hamáček.
Co se týče zajištění fyzické bezpečnosti prostor, kde je analytické pracoviště fakticky umístěno, jsou přijata bezpečností opatření, která se svým charakterem ani rozsahem nevymykají opatřením realizovaným v jiných objektech užívaných policií. Bezpečnost informačních systémů je také standardizována. „K informačnímu systému je evidence přístupů (logů), v níž jsou zaznamenávány informace o tom, kdo, kdy a z jakého důvodu lustraci provedl,“ uklidňuje Hamáček místopředsedu výboru pro bezpečnost.
Jan Hrbáček
