Žádnou evidenci návštěvníků restaurací ani účastníků kulturních akcí kvůli COVID-19 nesmějí z vlastního rozhodnutí vést provozovatelé hospod a organizátoři kulturních či společenských událostí. Takovou evidencí nelze ani chránit zaměstnance. Rozhodnutí o nezbytnosti vést takové seznamy přísluší jen orgánům veřejného zdraví. Vyplývá to ze stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Úřad odpovídal na často kladenou otázku.
Často kladená otázka zněla: Mohou provozovatelé restaurací a pořadatelé společenských a kulturních akcí z vlastního rozhodnutí nařídit evidenci návštěvníků jimi spravovaných zařízení?
A toto je odpověď: „Rozhodnutí o vedení evidence návštěvníků přísluší pouze orgánům ochrany veřejného zdraví, pokud by s ohledem na aktuální stav pandemické situace konstatovaly nezbytnost vedení evidence návštěvníků určitých podniků z důvodu veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví.“
Podle ÚOOÚ musí být k vedení takové evidence právní důvod hned podle dvou ustanovení GDPR: „Evidence fyzických osob je zpracováním osobních údajů, ke kterému musí být právní důvod podle článku 6, v případě údajů o zdravotním stavu i článku 9 GDPR,“ uvádí v odpovědi úřad.
Evidencí hostů nelze chránit zaměstnance
Problém je dále se souhlasem návštěvníků s evidencí jako podmínky služby: „Vedení takové evidence za účelem zjišťování osob pozitivních na COVID-19 nelze založit na souhlasu návštěvníků, neboť souhlas je svobodným a odvolatelným projevem vůle a jeho udělením nemůže být podmiňováno poskytnutí služby. Nelze tedy předpokládat, že by souhlas dali všichni návštěvníci,“ vysvětluje své stanovisko Úřad.
Ani argument povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnancům bezpečnost na pracovišti – včetně ochrany před nákazou COVID-19 v tomto případě neplatí: „Svévolnou evidenci návštěvníků nelze ospravedlnit ani ochranou práv majitele restaurace třetích osob ve spojení s povinností zaměstnavatele zajistit zaměstnancům bezpečnost na pracovišti podle zákoníku práce, neboť sběr a uchovávání údajů cizích osob nelze považovat za nezbytné a převažující nad právem na ochranu osobních údajů,“ uvádí k tomu Úřad pro ochranu osobních údajů.
Zaměstnavatel má naopak ohlašovací povinnost
Úřad již dříve řešil například dotaz výboru společenství vlastníků, zda lze v době nějak identifikovat nakaženého Covidem-19. Také v tomto případě upozornil, že k sestavování takových evidencí jsou oprávněny jen orgány ochrany veřejného zdraví, které mohou vydat pokyn. Informace, že v domě je nakažený by mohla existovat jen v anonymní podobě, což ale dost dobře není možné, jak již dříve Česká justice informovala.
Naopak, disponovat takovou informací může zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnancům, a to kvůli jeho povinnosti zajistit bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti. To se ale podle poslední odpovědi Úřadu nevztahuje na hosty, klienty nebo návštěvníky provozoven a akcí. Zaměstnavatel má navíc, co se týče svých zaměstnanců a epidemie, ohlašovací povinnost.
Irena Válová
