Nápad oddlužení na soudy zůstává v roce 2020 průměrný a stabilní. Do konce srpna bylo podáno 17.208 návrhů na povolení oddlužení. Bude-li nápad pokračovat stejným tempem i do konce roku, celkový počet nepřesáhne 26.000, což jej v historickém srovnání zařadí mezi průměrné roky. Nápad nových věcí se dokonce snižuje. Obavy, že oddlužovací novela insolvenčního zákona zahltí soudy tak, že budou čelit kolapsu, se tak nenaplnily.
Tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona platí již přes rok. Odborníci při jejím schvalováním varovali před náporem nových dlužníků, které soudy nebudou zvládat. Tyto obavy se však nenaplnily. Insolvenční soudy již šestý měsíc po sobě dokonce schvalují více oddlužení, než kolik jich nově napadá. „Důvodem je pochopitelně určitá setrvačnost a doba, kterou zabere vyřízení úvodních fází insolvenčního řízení. Ve výsledku se ale dá říci, že prvotní nápor na insolvenční soudy po přijetí oddlužovací novely insolvenčního zákona v červnu 2019 ustal,“ vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Zdá se rovněž, že vylepšený elektronický formulář návrhu na povolení z ledna 2020 oddlužení snížil chybovost jeho vyplňování, což snížilo administrativní zátěž insolvenčních soudů při výzvách k opravě či doplňování, ale i snížilo počet odmítaných podání.
Zpočátku sice zájem skokově vzrostl, pak se ale situace začala vracet zpět k novému normálu, který nyní představuje zhruba 2 200 insolvenčních návrhů měsíčně. Svou roli v tom samozřejmě sehrála i stávající pandemie, která na čas sepisování insolvenčních návrhů téměř úplně zastavila. Kromě toho také umožnila odklad splátek, mimořádné moratorium nebo odklad na povinné podávání návrhů.
Soudy insolvenční úseky posílily
Množství nápadu a zatížení insolvenčních úseků se také liší v krajích. „Od roku 2018 počet oddlužení strmě narůstá a již překonal své historické maximum z roku 2014. Nepochybně tedy došlo ke zvýšení zátěže insolvenčního úseku soudu, avšak dosud se daří tento objem věcí zvládat díky vysokému pracovnímu nasazení všech zaměstnanců působících na insolvenčním úseku soudu. Přestože v některých soudních agendách se počet nových věcí může snižovat, tak pro oblast insolvencí toto rozhodně neplatí,“ uvedl místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar. Souhlasí ale s tím, že ani další rozvolnění podmínek oddlužení nevedlo k masovému přesunu exekučních dlužníků do insolvencí.
Většina soudů uvádí, že situaci , na insolvenčních úsecích zvládají, protože došlo k jejich posílení i co se týče nesoudcovského personálu. „Kvůli očekávanému zvýšenému objemu insolvenční agendy došlo k posílení úseku, kde vzniklo jedno nové oddělení, a dále k systematickým změnám v rozvrhu práce, na základě kterých jsou ku příkladu incidenční spory (agenda ICm) nově přidělovány soudcům obchodního úseku,“ vysvětluje mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Jiří Barč.
„Nápad nových věcí je dá se říci za poslední 3 roky konstantní. Pro srovnání u zdejšího soudu vždy v období leden až srpen v roce 2018 napadlo 1548 věcí, v roce 2019 to bylo 1948 věcí a v roce 2020 pak 1861 věcí. Nezvýšil se tedy prozatím sice nápad věcí, ale zvýšil se počet přihlášek pohledávek v jednotlivých řízeních. Lhůty pro jejich vyřízení zatím stíháme s vynaložením značného úsilí, “ uvedla místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové Jolana Maršíková s tím, že budoucí ekonomická situace může mít na průběh oddlužení značný vliv. Nejčastějším problémem je totiž pro dlužníky v insolvenci výpadek v příjmech z důvodu ztráty zaměstnání.
Mohlo by vás zajímat
Nejistota pro dlužníka
Kritici vyčítají novele zejména značnou nejistotu pro dlužníka. Pokud se mu totiž v rámci snahy o oddlužení nepodaří uhradit věřitelům alespoň 30 % jeho závazků, nikdy předem s jistotou neví, jak bude soud na jeho úsilí nahlížet. Pokud by soud shledal, že snaha dlužníka splácet dluhy nebyla maximální, oddlužení neumožní.
Řadu dalších dlužníků odrazuje také to, že jim po vstupu do oddlužení zbude na běžný život méně peněz, než když setrvají v režimu exekucí. Velká část z nich tak raději zůstane v šedé zóně a bude mít své jisté, než aby se pustili do těžké insolvenční cesty s nejistým výsledkem na konci. „Takové příjmy je mnohdy obtížné prokázat a tento aspekt bohužel nelze podceňovat a legislativa by se na něj měla zaměřit,“ dodává Grygar.
„I přesto, že novela nakonec nedosáhla co do počtu uchazečů o oddlužení očekávaných čísel, přinesla několik jednoznačně pozitivních změn. Výrazně se například zjednodušil soupis insolvenčního návrhu. Dále oceňuji také institut chráněného obydlí, který dlužníkovi s nezajištěnou nemovitostí transparentně ukazuje, zda tento majetek může v insolvenci zachránit, nebo bude prodán,“ bilancuje ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek. Ta příští týden pořádá konferenci, která se bude mimo jiné věnovat právě poslední novele insolvenčního zákona a jejímu hodnocení.
Podle Českou justicí oslovených odborníků se brzy znovu otevře debata oddlužení. A to v souvislosti s implementací evropské směrnice o preventivní restrukturalizaci, kterou bude podle všeho provázet boj o tříleté takzvané nulové oddlužení.
Eva Paseková
