Rampula k případu Postoloprty: Vadný výkon dozoru a následné zastupování obžaloby může představovat trvající kárné provinění

Podle advokáta Vlastimila Rampuly bude mít rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci Postoloprty významný dopad do praxe především dozorových státních zástupců. Bývalý vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) Rampula, který v případu úspěšně zastupoval dohledovou státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (KSZ) Ivetu Bollovou, zároveň poukazuje na rozpor mezi množstvím informací, která měla nadřízená státní zastupitelství na straně jedné a absencí kontrolní činnosti z jejich strany na straně druhé.

Co zásadního přineslo z vašeho pohledu pro praxi dozorového státního zástupce ve fázi přípravného řízení rozhodnutí kárného senátu ve věci Postoloprty?
Nejvyšší správní soud jako soud kárný konstatoval možnou kárnou odpovědnost státního zástupce za nedostatečný výkon dozoru v přípravném řízení, pokud bude mít za následek navození a udržování protiprávního stavu. Za navození takového protiprávního stavu kárný soud označil i situaci, kdy státní zástupce rozhodující o stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání nereaguje na jeho stížnostní námitky a přes evidentní nedůvodnost usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost zamítne. Za udržování protiprávního stavu způsobeného nedůvodným zahájením trestního stíhání pak kárný soud označil situaci, kdy dozorový státní zástupce nenapraví protiprávní stav např. zrušením usnesení o zahájení trestního stíhání nebo zastavením trestního stíhání, a navíc za takového stavu podá obžalobu k soudu. Velmi významné je vymezení kárného provinění spočívajícího v nedůvodném zamítnutí stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání a následném vedení nezákonného trestního řízení jako trvajícího deliktu. Vadný výkon dozoru v přípravném řízení a následné zastupování obžaloby před soudem totiž podle kárného soudu může představovat trvající kárné provinění, které je ukončeno až procesním úkonem dozorového státního zástupce, kterým protiprávní stav odstraní nebo navrhne odstranit. Teprve až od toho okamžiku pak počne běžet dvouletá objektivní lhůta pro zánik odpovědnosti státního zástupce za kárné provinění.

Jaké dopady to bude mít rozhodnutí kárného senátu na výkon funkce státního zástupce ve fázi řízení před soudem?
Nejvyšší správní soud konstatoval, že státní zástupce může být kárně odpovědný i za nedůvodně podanou obžalobu. Na tom dle kárného soudu nemůže nic změnit ani situace, kdy na základě takto nedůvodně podané obžaloby vydá soud trestní příkaz. Soud se totiž v takovém případě, kdy vůbec neměla být státním zástupcem podána obžaloba, může také dopustit kárného provinění.

Bude mít rozhodnutí vliv i na výkon dohledu?
Nevyšší správní soud odpovědnost dohledového státního zástupce v dané věci neřešil pro opožděnost podaného kárného návrhu ve vztahu k dohledové státní zástupkyni. Obecně ale konstatoval, že i státní zástupce při výkonu dohledu se může dopustit kárného provinění, pokud v rámci výkonu dohledu řádně nereaguje na podateli důvodně vytýkané nedostatky v postupu dozorového státního zástupce a nepřijme příslušná opatření vůči dozorovému státnímu zástupci.

Mohlo by vás zajímat

ÚS odmítl stížnost muže, jenž chtěl mít na občanském průkazu fotku s úsměvem

Kárný senát neshledal v postupu VSZ v Praze a NSZ v Brně v tomto případu žádná pochybení. Souhlasíte s těmito závěry?
Nejvyšší správní soud v dané věci konstatoval, že odpovědnost nadřízených státních zastupitelství, tj. VSZ a NSZ, resp. jejich státních zástupců, je odvislá od množství a zejména obsahové kvality informací, kterými při své činnosti o postupu podřízených státních zastupitelství disponují. Pouhé vyžadování informací těmito státními zastupitelstvími od podřízených státních zastupitelství o jejich postupu v konkrétních věcech je za případná pochybení při výkonu dozoru či dohledu nečiní odpovědnými. Pak si ale kladu otázku, k čemu jinému, samozřejmě mimo evidenční činnost, by tyto informace měly být vyžadovány a využívány než ke kontrolní činnosti, která sebou logicky nese i odpovědnost státního zástupce, který takové informace vyžaduje. Navíc v tomto případě bylo množství informací poskytovaných dozorovou i dohlednou státní zástupkyni na VSZ i NSZ skutečně enormní.

Petr Dimun