Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny dnes projednal řadu pozměňujících návrhů novely občanského soudního řádu a exekučního řádu. Podle některých  má dojít k podstatnému omezení mobiliárních exekucí, s čímž Exekutorská komora ČR nesouhlasí. Další omezování tohoto nástroje by podle Komory značně poškodilo věřitele, pro které je tato forma vymáhání často poslední možností. Místní příslušnost exekutorů Sněmovna patrně neschválí. Ústavně-právní výbor při dnešním jednání o vládní novele příslušných zákonů všechny poslanecké návrhy na uzákonění takzvané teritoriality odmítl.

Ve výboru neuspěla čtveřice návrhů na zavedení úplné nebo částečné místní příslušnosti exekutorů. Například Marek Výborný (KDU-ČSL) prosazoval teritorialitu jen u dluhů, které se nevymáhají po podnikatelské osobě. Poslanci budou moci své návrhy znovu uplatnit ve druhém sněmovním čtení.

Nyní si mohou věřitelé exekutora svobodně zvolit. Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva.

O změně u mobiliárních exekucí nakonec poslanci nehlasovali, návrh se ale na plénum dostane při druhém čtení. Změna by zasáhla i bytová družstva, drobné věřitele nebo rodiče čekající na výživné. „Počet stížností na mobiliární exekuce a jejich výkon je minimální. Navíc od roku 2008 dochází v této oblasti k neustálým restrikcím. Další omezování exekučního postihu movitých věcí by byla nesystémové. Některé změny by navíc vedly k upřednostnění státních exekučních orgánů, jelikož se týkají pouze soudních exekutorů. Úpravy jsou již velmi překombinované, trpět budou zejména věřitelé,“ vysvětluje prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.

Mohlo by vás zajímat

Cílem zákonodárců je omezení mobiliárních exekucí v některých případech, racionální hledisko je však podle exekutorů nejasné. „Dohledové orgány navíc potvrzují, že počet stížností na mobiliární exekuce je minimální, a že vyjma jednoho případu, kdy nebyl pořizován audiovizuální záznam, nebyla za posledních 5 let udělena jediná výtka za nezákonný postup při provádění mobiliární exekuce soudním exekutorem,“ uvedli zástupci exekutorů. Přijetí úprav by podle nich hrálo do karet nepoctivým dlužníkům, kteří zneužívají nedokonalosti systému, a další ztížení realizace vymáhání by jejich přístup potvrdilo.

Navrhované úpravy a komentář Exekutorské komory ČR:

–        exekuční imunita vybraných osob:

Okruh osob, u nichž nebude možné provádět mobiliární exekuce, je bezprecedentní. Jedná se o osoby, u nichž by za normálních okolností byla exekuce prodejem movitých věcí možná, neboť mohou mít věci, jejichž hodnota nebo počet neodpovídají obvyklým majetkovým poměrům. Pojem obvyklé majetkové poměry je nejasný, a jeho široký výklad může vést až paralýze tohoto způsobu provedení exekuce. Věc by měla být řešena vždy individuálně podle okolností každého případu, a nikoliv systémově zákonem.

–        povinný odklad exekuce prodejem movitých věcí v případě, kdy povinný oznámí, že bude splácet druhou třetinu čistého zbytku mzdy nebo minimálně 1500 Kč:

Navzdory skutečnosti, že povinný disponuje movitými věcmi vysoké hodnoty, které by bylo možné exekučně zpeněžit a vymoci tak dluh, nebude možné tímto způsobem postupovat. Tyto případy tak povedou k neúměrnému prodloužení řízení. Současně může nastat situace (a nejedná se o neobvyklé případy), kdy věřitel bude v daleko horší pozici oproti svému dlužníku, který bude užívat movité věci, často i vysoké hodnoty, a nesmyslně nízkými splátkami si „vykoupí“ ochranu před jejich exekučním postihem.

Komora nesouhlasí ani s povinným pořizováním záznamů o veškerých telefonických hovorech s povinnými. „Tato povinnost neslouží účelu provedení exekuce a dostává se do přímého rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů včetně nařízení GDPR. Již v současnosti mají soudní exekutoři povinnost pořizovat audiovizuální záznamy z mobiliárních exekucí; zde je však na rozdíl od předloženého pozměňovacího návrhu účel zřejmý a legitimní. Také navržené změny v oblasti zápisů do rejstříku zahájených exekucí se jeví jako nesystémové, obzvláště přihlédneme-li k tomu, že exekuce vedené orgány odlišnými od soudních exekutorů nejsou v žádném centrálním veřejném seznamu evidovány vůbec,“ uvedli zástupci Exekutorské komory.

„Z uvedeného výčtu je jasné, jaké nároky a tlak by změny kladly na soudní exekutory a jak negativně se tyto změny promítnou na délce, nákladovosti a složitosti již tak komplikovaného exekučního řízení. Většina podmínek řízení je téměř nezjistitelná, těžko je tedy můžou exekutoři objektivně posoudit. Je také skandální, že dané změny platí pouze pro soudní exekutory a nikoli ostatní exekuční orgány,“ doplňuje Vladimír Plášil. Soudní exekutoři jsou přitom dle dostupných statistických dat při provádění exekucí výrazně efektivnější než veřejná správa. Novela ani pozměňovací návrhy však tuto skutečnost podle Komory neberou v úvahu.

(red)