Městský soud v Praze potvrdil předběžné opatření, kterým se České advokátní komoře (ČAK) nakazuje odstranit z webu některé části článku, kterým Komora varovala před vinklářstvím webu Indoc. Komora podle soudu článkem o Indocu s ikonou zloděje s pytlem na zádech bere spravedlnost do svých rukou, když orgány činné v trestním řízení selhávají, a bez respektu k presumpci neviny. ČAK bude ve sporu pokračovat, neboť pro vyhodnocení protiprávního jednání Indocu nepotřebuje úřední rozhodnutí, napsala Komora v reakci na rozhodnutí soudu.
O sporu České advokátní komory, který začal nesmlouvavým bojem proti vinklářství s použitím nevybíravých výrazů a zavedením rubriky Deska (Ne)cti Pozor na právní šmejdy!, kam Komora zařadila rovněž web Indoc, Česká justice opakovaně informovala.
Web sdružení Indoc v reakci na Komoru podal návrh na předběžné opatření se zákazem publikování článku a rovněž se vyjádřil k jednání Komory. Podle webu Indoc advokáti usilují o monopol a také se mstí, a tím ohrožují osobnostní práva a dobrou pověst Indocu. Advokát Tomáš Sokol naopak za Českou advokátní komoru uvedl, že v rámci garantované svobody slova a šíření informací má právo na názor každý.
Čtěte také: Blog předsedy ČAK Vladimíra Jirouska: Monopol založený zákonem
Městský soud v Praze však 13. srpna 2020 předběžné opatření s částečnými úpravami usnesením potvrdil. Komora o tom informuje na svém webu, kde rovněž zveřejnila usnesení Městského soudu v Praze v úplném znění.
Komora nerespektuje presumpci neviny kvůli bezzubosti práva
Jak vyplývá z usnesení Městského soudu v Praze, také soud shledal rozhodnutí v kolizi různých práv za stěžejní: „Za stěžejní odvolací soud považuje otázku řešení kolize svobody projevu (a práva na informace) na straně jedné a ochrany osobnosti na straně druhé,“ stojí v usnesení.
„Otázka neoprávněného poskytování právních služeb je bezesporu závažnou otázkou veřejného zájmu a diskuse o ní jistě přípustná, nikoli však jakákoli,“ uvedl dále Městský soud v Praze.
Podle soudu existuje už v článku České advokátní komory rozpor, když tvrdí, že web Indoc je podezřelý z neoprávněného podnikání, ale současně píše, že sleduje, k čemu orgány činné v trestním řízení dospějí. „Současně se odpůrkyně ani nezdráhá uvést navrhovatele podnikající jako sdružení INDOC na Desce (ne)cti s podtitulem Pozor na právní šmejdy! s ikonou zloděje s pytlem peněz na zádech. Čtenář tak musí získat celkový dojem, že navrhovatelé nejsou jen podezřelí, ale že jsou pachateli. Odpůrkyně tak sama navrhovatele odsuzuje, bere spravedlnost do svých rukou, bez respektu k presumpci neviny,“ uvádí v usnesení doslova soud.
„Ani se takovým záměrem netají. V Článku 2 tyto své kroky a tento svůj záměr zdůvodňuje s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu bezzubostí práva a nečinností policie (které se nechce pro účely posouzení skutku neoprávněného podnikání prokazovat takovou ptákovinu, že právní služby jsou poskytovány soustavně a za peníze), jakož i tím, že ani po přijetí novely zákona o advokacii v roce 2017, ke které došlo přičiněním odpůrkyně a při které bylo doplněno ustanovení § 52d [podle § 52d odst . 1 písm. a) se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dopustí přestupku tím, že poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst.,“ pokračuje v odůvodnění soud.
