Teritorialita, povinné zálohy, či zastavování nedobytných exekucí, To byla hlavní témata, která zazněla na jednání podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení 2. září 2020. Výbor mimořádně jednal na návrh předsedy Marka Výborného veřejně. Ukazuje se, že na zásadní prvky novely OSŘ a EŘ existují ze strany odborné veřejnosti i po čtrnácti měsících, co ji do sněmovny poslala vláda, zásadně odlišné názory a že nesystémové zásahy do exekučního řádu mohou výrazně ztížit vymahatelnost práva a přinést další problémy.
„Exekuční řízení má být jednoduché, efektivní a rychlé,“ konstatoval člen prezídia Exekutorské komory Martin Tunkl. Novelizace z něj postupně čím dál tím více dělají proces zdlouhavější a dražší. Kritizoval rovněž další zvyšování nezabavitelných částek s odvoláním na dopady koronavirové krize, protože od jejího počátku splácejí dlužníci stejně jako před ní. Varoval před dalšími novelami Exekučního řádu, kterých je už více než padesát. „Měli bychom přestat exekuční řízení nadále zaplevelovat.“
Exekutorská komora dlouhodobě deklaruje odmítavé stanovisko k zásadní navržené změně, kterou je princip označovaný jako „sněhulák“. Toto pravidlo se řídí zásadou koncentrace řízení a podle Komory by způsobilo řadu komplikací dlužníkům i věřitelům. Systém odmítají i neziskové organizace a odborná veřejnost. Hrozil by vznik velkých exekutorských úřadů, profitovaly by z něj zejména služebně nejstarší exekutoři, protože z důvodu vysokého počtu historicky zahájených exekucí by tak měli nárok i na nejvyšší počet nově zahájených.
Navrhované restrikce v oblasti mobiliárních exekucí by podle Komory zase sebraly soudním exekutorům poslední možnost, jak vymáhat dlužné částky od solventních dlužníků, kteří se umí vyhýbat svým povinnostem díky znalostem nepřesností v zákoně. Stejný názor zastávají i zástupci Svazu českých a moravských bytových družstev, kteří mohou z praxe potvrdit, jak složité je tyto povinné postihnout.
Pozměňovací návrhy k novele řeší i reformu tzv. marných exekucí, tím se rozumí případů, kdy po dobu 3 let nebylo nic vymoženo. „Jakékoliv zastavení starších exekucí určitě pomůže mnoha dlužníkům. Je však potřeba přesně definovat jejich rozsah, podmínky zastavení a pokračování ve vymáhání, jinak se z toho zase stane jen další podpora možnosti zadlužovat se do budoucna,“ dodává prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.
Podle Filipa Hanzlíka z České bankovní asociace je problematické stanovení výše povinných záloh, které by měly být řádově nižší. Z diskriminační označil fakt, že od státu nebude smět exekutor zálohy požadovat. Hanzlíkovi se nelíbí ani povinné zastavování bezvýsledných exekucí po třech letech, lhůtu by prodloužil na pět let. Vyslovil se rovněž pro to, aby se mohly nedobytné dluhy snáze odepisovat. ČBA podporuje chráněný účet, varuje ale před jeho zneužitím. Současně podaný návrh podle něj je ale absurdní, a problém jenom prohlubuje.
„Teritorialita je zásadním opatřením, jak zabránit dluhové pasti,“ řekl při svém vystoupení Ondřej Závodský z NFPK. Připomněl, že dnes existuje půl miliónu občanů, kteří mají tři a více exekucí, což je neřešitelná situace. Zmínil rovněž, že teritorialita je podle něj opatřením proti korupci. „Exekutor nemá konkurovat jiným. Současný systém je parodií na výběr exekutora.“
Opačný názor vyslovil prezident ČAV Pavel Staněk. Pokud je podle něj exekutor pod tlakem svobodného výběru, je efektivnější. Odstranění konkurenceschopnosti povede ke snížení efektivity práce exekutorů a vymahatelnosti. Vyslovil se rovněž pro zjednodušení odpisů s tím, že věřitel musí žalovat i dluh, o kterém ví, že je nedobytný.
Místopředseda ČAK Robert Němec připomněl, že většinu problémů s exekucemi se již podařilo vyřešit, a patří minulosti. „Ať již šlo o snížení advokátních paušálů, rozhodčí řízení či zákon o spotřebitelských úvěrech. Pro další změny není žádný rozumný důvod.“
Varoval i před zavedením teritoriality a dalšími změnami, které mohou podle něj vést ke snížení vymahatelnosti a podlomení práv věřitelů. „Obávám se, abychom s vaničkou nevylili i dítě.“
Problém s délkou exekučních řízení není v nedobytnosti pohledávek, ale v omezování pravomocí exekutorů, míní přerovský exekutor Lukáš Jícha. „Čím více se reguluje, tím déle řízení trvá, Čím více se omezují různé způsoby exekucí, tím déle bude trvat splácení dluhů.“ Dostáváme se tak podle Jíchy do kruhu, protože nastupuje povinné zastavování exekucí, které je vázáno pouze na délku řízení, takže se budou zastavovat i exekuce, které by jinak mohly být úspěšné.
Teritorialita nepřispěje ke snížení počtu dlužníků, tvrdil ve svém vystoupení Jan Rathouský z EÚ Brno – město. Ocenil naopak návrh takzvaného milostivého léta, kdy by měl dlužník zaplatit pouze jistinu, a ne příslušenství. Vyslovil se i pro trestně právní liberaci odpovědných osob ohledně jejich případného stíhání, pokud by nepostupovaly s péčí řádného hospodáře a nežalovaly zjevně nedobytné pohledávky, stejně tak i pokud by náklady na vymáhání přesáhly výši dluhu. Polemizoval i s tvrzením o korupci exekutorů s tím, že žádný nebyl kvůli ní kárně postižen, ni trestně stíhán.
Jan Plaček z VŠE připomněl ve svém příspěvku studii k teritorialitě, kterou si před časem nechal vypracovat bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který ji díky ní na čas opustil. Podle něj je zásadní dostat dlouhodobé dlužníky z exekucí do insolvencí, a zaměřit se na elektronizaci celého řízení, čímž by odpadly náklady. Varoval rovněž před dopady teritoriality v různých regionech Čech, kdy většina exekucí se soustředí v severních Čechách, zatímco například ve středních Čechách tolik exekucí není. „Budeme tak řešit ekonomiku exekutorských úřadů.“ Upozornil rovněž na to, že exekutoři jsou regulováni, na rozdíl od vymáhacích agentur.
Podle exekutora Martina Štiky, mluvčího Platformy za teritorialitu, trh do exekucí nepatří. „Exekutor je orgán veřejné moci nadán významnými rozhodovacími pravomocemi a podle zákona má být striktně nestranný a nezávislý. Je nepřípustné, aby vstupoval do jakékoliv klientelistické vazby s oprávněným. V roce 2001 určitě nebyl sledovaný záměr zákonodárce, aby v roce 2020 drtivou část všech exekucí vymáhalo několik málo vybraných exekutorů.“ Ve prospěch teritoriality podle něj dále hovoří geografické hledisko, kdy 80 % povinných, kteří mají trvalý pobyt na obecním úřadě, se fakticky zdržují v témže kraji.
Jak projednávání novely dopadne, je nyní velmi nejisté. Původní návrh z pera Ministerstva spravedlnosti je totiž již teď připomínkován 30 pozměňovacími návrhy z nichž mnoho jde zcela proti sobě.
Dušan Šrámek
