Ministryně spravedlnosti Marie Benešová pochybila, když uložila výtku soudkyni Okresního soudu v Chomutově (OS) Kateřině Vltavské. Vltavská, která je zároveň předsedkyní chomutovského soudu, dostala výtku za vydání trestního příkazu v případu zastupitelů Postoloprt. Benešová zváží podání kasační stížnosti.
Podle Benešové měla Vltavská okamžitě rozpoznat, že znalecký posudek, na jehož základě byla podána obžaloba, není pro posouzení viny obviněných použitelný, tomu uzpůsobit svůj postup, a tedy nevydávat trestní příkaz.
Senát Městského soudu v Praze (MS) v čele s Vierou Horčicovou však rozhodnutí ministryně zrušil, neboť ministr spravedlnosti má sice právo výtky ukládat, avšak nikoliv za postupu soudce v konkrétní věci. „Paní ministryně se důkladně seznámí s rozhodnutím MS Praha a zváží i možnost podání kasační stížnosti.,“ sdělil České justici mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Vltavská v žalobě argumentovala mimo jiné tím, že podle zákona je výtka určena pro drobná porušení procesních předpisů či při poklescích v chování. Obávala se také, že nelibost ústředního orgánu státní správy soudů by se mohla projevit i na přístupu ministerstva vůči celému jejímu okresnímu soudu. „Názor žalované, že může soudce za jeho rozhodovací činnost sankcionovat sama, a to na základě vlastní úvahy prostřednictvím uložení výtky, nelze akceptovat, neboť je s výše uvedenými ústavními principy v rozporu. Pokud by ministr spravedlnosti mohl sám kontrolovat, jestli soudci v konkrétních případech rozhodují v souladu se zákonem, došlo by tím k obcházení systému opravných prostředků i smyslu kárného řízení před nezávislým kárným senátem, což by způsobilo nepřípustné vychýlení z rovnováhy mezi mocí výkonnou a mocí soudní,“ konstatuje se v rozhodnutí MS.
Jakkoliv je výtky nejnižším možným disciplinárním opatřením, může mít vliv na pověst soudce, jeho další kariéru a také na případný regres, tedy možnost vymáhat po soudci škodu.
Mohlo by vás zajímat
„Pokud by městský soud připustil uložení výtky ministryní spravedlnosti za rozhodnutí v konkrétní trestní věci, došlo by k porušení principů nezávislosti soudců, jak byly shrnuty výše. Vážně by přitom hrozilo nebezpečí, že postup žalované vyvolá ve veřejnosti obavy, zda na rozhodování soudců není vyvíjen politický tlak. To platí tím spíše, že žalovaná přistoupila k udělení výtky za rozhodnutí soudce ve věci, kde byli obviněnými politici včetně poslance Poslanecké sněmovny,“ uvedl dále MS.
Podle zjištění České justice za selhání v případu Postoloprty nebude postižen ani lounský soudní znalec Jiří Vaněk, jehož vadný posudek stal u zrodu celého případu. Jak České justici předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová, správní řízení s ním bylo v květnu zastaveno z důvodu prekluze.
Správní řízení s Vaňkem inicioval u tehdejšího předsedy Luboše Dörfla v říjnu 2019 vedoucí Krajského státního zastupitelství V Ústí nad Labem Radim Kadlček. Právě v nekvalitním a neodborném posudku znalce Vaňka spatřoval vedoucí KSZ celý problém.
Ministryně Benešová podala v případu Postoloprty celkem dvě kárné žaloby, a to na dozorovou a dohledovou státní zástupkyni. Kárný senát obě státní zástupkyně kárné žaloby zprostil. U dozorové státní zástupkyně Radky Pavlišové však zároveň konstatoval, že její postup byl na samé hranici kárného provinění.
Petr Dimun
