Živností podle živnostenského zákona výslovně není činnost advokátů, notářů, exekutorů nebo patentových zástupců. Přesto advokátní činnost nabízejí a dokonce provozují některé fyzické osoby pod pláštíkem konzultačních, administrativních a organizačně ekonomických služeb. Podle České advokátní komory (ČAK) je v současnosti policií prověřována činnost dvou takových osob. Sepisování smluv, návrhů nebo právní editace zápisu zastupitelstva je právní činnost a právník na živnostenský list se dopouští trestného činu, vyplývá z informace ČAK.

Česká advokátní komora o tom informovala v rámci své kampaně na potírání vinklaření a nabízení a vykonávání činnosti advokáta fyzickými osobami podle živnostenského zákona. Živnostenský zákon už ve svém úvodním ustanovení §3 výslovně vylučuje, aby fyzické osoby podle tohoto zákona vykonávaly činnost advokátů, notářů, exekutorů nebo patentových zástupců. Jmenované činnosti jsou speciální a jsou regulované zvláštními zákony – stejně jako činnost lékařů, farmaceutů, auditorů nebo například architektů.

Stát opakovaně stanovil, že právní porady nejsou živnost

Přesto některé fyzické osoby pod pláštíkem živnostenského zákona ve skutečnosti poskytují právní služby. Jak vyplývá z informace České advokátní komory, děje se to zahrnutím právních služeb do jiného oboru ze seznamu osmdesáti oborů, které se v příloze zákona v nařízení vlády nabízí. „Živnostenský zákon v příloze IV. vyjmenovává 80 oborů podnikatelské činnosti v rámci živnosti volné s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Pod bodem 58 jde o Realitní činnost a správu a údržbu nemovitostí, pod bodem 60 Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, pod bodem 70 Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy,“ uvádí Komora.

„Podrobnosti tedy stanovuje u každého oboru podnikatelské činnosti zmíněné nařízení vlády. To v bodu 60, který se týká – jak již shora zmíněno – oboru činnosti Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, výslovně uvádí, že obsahem tohoto oboru (podnikatelské) činnosti není vlastní právní poradenství (právní porady), zejména zastupování zájmů jedné strany proti zájmům strany druhé před soudem nebo jinými právními institucemi,“ zdůrazňují zástupci ČAK.

Jak být právníkem na živnosťák? Výchova, kurzy, školení

Jakým mechanismem se z osoby stane právník nebo dokonce advokát na „živnosťák“? „První z nich paní M.N. je oprávněna k podnikání v oborech činnosti pod body 58, 60 i 70 ve smyslu nařízení vlády č. 278/2008 Sb. a navíc též v oboru mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti. Druhá z nich paní V.N. je oprávněna k podnikání v oborech 60, 70 a též v oboru mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti,“ shrnuje výčet živností, podle kterých vykonávají dvě osoby činnost.

Jenže skutečně vykonané činnosti, jak je předmětné osoby klientovi fakturovaly, byly právní služby, jak se podle ČAK ukázalo. „A jaká jejich činnost, co do obsahu, je předmětem posuzování (takto byly činnosti označeny v jimi vystavených fakturách). Tak například: doplnění zápisů z jednání rady obce a zastupitelstva obce, sepis licenční smlouvy, sepis odvolání, sepis návrhu na pokračování v řízení, sepis zásad o zřizování věcných břemen omezující vlastnické právo obce k věcem nemovitým, sepis smlouvy o převodu traktoru Zetor, poradenství a konzultace dokumentů, včetně jejich vyhledávání, sepis návrhů na oddlužení,“ jmenuje Česká advokátní komora činnosti, které uvedené osoby reálně fakturovaly.

Mohlo by vás zajímat

„Činnost těchto dvou fyzických osob je prověřována Policií ČR v Pardubickém kraji a Komora požádala o zaslání vyrozumění o konečném opatření, k němuž policejní orgán dospěje (jako je odložení věci, postoupení věci jako přestupek, návrh na podání obžaloby),“ dodává k činnosti uvedených osob Komora.

Kdy se živnostník dopouští trestného činu?

Jak Komora dále upozorňuje, ne každá taková odhalená činnost je neoprávněným podnikáním podle § 251 trestního zákoníku, ale „v zásadě každá taková odhalená činnost, nepůjde-li již o přečin dle trestního zákoníku, bude přestupkem či správním deliktem dle předpisů na úseku živnostenského práva“. Tento přestupek projednává a rozhoduje o něm ministerstvo spravedlnosti podle zákona o advokacii, podle něhož „je zapovězeno poskytovat právní služby opakovaně a za úplatu tomu, kdo není oprávněn k jejich poskytování“.

Podle čeho se tedy rozliší, zda dochází ze strany právní služby nabízející osoby už k trestné činnosti? „Má-li jít o neoprávněné podnikání jako přečin dle § 251 trestního zákoníku, pak vodítkem k naplnění této skutkové podstaty musí být takové okolnosti, jako je zejména posouzení: zda činnost jmenovaného je srovnatelná s výkonem zaměstnání (soustavnost), přičemž ovšem v zásadě nezáleží na tom, zda šlo o hlavní zdroj příjmů nebo zda taková činnost byla provozována jako doplňková vedle jiné činnosti, zda činnost jmenovaného byla provozována s cílem získat trvalý zdroj příjmů (větší rozsah – objem, hrubý obrat, účtované odměny), délky (trvání) provozování činnosti jmenovanou (nikoli jednorázovost, nahodilost) a úmyslu,“ uzavírá ČAK.

Irena Válová