Varování před rizikem infiltrace a využití neziskových organizací pro praní špinavých peněz, podporu a financování terorismu vydalo ministerstvo vnitra. Neziskovky nedémonizujeme, jejich záslužnou činnost nepodrýváme, účelem je pomoc v prevenci, uvádí k tomu vnitro. Obnosy peněz pro školy či zajištění vody v rizikových oblastech mohou být i bez vědomí neziskovky zneužity teroristy. Zločinem je i výpalné jako podmínka lékařské pomoci. V ČR může dojít k využití neziskovek k verbování, setkávání teroristů a k přípravě terorismu, uvádí resort.
Ohlašovací povinnost vůči státnímu zastupitelství, policii a Finančně analytickému úřadu platí i pro sektor nevládních organizací, upozorňuje vnitro v třicetistránkovém materiálu.
Materiál doplněný letákem vydal odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra a na konci srpna ho projednala Rada vlády pro nestátní a neziskové organizace. „Přestože nevládní neziskové organizace vykonávají pro společnost mnoho užitečných činností, mohou být zneužity také k financování nebo jiné podpoře terorismu. K tomu může dojít i bez vědomí samotné organizace a je proto třeba této oblasti věnovat náležitou pozornost,“ uvádí k tomu Rada vlády.
Češi v rizikových oblastech to vědí
Obecně existuje riziko zneužití pro terorismus a jeho financování u těch neziskovek, které operují v rizikových oblastech, v oblastech zájmu teroristů, nemají transparentní strukturu řízení ani kontroly finančních toků, dárců, zaměstnanců nebo partnerů, neplní zákonné povinnosti, nespolupracují se státní správou a pracují s velkými obnosy peněz, vyplývá z materiálu. Českých neziskovek se to v drtivé většině netýká, dodává současně ministerstvo vnitra. „Nutno dodat, že podle dostupných informací většina českých NNO, které působí v konfliktních oblastech, vykazuje dostatečné povědomí o rizicích financování terorismu a má také vcelku robustní systémy řízení rizik,“ uvádí se v materiálu.
Přesto v brožuře zaznívá několikrát varování i pro neziskovky působící jen v České republice, a to před jejich nevědomým zneužitím pro zločinecké účely.
Podle materiálu mohou být takto zneužity i výcvikové a výukové programy, pro přímou podporu terorismu mohou být přes neziskovku legalizovány finanční prostředky, například jejich defraudací sympatizanty terorismu mezi zaměstnanci nebo partnery. „V případech, kdy se nejedná o úmyslné jednání pracovníků NNO, nebude se dle českého trestního práva zpravidla jednat o trestných čin, neboť trestné činy spojené s terorismem vyžadují úmyslné zavinění. Přesto může mít nedostatečně obezřetné jednání ze strany pracovníků NNO velmi negativní dopady,“ uvádí brožura.
V oblastech konfliktů pak vnitro popisuje jako jeden z hypotetických příkladů výpalné nebo sdílení peněz jako podmínky pro přístup do oblasti nebo výměnou za umožnění lékařské pomoci.
Když neziskovka poskytuje krytí terorismu
Následně materiál uvádí metody, jakými se zločinci dostávají do struktur neziskových organizací a k jejich penězům. Prvním příkladem je napojení na teroristickou entitu, kdy jí neziskovka i nevědomě předává informace, poskytuje jí krytí a je s ní dokonce personálně propojena, zatímco teroristé předstírají, že jsou vhodnými prostředníky v oblasti konfliktu.
Další způsob je zneužití pověsti a výsledků nevládní organizace, kdy teroristé vydávají úspěchy neziskovky za své, vybírají jejím jménem peníze a využívají ji i k verbování. Nebo rovnou založí falešnou nevládní organizaci a pod rouškou poskytování humanitární pomoci legalizuje výnosy z kriminální činnosti.
Podle materiálu může dojít i k „nepřátelskému převzetí“ neziskové organizace, a to příchodem většího množství členů, kteří hlasují pro změnu směřování. A v neposlední řadě dojde k odklonění prostředků: „NNO poskytuje pomoc na území, jež je jinak ovládáno teroristickou organizací. Jelikož tamní civilní obyvatelstvo trpí následky konfliktu, je třeba poskytnout pomoc na místě. Teroristická organizace si však podmiňuje umožnění vstupu do vesnic a poskytování pomoci výpalným, např. v podobě finančního úplatku nebo odběrem části humanitární pomoci, která je určena pro místní populaci,“ popisuje vnitro mechanismus výpalného jako podmínky pomoci.