S odkazem na NS: Živnostenský zákon je oprávnění k právním službám
Naopak navrhovatelé podle Městského soudu v Praze „osvědčují (příloha 9), že orgány činné v trestním řízení se jejich činností jako neoprávněným podnikáním opakovaně zabývaly se závěrem, že zde nejde o neoprávněné podnikání a že činnost je vykonávána na základě živnostenských oprávnění a nejde o právní služby podle zákona o advokacii, jakož i to (příloha 11), že Policie ČR usnesením ze dne 27. března 2013 odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu neoprávněného podnikání, kterého se činností v rámci sdružení INDOC měla dopustit navrhovatelka c), kdy orgán činný v trestním řízení uzavřel s odkazem na usnesení Nejvyššího soud u č. j. 5 Tdo 209/ 2011-35, že zvláštním právním předpisem ve smyslu § 2 odst. 2 zákona o advokacii, na základě kterého vzniká oprávnění poskytovat právní služby, je i živnostenský zákon“.
V citovaném předmětném rozhodnutí šlo podle usnesení o poskytování právních služeb realitní kanceláří. Městský soud v Praze k tomu dále dodává: „Odvolací soud k tomu podotýká, že v rozhodnutí v jiné věci (5 Tdo 1406/2014) Nejvyšší soud konstatoval, že přestože zastupování v řízení před správními orgány je nepovinné a zmocněncem nemusí být výslovně advokát a ani není vyloučeno opakované zastupování stejnou osobou, nic to nemění na tom, že jde-li o právní služby poskytované soustavně a za úplatu, pak je jejich výkon zákonem o advokacii svěřen specifickým subjektům. Popsané jednání tak může za splnění všech zákonných podmínek naplňovat znaky přečinu neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. Zákoníku.“
Když OČTŘ selžou, nelze vzít právo do vlastních rukou
Poté se soud vrací zpátky k případu Indoc, který navrhl zásah proti advokátní komoře: „Každopádně ve vztahu k navrhovatelům žádné takové odsuzující rozhodnutí neexistuje a odpůrkyně to nesporuje (přičemž je zřejmé, že navrhovatelé na trhu působí již řadu let) a je třeba v souladu s ústavními zásada mi ctít presumpci jejich neviny. Tu Články svým vyzněním nerespektují,“ uvádí soud.
„Zásah je zde o to vážnější, že je na stránkách odpůrkyně jako autority, u které lze očekávat úctu k právu a jejíž prohlášení tak má z povahy samé větší dopad než sdělení jiných subjektů. Je tedy způsobilé vyvolat závažnější újmu (připomíná se, že odpůrkyně uzavírá, že navrhovatelé porušují zákon, hovoří o klientech navrhovatelů; jako o obětech a že rozhodně nikomu nedoporučuje si od nich nechat radit či dokonce se ve své právní věci zastupovat). Vážnost zásahu do osobnostních práv navrhovatelů umocňuje kontext Článků, který ve své podstatě vyzývá k braní spravedlnosti do svých rukou, když orgány činné v trestním řízení selhávají,“ uvádí doslova Městský soud v Praze ve svém usnesení, v jehož závěru odůvodňuje, které pasáže článku České advokátní komory nadále ČAK nesmí publikovat.
ČAK: Na hodnocení protiprávního jednání nikdo nepotřebuje razítko
Jak vyplývá ze stanoviska, které k rozhodnutí soudu zveřejnila Česká advokátní komora, na jejím právním názoru se nic nezměnilo: „V této souvislosti ČAK sděluje, že ve sporu bude pokračovat, neboť se domnívá, že k tomu, aby někdo hodnotil jednání někoho jiného jako protiprávní, nepotřebuje úřední rozhodnutí o tom, že takovým jednáním byl spáchán přestupek nebo trestný čin,“ uvádí Komora na svém webu.
„Česká advokátní komora se domnívá, že to, co osoby vystupující pod adresou INDOC uvádějí jako svoji činnost spočívající v právním poradenství a zastupování před ÚOHS, je poskytováním právní služby nad rámec běžné občanské výpomoci. A k tomu nejsou tam uvedené osoby, jež nejsou advokáty, oprávněny. Činí-li tak opakovaně a za úplatu, mohlo by jít o přestupek nebo o trestný čin. To ale musí posoudit příslušné orgány,“ stojí v prohlášení které k tomu vydala Komora.
Irena Válová
