Poslanecká sněmovna bude v pátek projednávat vládní novelu tzv. lex covid justice II , která počítá mimo jiné omezením činnosti exekutorů. Podle soudního exekutora z Hradce Králové Martina Štiky přijde exekutor o hlavní instrumenty výkonu exekuční činnosti. Jsou obory, které i v krizi profitují, upozorňuje.
Jak vnímáte vládní návrh tzv. lex covid justice II?
Naše země se nachází ve složité situaci. Návrh změny zákona jak jej doporučil Ústavně právní výbor (omezení provedení prodeje movitých a nemovitých věcí do 28. února 2021) je likvidační pro výkon exekuční činnosti prováděné exekutory. Mám za to, že je negativním způsobem významně zasaženo legitimní očekávání věřitelů. Vymahatelnost práva bude velmi omezena na dlouhou dobu. Exekutor přijde o efektivní instrumenty výkonu exekuční činnosti. V důvodové zprávě není žádným způsobem odůvodněno datum účinnosti omezení do 28.února 2021. Vychází z predikce epidemiologické situace nebo z jakých údajů? Chybí jakékoliv zhodnocení pozitivních/negativních dopadů tzv. LEX COVID JUSTICE I na účastníky exekučního řízení. Bohužel krizová legislativa není vždycky perfektní a její smysl adresátům normy uniká, návrh zákona byl projednán v ústavně právním výboru PSP bez účasti veřejnosti, bez možnosti vyjádření odborníků. Je tedy otázkou, do jaké míry je tento průběh ústavně konformní.
Mají být ochranná opatření lex covid justice II zacílena na oblasti, kde platí restrikce (pohostinství, hoteliérství, sport a kultura) nebo plošně?
Vládní návrh je plošný. Dopadá bez rozdílu na všechny pohledávky mimo výživného, ublížení na zdraví a náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy. Já si myslím, že každý exekutor umí rozlišit sektory, které jsou restrikcemi postiženy. Já osobně nemám problém se s těmito lidmi domluvit na odložení splátek. Ovšem řadě sektorů národního hospodářství se pandemie ekonomicky nedotýká, nebo ze současné situace profitují. Tak nerozumím tomu, proč nebude možné 4 měsíce provádět prodej movitých a nemovitých věcí. Vládnímu návrhu vytýkám to, že nerozlišuje mezi těmi, na koho pandemická opatření skutečně ekonomicky dopadají. Jde nejjednodušší cestou. Přitom jak uvádíte, dnes jsou všeobecně známé sektory, které jsou postiženy. Pouze na ně by měla opatření dopadat. Plošné omezení vymáhání je výrazným zásahem do vymahatelnosti práva. Jsou také věřitelé, kteří jsou závislí na příjmech vymožených exekutorem, a ti o své příjmy bezdůvodně přijdou.
Opakovaně zdůrazňuji, že v současném exekučním řádu je zavedený institut návrhu na odklad, což je významný ochranný prostředek pro ty, kteří se dočasně bez svého zavinění, ocitnou v tíživé sociální situaci, Jedná se o konkrétní procesní prostředek, který cílí na konkrétní situaci dlužníka, nikoliv o plošné opatření, které využívají zejména dlužníci, kteří se exekucím dlouhodobě vyhýbají.
Právě tento tradiční procesní prostředek by se měl v této situaci využívat v konkrétních případech, kdy dlužník nebo jeho blízcí se v důsledku pandemických opatření nachází ve zvláště nepříznivých podmínkách a provedení exekuce by pro ně mělo zvláště nepříznivé důsledky. Mám za to, že exekutor, případně soud odůvodněnému návrhu vždy vyhoví.
Ovlivní současná situace projednání novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, která přináší zásadní změny na poli exekucí?
Já pevně věřím, že ovlivní. Že si politici konečně uvědomí, že všechny exekuce jednoho dlužníka opravdu musí vymáhat pouze jeden místně příslušný exekutor. Dnes, když je omezený pohyb, by dlužník musel v podstatě objet několik krajů, aby se dohodl se všemi „svými“ exekutory. Doufám, že přijde ve druhém čtení vládního tisku 545 kvalitní pozměňovací návrh, který krajskou místní příslušnost do okleštěného tisku 545 doplní. Dokonce si myslím, že s tím návrhem konečně musí přijít Ministerstvo spravedlnosti. Důvody pro zavedení teritoriality exekutorů mají v dnešní době takřka dvojnásobnou důležitost.
Není dostačujícím řešením chráněný účet, určený pro dlužníky v exekuci?
Chráněný účet je bezpochyby dobrý institut, pokud je legislativně správně uchopen. To bohužel o současném návrhu tvrdit nemohu. Má mnoho chyb, je administrativně náročný, v některých aspektech nepůsobí transparentně a nekalé úmysly vlastníka chráněného účtu jsou v podstatně nepostižitelné. Disproporčně působí také zúžení rozsahu možnosti postihu účtu manžela povinného na polovinu ve spojení s tím, že lze postihnout pouze jednou. Postižení bankovního účtu a srážky ze mzdy jsou nejméně invazivní způsoby exekuce. Pokud bude docházet ke snižování jejich zákonného rozsahu, budou stále častěji exekutorem voleny způsoby více invazivní (prodej movitých a nemovitých věcí).
Mohlo by vás zajímat
Jak se v době pandemie koronaviru exekutorům daří ekonomicky?
Pandemie ještě více urychluje dramaticky zhoršující se ekonomickou situaci napříč exekutorskými úřady v celé republice. Dochází k opakovanému omezování naší činnosti, navíc bez náhrady. Dochází k opakovanému snižování rozsahu možnosti postihu majetku dlužníka. Naopak se rozšiřuje spektrum povinností a administrativy opět bez náhrady, navíc pod sankcí kárného opatření. Zaregistroval jsem podstatné navýšení tarifu notářů. Ano, je to v pořádku. Ale růst inflace, průměrné mzdy, nájmů služeb a dalších ekonomických vstupů se týká všech dalších svobodných právnických profesí, exekutorů, advokátů. Odměny soudním exekutorům nebyly zvýšeny od roku 2001, naopak byly několikrát sníženy, nehledě na obrovský nárůst povinností.
Jsme jedinou právnickou profesí, které se významně omezí rozsah činnosti s tím, že nemáme možnost vykonávat jinou výdělečnou činnost. Navíc si dovolím tvrdit, že naše profese má časově nejdelší zákonné omezení činnosti vůbec – cca až 4 měsíce. Pokud vláda rozdává kompenzace, nesmí zapomenout, že náš tarif je ekonomicky dlouhodobě nedůstojný a nelze jím řádně zabezpečit chod exekutorského úřadu.
(epa)