Pozor na sankční seznamy
Jak upozorňuje materiál, některé varianty se mohou týkat i českých neziskovek působících výhradně v České republice. Jde o jejich využití pro verbování, setkávání teroristů a přípravu teroristických činů. „Dochází ke zneužití prostor, vybavení, financí, či činnosti NNO k vytvoření zázemí pro verbování za účelem terorismu, setkávání teroristických entit, či přípravy materiálu pro vykonání teroristických činů. Tato varianta se může týkat i NNO působících výlučně v Česku,“ uvádí se v materiálu.
Jak tato rizika eliminovat? Podle vnitra jedině zavedením vnitřních pravidel, jasným mandátem, jasným distancováním se od zločinecké činnosti, transparentním nakládáním s financemi, pravidlem čtyř očí, audity, kontrolními seznamy, pravidlem poznej svého klienta, zveřejňováním informací.
Především je důležitá práce se sankčními seznamy, uvádí vnitro: „Mezinárodní sankce jsou jedním z ,měkkých´ nástrojů, díky nimž je možné vyvíjet tlak na dané aktéry bez použití síly. Současné sankční režimy jsou tzv. cílené, což znamená, že se vztahují jen na vymezené (nejčastěji v příloze vyjmenované) osoby, subjekty, služby, zboží nebo technologie. Ze sankcí může být udělena výjimka pro humanitární činnost, aby sankcemi netrpělo řadové obyvatelstvo. NNO se ohledně rozsahu výjimky a žádosti o ní mohou obrátit na FAÚ, který je vnitrostátním koordinátorem pro provádění mezinárodních sankcí,“ uvádí vnitro v rozsáhlé pasáži věnované sankcím.
Podle ministerstva vnitra je rovněž podstatné využívání bezpečných platebních kanálů, kontrola dárců, spolupracovníků a dodavatelů i kontrola včetně té namátkové příjemců pomoci na místě.
Neziskovky mají ohlašovací povinnost jako každý
V závěru materiál upozorňuje neziskovky na legislativu a zákonnou ohlašovací povinnost: „Z výše uvedeného vyplývá pro NNO zákonem stanovená povinnost, jestliže se hodnověrným způsobem dozví skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo ke spáchání trestné ho činu financování terorismu podle § 312d trestního zákoníku, učinit o tomto bez odkladu oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu. V případě nesplnění této povinnosti se vystavuje možnosti postihu za neoznámení trestného činu podle § 368 trestního zákoníku, případně některému ze způsobů trestní součinnosti ve vztahu k trestnému činu financování terorismu podle § 312d formou návodu, pomoci, nebo organizátorství.“
Kromě povinnosti k orgánům činným v trestím řízení mají neziskovky ohlašovací povinnost ještě k Finančnímu a analytickému úřadu, a to podle AML zákona: „Další legislativou v této oblasti je zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen ,AML´ zákon) a zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí (dále jen ,sankční zákon´). V souladu s těmito zákony spadá v ČR prevence praní peněz, financování terorismu a vnitrostátní koordinace při aplikaci mezinárodních sankcí do gesce FAÚ, který je samostatným správním úřadem s funkcí finanční zpravodajské jednotky ČR,“ uvádí k tomu vnitro.
Shoda dárců a příjemců s protiteroristickými seznamy
Podle AML zákona mají povinné osoby povinnost identifikovat klienta nakládajícího s hotovostí deset tisíc eur včetně součtu plateb. FAÚ také přijímá oznámení o jiných podezřelých okolnostech: Mezi tyto situace náleží shoda donora, příjemce, prostředníka, spolupracovníka nebo jiné ze stran závazkového vztahu nebo jejího skutečného majitele s protiteroristickými seznamy jiných jurisdikcí.
„Současně platí, že oznámením vůči FAÚ není dotčena oznamovací povinnost, kterou má ve vztahu k nejzávažnějším trestným činům každý a je třeba ji učinit vůči státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu,“ zdůrazňuje v samém závěru ministerstvo vnitra.
Irena Válová
