Poslanci Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV) ve středu na uzavřeném jednání schválili změny v návrhu zákona o soudech a soudcích. Tou hlavní je, že mandát místopředsedy soudu zaniká do tří měsíců po zániku mandátu předsedy soudu. Schválen byl také návrh, který ruší přísedící u okresních soudů v pracovněprávních sporech.

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) předložilo návrh zákona o soudech a soudcích, který by zaváděl tzv. manažerský model řízení soudu, kdy by si nový předseda soudu mohl vybírat svůj tým místopředsedů ihned, neboť mandáty stávajících místopředsedů by zanikly s předchozím předsedou.

Tzv. manažerský model upřednostňuje ministerstvo oproti modelu nezávislých místopředsedů, neboť předsedové soudů nesou odpovědnost za chod soudu a měli by tedy mít možnost si vybrat svůj tým pro správu soudu.

V reakci na pochybnosti ohledně možného bezvládí na soudech byl předložen ve spolupráci s MSp pozměňovací návrh předsedy PS Radka Vondráčka (ANO). Ten by umožnil dosavadním místopředsedům působit ve funkci ještě další tři měsíce.

Mohlo by vás zajímat

Místopředsedové ve výběrových řízeních?

Poslanec Dominik Feri (TOP09) oproti tomu navrhl, aby byl zachován stávající stav a zcela novou koncepci přinesli předseda ÚPV Marek Benda (ODS) s exministryní Helenou Válkovou (ANO). Ti navrhli, aby mandát místopředsedů nebyl vázán na ten předsednický a navrch byli místopředsedové vybíráni taktéž ve výběrových řízeních.

Poslankyně Válková to odůvodnila tím, že je zde u nových předsedů soudů někdy tendence upřednostňovat loajalitu před odborností a tzv. manažerský model označila za model loajality. Podle Válkové není situace v justici zralá na to, aby se tak radikální změna zavedla. Spolupředkladatel návrhu, Marek Benda, se přihlásil k tomu, že je spíše stoupencem „nemanažerského“ přístupu a kloní se k tomu, aby místopředsedové soudů byli samostatní funkcionáři, jakkoliv není příznivcem výběrových řízení.

V následné diskusi někteří poslanci upozorňovali na to, že může vzniknout problém s rozmělněním odpovědnosti v případě, že místopředsedové budou nezávislými funkcionáři. Poslanec Tomáš Kohoutek (ANO) uvedl příklad svého zesnulého otce, dlouholetého předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem, s nímž často prožíval některé události a proto ví, že by dal přednost manažerskému modelu, kdy by si mohl vybrat své místopředsedy. „Vím, jak byl šťastný, když si po roce 2008 mohl vybrat místopředsedkyni pro insolvenční úsek, které důvěřoval a na kterou se mohl spolehnout,“ zavzpomínal Kohoutek.

„Normální“ ministr spravedlnosti

Naopak podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) není důvod na stávajícím stavu nic měnit. Normální svět je podle něj ten, v němž nesou za výběr a jmenování předsedů soudů odpovědnost dva lidé, tedy ministr spravedlnosti a prezident republiky. „Normální“ ministr spravedlnosti se podle Blažka kandidáta na předsedu soudu má zeptat, koho si chce vzít za místopředsedy a pokud s nimi nebude souhlasit, tak kandidáta předsedou nejmenuje či jej nenavrhne ke jmenování prezidentovi. „Chytrý předseda si vezme loajálního odborníka, pitomec loajálního blba,“ reagoval Blažek na předchozí úvahy Válkové.

V následném hlasování pak získal podporu návrh předsedy Vondráčka, tedy modifikovaný manažerský model, kdy by si předseda mohl vybrat místopředsedy soudu s tím, že ti stávající by měli tříměsíční „přechodové“ období. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek však na ÚPV avizoval, že ve druhém čtení přijde s návrhem, který by kombinoval oba přístupy: tedy aby i v tomto případě musel předseda soudu vybírat nové místopředsedy ve výběrovém řízení.

Poslanci také schválili všemi hlasy, proti vůli MSp, aby nadále neměli předsedové soudů možnost bezvýhradně zavádět kontroly advokátů při vstupu do soudních budov. Odhlasovali i to, aby pětiletou praxi pro vstup do soudcovského stavu neměli jen státní zástupci, ale také notáři, exekutoři a advokáti. Ti by podle původního ministerského návrhu museli mít praxi desetiletou. Akceptovali velkou většinou i návrh Dominika Feriho, který ruší laické přísedící v pracovněprávních sporech.

Petr Dimun